Typickej obrázek SP na začátek. Starý barabizny, nový luxusnější paneláky /ve skutečnosti jsou to cihlobý domy se železobetonovym skeletem jako všude v Brazílii/ a dráty s elektrikou.
Favely v Sao Paulu jsou spíš dřevěné/lepenkové složeniny, než cihlové rychlokvašky.
Zase to náměstíčko ze sna.
Další domek opodál s hezkou atmosférou.
Maj tam nahoře bazén?
Tenhle obrázek je dobrý rozkliknout, pokud chcete vědět kam se vypařil Luca Brazzi z Godfathera a jestli spí s rybama.
Tady začínají obrázky ze čtvrti Pinheiros, což je jedna z top SP čtvrtí a taky bych si uměl představit tam bydlet.
Je tam plno hospůdek v jednosměrkách jako je tahle.
Trendy dorazily už i sem.
Tohle je nádhernej barák.
Ještě jednou jak z Brna z Masarykovy čtvti.
Japan style.
Tohle není švajc, i když tady dokonce už nejsou ani dráty.
Pohled z hotelu v centru na Luzu.
Další obrázky z šíleného, ale příjemného centra.
Netypická banka jak z Ria.
U kostela se chytí wifi, ale řvou tam po sobě ty satanisticko-evangelický modlitby.
Stále centrum.
Tady jiná část centra. Hlavní tepna, něco jako avenida pres. Vargas v Riu. Tedy avenida Paulista. Jak jste si povšimli /možná/ v Sau je plno prostoru, působí to trochu jak v Rotterdamu.
V noci z mostu, kde jsem jako správnej homeless usnul, než mě vzbudil ožrala, že to tam prý je nebezpečný.
Vyhlášený trancový útulek - A Club.
nádhera. díky za procházku
OdpovědětVymazattak mi to opět smazalo pečlivě napsaný komentář, do piče s tím
OdpovědětVymazatJeste ti zkurveny formulare nevypestovaly automaticky-kopirovaci grif? Zkusim vypnout spam ochranu, schvalne co to udela.
OdpovědětVymazatAhoj, La Tibore. Tohle mi vysvětli... U klipu k Chemikům uvádíš svou teorii, že jde o to dělat intuitivně správná rozhodnutí při spoustě okolního šumu. S tím nemám potíž. Ale dál píšeš, že těch šumů je až moc - pochopil jsem to tak, že v Evropě, potažmo e-a civilisaci - a tak jsi jel někam, kde bys mohl najík klid. Jenže jak pořád analyzuješ a zohledňuješ nějaký filosofický texty, tak intuitivnost minimalizuješ a šum si dotváříš vlastní.
OdpovědětVymazatBuď Ti teda civilisační šum zas tak nevadí, nebo jsem Tě špatně pochopil, každopádně takhle to vypadá na pěknej paradox.
Chápu, že v extrémním případě by člověk musel resignovat na vzdělávání se a spolehnout se jen na instinkt, což je pro jakéhokoliv civilisovaného jedince nepřijatelné, protože nepředstavitelné, ale jak tak přemýšlím, jestli si dám VŠ level nebo raději vypadnu z tohohle mamlasária, tak se mi tenhle rozpor pořád vrací.
Teď nevím, jestli jsem to někde čet', nebo je to z mý hlavy, ale částečně jsem našel zmínky i u Tebe na blogu. Jde o emigraci, ať už duševní či fyzickou, kdy samotný přesun bez odevzdání se nové realitě zůstane jen pózou. Ale bez znalosti přesných důvodů proč opouštím současný status quo mě ty samé důvody doženou kdekoliv, takže budu pořád na útěku. Hm, vypadá to, že tímhle rozporuju i tu intuitivnost, ale ne tak docela, protože většinou ty pravé důvody emigrace člověk odhalí až zpětným pohledem, čili původně šlo o intuitivní rozhodnutí, i když zabalené do ''důvodů'', bez kterých se neobejdeme (viz výš).
No, někam jsem tím vším ještě směřoval, ale už jsem z toho hulexu/Dobešovy státní modurity tak vyplesklej, že mi to vypadlo.
Dám brčko a třeba si vzpomenu. :)
No, vyborna otazka. Nasledujici text bude neco, co muzu jen doufat a nikoliv zarucit, ze se z neceho vymlouvam.
OdpovědětVymazatParadox to je.
Rekl bych, ze tam, kde jsem, jsem fakt dost mimo. Tak moc, ze mi z toho huci taky v hlave. Rozhodne se tady, v malem oceanskem mestecku v tom ne-deni deje sakra moc veci. Ale je toho na me az prilis. Clovek nemuze byt porad pod vodou nebo porad na LSD.
