Jak se krade peněženka.

Žiju v místě, kde jsou sice obezděný pozemky, ale stavební materiál se běžně povaluje na silnici u stavebních pozemků tejdny a nic se neztrácí. Když necháte pár měsíců otevřenej dům, nikdo kliku nezkusí. Nějaká národní schíza nebo co. Netvrdim samozřejmě, že bych si na náměstí v Riu připadal stejně jako tady na vesnici.
Tak zhruba tohle jsem si myslel do pátku a pak mě to na chvíli přešlo. Když jsem chtěl v jednom krámě zaplatit, zjistil sem že nemám peněženku. Jo, přesně tu co v ní byly ty věci co všichni říkaj abych je sebou nenosil. Jako třeba řidičák když jedu na kole, kartu když jedu na trh pro kilo banánů, nemluvě o železný zásobě dolarů kdyby něco. Knoflíky u bezpečný kapsy na noze otevřený. Byl sem sice smířenej s tím, že se stanou horší věci, ale sralo mě že jsem takovej dement a beru ty dobrácký tváře jako záruku ráje na zemi. Za minutu mi ale začalo hlodat, že jsem třeba dement já a i když sem si nechtěl přiznat, že by průměrnej rozumnej chlap v letech moh ztratit takovou věc, úplně jistej sem si najednou nebyl. Prošel jsem teda pár míst, kde jsem vzpomínal že sem očumoval a před jedním z nich stál chlápek a někoho vyhlížel. Jo, mně. A v ruce držel co asi. Měl z toho hroznou prču dokud sem se ho nepokusil urazit nálezným. Vysvětloval mi, že jsem si zapisoval něco do notesu a peněženku nechal na pultě a on že na to přišel až když sem byl pryč a že uvnitř není žádnej telefon ani adresa v br, takže čekal až na to přijdu.
No nic. Jedno propocený triko a zase můžu říkat, že se tu nekrade a lidi jsou skvělí. Pokoušim se nepřipadat si jako dost dezorientovanej turista co pohazuje věci kam nemá.