Proto musim odpocivat. I proto se rad podivam do Evropy a i proto jsem ted premyslel, ze snad na chvili koupim letenku treba do Kalifornie nebo nekam, kde veci funguji tak, ze nekam prijdes, daji ti k zradlu, co potrebujes a wifina funguje..atd.
To neni, ze bych bral konzumizmus jako esenci zivota, ale koneckoncu jsem se narodil v socialistickym konzumu, vyrost v kapitalistickym a i kdyz si uvedomuju jeho umelost, tak svym zpusobem dava odpocinek (a svym zpusobem vycerpava).
Civilizacni sum mi rozhodne nevadi, jsem clovek z metsa. Miluju zvuk tramvaji a vlaku, dobre se mi u nej spi. Ale mam rad i zvuk potoka (u oceanu bych ale bydlet nechtel, je to randal, co je slyset na kilometry a je to bilej sum). Jsem rad, ze je Rio kousek, ale Rio je zvlastni mesto. Napul dzungle. Az to Sao je skutecne mesto.
V Evrope mi nevadi civilizace. Vadi mi tupost, predstirani, ztrata smyslu. Mam pocit, ze tyhle veci musi lidi najit nejak v samote, ale nemyslim si ze budoucnost je/musi byt v nejakem prirodnejsim spolecenstvi. Naopak, vse se spojuje. Jen se clovek musi vratit k zakladu a samanske intuitivni pojeti nebo buddhismus vs. psychoanalyza miri na stejny cil. To uz je jasne.
Jo, clovek se musi odevzdat jak to jde. Asi bych sem mel davat vic story, jak to nejde..od emigrantu, co to nedavaji. Davat emigraci znamena podle me predevsim to, ze clovek pochopi, ze ty lidi tady jsou taky lidi, at jsou hierarchicky kdekoliv. Pak clovek pochopi, ze je clovek sam (jakoze ja sam jsem lidska bytost) a pak, ze lidi jsou i castecky cele evropske civilizace frcici si na odosobnene schizofrenii. Jinak je emigrace nejakej mix toho, co prineses a toho, co prijmes. Je to slozity a urcite hodne kontradikcni.
Strasne tezko vysvetlitelny. Ale fakt mam pocit, ze to funguje. A uz se zas tesim na evropske leto a pobyt v Ostrave, stejne jako se pak doufam zas budu tesit sem.
No, podobně se na to koukám při zohledňování dalšího životního kroku. Sice jsem se narodil už v tomhle socialismu, ale i tak vnímám, že totalita tu nadělala s lidma příšerný věci. Zřejmě i z toho důvodu jsem věčně zmatlanej jak klokan, abych je ustál.
OdpovědětVymazatCivilisační výdobytky mám taky rád, ale ne to postmoderní lidský hemžení. V tomhle směru bude asi Brazílie podobná Argentině, kde lidi nechápou, proč se nedovedeme zastavit, rozhlídnout se a užít si ten pohled, a místo toho vymýšlíme příšerný krávoviny, údajně v pokrokovém zájmu o dosažení dokonalé společnosti. V podstatě to co píšeš jsou moje důvody proč jet žít jinam a zpoza nějakého oceánu sledovat, kam se Evropa dopracuje.
Teď to asi vyznívá, že jsem misantrop až na půdu, ale já bych spíš řekl cynik. Objektivně vzato jsme podivná anomálie, která dřív nebo později zlikviduje sama sebe (eventuelně s náma zatočí sama Koule), s největší pravděpodobností v zájmu nějakého ''dobra''. Když nad tím tak uvažuju, tak už dnes je civilisace přežitek a spíš se jedná o vzájemné interakce různých systémů. Jinými slovy, civilisace představuje určitou sounáležitost, ale to kolem mě jsou jen fragmenty s různým pozadím a zájmy.
Buddhismus a psychoanalýza že míří na stejný cíl? Jako naprostý laik bych řekl, že podstatou buddhismu je dosažení setrvalého stavu rozšířeného vědomí, kdy já jsem vším a ničím zároveň, a že dosáhnu vysvobození ze sansáry. Naopak psychoanalýzu vnímám jako násilnou aplikaci principů téhle reality, kdy ''normální'' je nejlíp a cokoliv jinak je špatně. Ostatně, Freud tu po sobě nechal zhruba 400 svazků, ale v žádném se nezabývá duševním zdravím. A v tom vidím rozdíl mezi buddhismem, který je ''nabídkou všeho a ničeho'', a psychoanalýzou, která mi vnucuje jedinou správnou pravdu. Hm, dobrá - jsem selektivní misantrop. Nesnáším psychology a psychiatry! :)
Vezmu to odzadu. To, co pises ma s necim v my hlave hodne stycnych bodu. Tudiz nas zasahly stejny memy. Odzadu proto, ze me napadla jedina vec, ktera by se ti snad mohla hodit. Prestoze nesnasis psychology a psychiatry a Freuda a vsechno, co se kolem toho toci, nezahazuj to! Aspon ne tak snadno... Pro me tohle bylo slusny prodlouzeni cesty. Precti si toho Roba Preeceho, co jsem sem psal recenzi, i kdyz z ty knizky je znat, ze ani ten clovek to tak uplne nedava. A kdo jo, ze jo.
OdpovědětVymazatJe to jen reakce na mainstreamove kecy z idnes.cz, kde radi psycholozky. Je to reakce na to, ze nejblbejsi pipiny jsou studovat psychologii.Je to reakce na to, ze psychiatri jsou fakt lidi, co v sobe obvykle zabiji veskerou empatii a snazi se lecit "stroje". Tohle vsechno v tom puvodnim ale neni, podobne jako soucasna cirkev a jeji mytologie z bible jsou uplne odlisne veci.
Jak to vidim, tak frudiansko-jungovsky odkaz si hraje s tim, ze neceho se dobrat lze pres skutecnou bolest a s tou bolesti se potykame tak, ze delame, ze neni. Podobne buddhiste maji svoji pustinu, ve ktere se clovek nachazi treba vetsinu zivota. Tyhle veci jsou kompatibilni. Jen proste US serialy delaji z navstevy psychoanalytiku takovou luxusne modni zalezitost, kterou se diky tomu ta udalost skutecne stava. Nejnovejsi vyblitek je toto. http://ona.idnes.cz/kdyz-zubni-kartacek-mluvi-stale-vice-zen-trpi-psychospiritualni-krizi-135-/zdravi.aspx?c=A110303_162952_zdravi_vel
Argentina je nekde mezi Evropou a Brazilii, Brazil je z pohledu tam patrne jeste mnohem vic jinde.
Zkousel ses na to cely podivat tak, ze je to V PORADKU? Ze vsechno co s lidma provedla totalita atd, coz je samozrejme dost zjevny, neni jen katastrofa, ale proste ukol a vyzva s tim neco udelat? Samozrejme ne nekde odevzdavat hlasy atd. Proste se s tim skutecne poprat. Ono totiz neni vubec co ztratit, takze s vedomim toho ty veci jdou relativne dobre od ruky. Prave ta situace, ve ktery je ted Evropa, je nejvetsi evropskej benefit.... kdyz si to uvedomime, tak mame strasnej boost v tom, ze neni co ztratit. Prave kvuli tomhle udelalo lidstvo tu dejinnou odbocku, ale ted uz je potreba tu lod opustit.
Mně neiritujou ty disciplíny, ale jejich představitelé. Mám za sebou několik takových seancí z obojího ranku. Ten první byl notor, pak bláznivá gender rovnostářka a na závěr spasitel lidstva. Z mého pohledu značně nevyrovnané figurky, frustrované z téhle reality, ale to jim nebrání zatahovat do ní jiný lidi. Na psychologii je vůbec zvláštní, že se naprosto nezajímá (nebo jsem si toho nevšiml?) o tak člověku vlastní hodnoty jako vůle, nebo seberealizace. Naopak u východních filosofií vede cesta k vysvobození pouze skrz seberealizaci a vůli. Ať zjevně nebo skrytě, psychologie přijímá nějaký model psychiky a snaží se jednotlivé f-ce aplikovat na celek, a navíc mi vnucuje představu, že to, co si myslím, jsem ''já''.
OdpovědětVymazatMožná máš pravdu, že takhle je to v cajku a mělo to tak být, ovšem jestli jde o výzvu, tak na to nemám. Já mám dost co dělat sám se sebou, natož s kýmkoli jiným. Navíc si vem tu neochotu lidí tady být součástí společnosti. Vlastně ani nejde o neochotu, oni ani neví, co si pod tím pojmem představit. Z mého úhlu jde o jakýsi dlouhodobý kontrakt, a ne ad hoc skupinové skuhrání, že je tohle a tamto na hovno. Navíc je to kontrakt nejen živých, ale i mrtvých a ještě nenarozených. Což je asi taky ten hlavní důvod, proč to tu nefunguje - každá generace tu žila v jiném systému a s jinými hodnotami. Čili až já budu nad hrobem coby vetchý kmet s psychedelickou karamelkou za falešným chrupem, a pokud se opět nezmění hodnoty (kdoví, co ty svazáky z Bruselu ještě napadne), pak bude teoreticky možné, že budeme společnost. Zatím jsme jen tlupy s omezeným rozhledem a tedy i možnostmi.
A jako Evropa jsme taky v pasti. Od odbočky jsme ušli už spoustu cesty, a přestože je jasné, že tahle cesta vede přímo do pekla (''to hell'', jak Obamovi přeložil Topolánkův tlumočník :D), nikdo nemá dost odvahy a odhodlání z ní sejít. A jsme zas u té vůle a seberealizace...
Tak jsem slouskl ty úryvky z Literárek a jako bych se viděl před pár lety, když jsem objevil Bardo Thödol [bar-do thos-grol], Tibetskou knihu mrtvých. Aspoň tak ji nazýváme. Je to součást cyklu ,,Hlubokých nauk o spontánním vysvobození skrze rozjímání o pokojných a hněvivých božstvech''. Byl jsem přesvědčený, že do roka budu jógin jak z videa, protože mi nic nepřišlo samozřejmější než nekonečné meditace u Gangy, a hlavně žádné rušivé elementy ''buranského'' západu. Teoreticky by se dalo říct, že Puer ve mně se projevoval nejvíc v pubertě, ale to je spíš shoda náhod, že jsem se o buddhismus otřel zrovna tehdy. Každopádně to byl slušnej úlet. V mém případě nešlo sice primárně o vyvlíknutí se ze zodpovědnosti, ale jako východisko z okolního zmaru.
OdpovědětVymazatTakže dík za tip, zkusím to v místní knihovně...
"Mně neiritujou ty disciplíny, ale jejich představitelé." Ano to je presny. Proste s vanickou vylevas dite. A budes to delat tak dlouho, dokud si fakt neuvedomis, ze ti to skodi. Snad nebude pozde. V necem vidis hru a nakladas se kvuli tomu do lihu, ale tady jsi do toho vtazen. I to je cast ty spolecensky hry, ta vseobecna iritace a nasranost... ze te to zhnusi, zaseknes se na necem takovym, jako nejakych lidech, co to nedavaji.
OdpovědětVymazatLidi, co jako ty jednou spadnou do nejakejch mystickejch veci, tvrdejch drog, psychedelik, zavislosti na druhym cloveku at skutecnym ci myslenym maji velkej problem - kdyz to prohlednou, tak jdou cestou negace a "vyvazovani kyvadla". I tohle ma svy vyjadreni trebas v tom Laingovi nebo tech psycho... naukach. Kdyz neco nemuzem mit, tak to aspon znicime a tim si to jakoby privlastnime. ALe je to iluze. Kdyz neco znicime, tak je to proste znicene a tim nicenim se dostavame do spiraly, protoze si pak rikame "nicim to malo, musim slapnout na plyn".
Ne ani tak ty frustrovane figurky te zatahuji do hry. Je to ta hra sama. Oni jsou jen prostrednici, co to nezvladli. A ty, timhle chovanim a pristupem, jsi na ceste se tim stat taky. I oni byli jednou, v 15ti nebo 25ti tam kde ty a udelali volbu (byt treba podvedome), ze budou srabi.
Jak pise Preece, treba nedokazem pochopit, co skutecne vychodni filozofie jsou. Rozhodne nemuzem opustit nasi realitu. Ne nic umeleho. Nase realita je pragocentrizmus, beznadej michana s euforickou nadeji a zklamanim, upnuti se na nesmysly, middle class. Nejde se tomu podvolit, ale ani znicit. Jak rika Zizek..treti cesta co neexistuje. Vychodni filozofie za tim, mozna..doufam, miri, ale tu cestu si budem muset najit svoji. Pro me je dost vzrusujici vec, ze neco takovyho muzu hledat. Jsem presvedcen, ze to potrebuje kazdej, ne nasledovat manualy z knizek. I kdyz neni nic videt, zaroven se hodne bori a hodne tvori a to je jedinej fajn pocit ve vesmiru, kde mam pocit, ze je to jak ma byt.
Uvedom si, ze na to mas! Nic jinyho totiz NEZBYVA :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Nejsi jen ty, je proste realita a ty jsi jeji soucasti. Prave to cos napsal "mam co delat sam se sebou", je to, co cloveka nici. Nikdo nemuze zvladnout sam sebe! To je prilis. Ale clovek se muze citit soucasti sveta, pak je jista tiha odejmuta. Ale je zhola nemozne necemu takovemu uverit, kdyz je clovek zavrenej v ty kleci, kde jsme se vsichni narodili. Je to fakt nejak jinak. Nevim, jestli ti to pisu srozumitelne. To, o co se snazis "sam za sebe" je nemozne. O me si nekteri lide mysli, ze jsem to dal... nedal... snazil jsem se a je to marne. Jen debil busi hlavou do zdi.
Pokud vidis tu analyzu psolecnosti, jak ji vidis, tak na co cekas? Sbal si saky-paky a hura treba do Sanghaje. Nastesti Cesko nebo Evropa NENI cely svet. Jeste chvili se ten zavoj asi bude drzet. Proc bys se mel ridit vseobecnou realitou, kdyz vis ze je spatne? Je to prave psychoanalyza, ktera vysvetluje, proc se tak chovame (stadne, poslouchame tatinka atd...). PROTO v tom setrvavame. Ale kdyz vime, ze je to spatne, je potreba napnout sily a vyskocit. Jo, muze byt nespravedlivy narodit se do rodiny, kde tatinek nebo prezident sou hajzlove, co nas zneuzivaji, ale s tim PROSTE NIC NENADELAME, a kdyz se na tom zaseknes, tak je to jak sebevrazda s 80lety utrpeni v lepsim pripade, v horsim das ten virus jen dal.
Jo, rozumím, co mi říkáš.
OdpovědětVymazatVidím to takhle: to, co si myslím (třeba, že mě nasírají psychologové), je dobré jakoby z odstupu pozorovat, protože ''mysl'' je nevratně ovlivněná okolní realitou, která ji zároveň ohraničuje, svazuje a cokoliv nepřijatelného vyfiltruje. Důležitý jsou vnitřní pocity; těm můžeš tu víc, tu míň naslouchat a snažit se jim porozumět. Jsou důležitý proto, protože jsou původní, živočišný, lidský a neovlivněný.
Popíšu Ti to na praktickým příkladu těch psychologů a dodatečně sorry, že jsem to původně plácl na půl huby.
Jo, a tu teorii o pocitech a mysli mám původní. Proto, když jsem objevil Východ, tak jsem byl přesvědčenej o jóginovi snadno a rychle, když už jsem si to vydefinoval sám. Každopádně to potěší, když zjistíš, že v tom jedou i jiný lidi.
Takže ti psycho... Myslím si, že jsou zbabělci, když se snaží vysvětlovat vědomí jeho obsahem, místo aby vědomí chápali jako kontext zkušenosti. Jsou vězněm své mysli. To ona je tím kolotočem, který všichni chtějí koupit. To, co si myslíš, je jen interpretace obsahu, tak jak ti ho hranice reality profiltrovaly. A když se tomu něco vymyká, tak to zapudíš. Proto jsem byl postupně autista, aspergerik, měl jsem ADHD, sociopat s pocity nadřazenosti (12letý führer), a kdybys ujížděl na NewAge, tak i indigo child.
Pořád slučovali vědomí, mysl a ego. Ego je vůbec dobrá modla, rád to sleduju, ale vědomí je víc než mysl. Je dostupné i v okamžiku, kdy mysl přestane fungovat. Koneckonců tohle určitě znáš z tripů. Je chybou podléhat tlaku reality, který zástavu myšlenek interpretuje jako špatnou. Podle mého, pokud je schopnost myšlení skvělá, pak ne-myšlení je ještě skvělejší. Přitom i tahle realita je plná různých upoutávek, které mi dávají za pravdu. No a psychologové - dospělí lidi, věnující se výhradně tématu vědomí - tohle všechno popírají. V asociaci s kolotočem mají klíče, ví, jak slézt ze sedačky, ale bojí se (MYSLÍ SI, že mají strach), protože nic jiného než absolutnost téhle reality neumí ocenit. Přitom jejich vědomí je to samé jako moje.
Pro tohle všechno je myšlenkami nesnáším. Pro to samé všechno s nimi soucítím, protože jak a proč jsem to pobral tehdy já, nevím.
No, snad jsem to vysvětlil srozumitelně.
Třeba to i Tobě samotnému bude k užitku.
Každopádně si ale stojím za tím, že zkoumat sám sebe je nezbytné, už kvůli téhle realitě. Těžko ji totiž můžeš zkoumat, aniž bys zkoumal sám sebe, protože jsi nejen její součástí, ale zároveň ji vytváříš. Třeba máš pravdu, že odpovědi se dobrat nelze, ale to hledání člověka neničí, to si opět jenom myslíme. Ve skutečnosti právě tohle je cesta ke zbourání hranic, takhle jsem pochopil ty pouště u Preece. Asociace s těmi upoutávkami téhle reality: fádní banální nejklišovatější klišé - ,,Co tě nezabije, to tě posílí!''.
Na co čekám... Mám psy. Proto zvažuju, že bych eventuelně v mezičase zprubnul nějakou akademickou půdu. Do Šanghaie bych je tahal nerad, chlapíci tam sní všechno, co se otáčí zády ke slunci. :)
Ale i tak jsem spíš hozenej na Latinskou Ameriku. Párkrát už jsem tam byl, teď jsem si říkal, že bych si hodil letní Brazil. Tak jsem natrefil i na tenhle blog (v klidu, nechci Tě přepadnout).
Nějak prostě vím, že na tomhle místě (kontinentu) je nějaký dílek skládačky.
Skutecne vydatne nahustene komentare sem davas. Muzu k tomu rict jen to, co jsem jinde nasal a jen natolik, kolik mi to neco pripomina. Zivot je tajemstvi a ma to tak byt... ale urco nema byt slepa ulicka.
OdpovědětVymazatTakze..
Prvni odstavec je jak VYSTRIZENEJ z Lainga. Vnitrni pocity a pozorovatel navenek. To je schizofrenie. Je to tak normalni, ze uz si ani nevsimame te patologie. Titulek v idnes rika neco jako - "nezavazny sex muze mit pouze ten, kdo dokaze oddelit city a telesnost". Kdo to je proboha? Takovi lide nejsou. Ani ja, ani ty, ani Hitler ani Megele ani psycholog neni takovy clovek. Pruser je, ze jednak se domnivame, ze takovi lide "co to maji vychytany" nekde jsou (viz. zidovska a post WWII fascinace SSakem, co zabije tisic zidu a jde si domu dat schnitzel) a jednak se takovym neexistujicim, vnitrne silnym a cistym clovekem, chceme stat sami.
Obavam se ze nic takoveho neexistuje a porad ti to pisu. Nejsme vydeleni ze sveta ani zdaleka natolik. Houllebecqovy spekulace o odosobnene budoucnosti, kde lide ziji jen se psy, jsou sice zajimave, ale patrne mimo a jsou jen dokoncenim toho utopickeho postmoderniho memu. Ten je o tom, ze nas vse tak strasne sere a zranuje, ze se na to chcem proste vysrat a POZOROVAT.
Jakmile zacnes tupce pozorovat, nijak se od nej nelisis a stavas se jim. Chlape, potreboval bych s tebou zatrast, aby sis to uvedomil nejak z odstupu. Vzdyt to co te na psycholozich a psychiatrech sere je, ze vse berou "z odstupu"... neberou cloveka jako cloveka. (Btw. ta nova vlna psychiatrie v 60.letech, co nastartovala psychedelickou revoluci mela prave v umyslu zmenit toto chovani psychiatru, ktere nevede k cili). To, ze chces pozorovat ty je je zrcadleni toho, co delaji oni se svymi "pacienty".
Laing je v tomhle genialni, jak popisuje interakce schizofreniku a doktoru. Ti lide se chovaji uplne stejne, jak psychiatr, tak pacient a jde skutecne jen asi uz o roli a moc. Pricemz psychiatr ma navrch, protoze netusi nic. Nevi ze hraje on a nevi, ze hraje pacient. Pacient i ty vi, ze hraje psychiatr... ale uz si je mene vedom toho, ze tu hru na odstup hraje i on, i kdyz v tech nejvetsich depresich si toho asi i schizoid je vedom. Je to trapna a neucinna obrana, podobne, jako kdyz nam zacne nekdo nadavat, tak tim, ze mu budeme nadavat taky, niceho nedosahneme.
Neboli..drzim se stale prvniho odstavce... to co navrhujes, roli nestranneho pozorovatele, by ti patrne nejak doporucil prumerny psycholog (aby se te uz zbavil a zaroven by ti poradil to, co dela sam).
... to be continued
No, tak jsem to zřejmě vysvětlil špatně.
OdpovědětVymazatZ odstupu pozoruju sebe, svoje myšlenky konfrontuju s pocity. Jiná cesta není, pokud nejsi telepat. Navíc, jak jsem psal, mám dost práce se sebou, než abych se pokoušel rozumět jiným, a to navíc pouze pomocí myšlenek. Ve vztahu k druhým totiž nejde použít stejný princip cítění, protože Ti maximálně popíšou co si myslí, nebo se i snaží vyjádřit své pocity, ale v čisté podobě to nejde. Nehledě na to, že lidi toho fůru nakecají, takže se stejně ve vztahu k nim řídíš vnitřním pocitem, a k tomu jim nepotřebuješ rozumět.
Tebou zmiňovanou schizofrenií by bylo, kdybych stejně jako psychologové řešil myšlením popsané myšlenky jiných, přestože vím, že jak moje, tak myšlení dotyčného je pouhou profiltrovanou interpretací reality. Psychologické metody oceňuju jako užitečnou pomůcku k sebepoznávání, ale ve vztahu k dalším lidem je to podvod. Takový psychotik v jiné realitě jednoznačně je, ne že si to namlouvá. Proto ho pořádně zfetujeme koktejlem z Apotexu a nabulíkujem mu, že si to jen myslí, protože neexistuje způsob jak zjistit a pochopit, proč je v jiné realitě a jak to tam funguje.
Jinak, já u nich nebyl proto, že by někdo usoudil, že jsem magor, ale proto, že moudrý stát v zastoupení úřadů a škol nezvládl mé rozhodnutí, že pokud po mně vyžadují účast a zájem, měli by mi k tomu dodat podklady, jinak si to zorganizuju jinak. Dneska už je to snad lepší.
Ano, pouzivej srdce, pokud ti nejaky zbylo. Co lidi rikaji je vesmes jedno.
OdpovědětVymazatJInak z tebe je citit horkost vuci spolecnosti. Nevim co, anebo jak ti napsat, je je to iluze. Kdo jsou oni? Proc by ti proboha mel stat nebo nekdo jinej davat podklady apod.
Dokud se nezbavis tohohle pocitu (to te nechci napadat), tak to bude spatny. Ucelem statu a spolecnosti, takove jaka je, je proste skodit a zaroven lidi vtahovat do hry. Mozna to pred druhou svetovou bylo jinak, ale to uz je ted fuk.
Chapu ted jak jsi to psal s tim pozorovanim. Ani sami sebe nedokazem pozorovat. Proste od te doby, co prisli fyzikove s heisenbergovym principem a ten vletel do naseho poznani pozorovat nezucastnene cokoliv NEJDE (ackoliv majorita materialistickych fyziku tvrdi, ze ano, protoze si jsou vedomi dusledku pro jejich zivot).
Vratim se ke konci tveho predchoziho postu. Pokud psychology skutecne nesnasis, tak pro to mas duvod. Ale jakakoliv cesta ze zloby je, ze ji proste opustis. Tyhle kidy ma kazdej "osvicenec", ale funguje to. U me jednoduse tak, ze se jednak unavim ohledne svy zloby a jednak neco provedu. Bejt tebou tak se treba nekdy vloupam na psychiatrii a poseru jim dvere. Nebo vypsychuju nejakyho psychiatra. Samo o sobe to nestaci. Jsou tam jeste nejaky esence, ale takhle offhand to dohromady nedam. V kazdym pripade, nekdy v tom okamziku "pomsty", ti musi dojit smesnost a marnost tvyho pocinani a pak dojde k nejakymu zlomu v mysli a problem ji prestane zajimat.
Jo, to vse co se deje, je ok. Bolest nikoho nezabila, takze muzem jen posilovat, pokud se nerozhodnem to zabalit. Svet je takovej, ze se bude posirat vsechno furt ve smyslu, ze si neco naprojektujem a ono to nevyjde. Protoze nejsme Buh, co by v sobe mel vse. Jsme prekvapovani. Ale pokud z toho prekvapovani vsemi smery budem jen nasrany a stahnem se tam, kde neudelame nic, tak to je ta sebedestrukce. Je fajn a dulezity se na neco tesit a delat si plany, ale kdyz to nevyjde, tak je nutny to prejit, pokud mozno bez mrknuti oka. Presne na tomhle makam v poslednich letech.
Pustina je podle me prave tohle. Smireni se s tim, ze zmizi veskere nadeje. Jakoby se posralo uplne vsechno, coz je pro mnoho lidi ekvivalentem smrti. Ale neni to smrt, je to pustina ato nejsilenejsi na ni je, ze pustina neni nic. Vzdycky me to prekvapilo, kdyz me vymazalo LSD... neco tam je, i kdyz vedome bychom o to nezavadili pohledem. A kdyz nam vse seberou a presto neco je, je to ocistny pocit po kterem se lze konecne nadechnout a vnimat svet. Tak nejak si to pamatuju. Nevim jestli to k necemu bude.
Psi jsou uzasni, vlastne kvuli hafanovi se vracivam do Cech a zaroven kvuli stylu zivita zadnyho mit nemuzu. Jak rika Laing, "schizofrenici nedokazi mit vztah k lidem... snad ke zviratum, snad k vecem"
Mimochodem to byl clovek, ktery sve pacienty skutecne vnimal zjevne. Sam asi nekde napul cesty + vycerpan a v depresich. Antipsychiatricka psychiatrie je samozrejme pro spolecnost nepripustna, ale cosi mi rika, ze se dozijeme neceho velmi zajimaveho.
No to je přece jasný, proč by mi měl dávat stát podklady. Protože po mně vyžaduje každodenní pozornost. Teď už to asi fakani můžou řešit alternativně, ale já neměl jinou možnost, než volit mezi ''zabav mě > přijdu'' vs. ''nuď mě > občas vás zkontroluju''. Na střední jsem si vyjednal individuální plán, ale na základce ti nic takového neprojde. Ale jak říkám, dneska už to jde i jinak.
OdpovědětVymazatJá přece nerozporuju heisenbergův princip - pozorovat z odstupu není totéž, co pozorovat ,,nezúčastněně''. Navíc, když pak ty myšlenky konfrontuju s pocity, sám vědomě vyvolávám interakce, takže je to účast.
Schizoid jsem v téhle realitě zcela určitě, ale už to, že si to člověk připustí, je částečně osvobozující. Brácha používá termím ''volně se asociující asociál'', což při povrchním vnímání může znít dobře, ale při hlubším zkoumání je to jako s tou psychologií, kdy je model téhle reality aplikován na celek všech dostupných realit.
Tak jo, je pindělí, jedu trdlovat do školy. :D
Fligna! Taky mi zmizel post, navíc už byl ve vláknu. ??
OdpovědětVymazat,,Používej srdce, jestli ti nějaké zbylo.''
Jestli to míníš jako konstatování, pak to chápeme stejně. Pokud to píšeš jako radu, potom jsem zmatenej, protože tohle se snažím vysvětlit já Tobě. :) Že u mě někdo/něco svou částí vzbuzuje negativní myšlenky neznamená, že k tomu mám i negativní pocity jako celku. Proto je dobré konfrontovat myšlenky s pocitama, a proto nerozumím tomu, proč se západní psychologie snaží jeden částečný model aplikovat na celek.
Stejně tak pozorování z odstupu není totéž jako nezúčastněné pozorování. V tomto případě sám vyvolávám interakce mezi svými pocity a myšlenkami, takže jsem účasten v maximální míře.
A stát, jakožto vynucovatel zš docházky, by mi měl dát podklady proto, že trvá na mé každodenní přítomnosti. Teď už existují alternativy, ale dobu své zš vnímám jako institucionalizovaný pokus o zprznění lidských duší. Teď jedu na oficiální individuální plán, ale na základce jsem takovou možnost neměl, což ovšem nebylo překážkou, abych si ho vytvořil. Auto taky nejezdí na papíry...
Prostě jsem necítil potřebu denně se x hodin nudit, protože to ode mě stát očekává.
Spadlo to predtim automaticky do spam kose... nad tim nevladnu a deaktivovat to neumim.
OdpovědětVymazatPoslouchej... ja ti rozumim, naprosto ti rozumim. Mas proste sve schizoidni prani, aby te proste stat nebo spolecnost vnimali/y. Jednoduchy jak facka.
Problem je, ze stat nevnima a vnimat nebude. Vetsi problem je, ze dnes nevnimaji ani lidi. Mozna ani stat teoreticky vnimajicich lidi vnimat nebude, protoze nema zadne vedomi, ale i kdyby mel, tak to neni na poradu dne. Pochop to. Kdyz budes nozkou dupat, vnimat proste nezacne. Bude te nutit chodit do skoly, platit dane, divat se na televizi, bude bourat hezke baraky v okoli a stavet hnusne. Pokaci ti les a postavi tam dalnici nebo pokud mas auta, tak ti nepostavi dalnici domu nikdy.
Jsou v zasade 2 typy pristupu a celkem se to koreluje s pravicaky/schizoidy a levicaky/hysteriky. Vetsina lidi obvykle skace z extremu do extremu a nefunguje nic. Pravicaci pochopi, to, co jsem napsal, reknou si ze svet je nepratelske misto a "seru na vsechny". Levicaci rvou "kde jsou moje prava". Neboli bud vezmu stat a spolecnost jako sveho nepritele a bojuju s nim a snazim se ho zdimat nebo se ho snazim marne reformovat.
Oba pristupy na hovno. Co s tim lze delat, lze poradit stezi, ale je treba pochopit, ze oba pristupy v sobe maji svoji pravdu.
Z prava pochop, ze stat/spolecnost te chce akorat vydeptat uplne stejne jako SSak Zida. Proste to tak je. Chce te ponizit, vydeptat, zbavit te vedomi a udelat z tebe robota.
Pokud s tim budes bojovat, neporazis to. Naopak, je to prave ten zpusob, jak te to dostane. Vsechny krivdy, co se ti staly, si pamatujes, o tom nepochybuju. A jednoho dne, kterej nevidis, je budes chtit vratit spolecnosti jen s urokama. Ale spolecnost je jen chimera. Pred tebou bude stat konkretni clovek, mozna takovej jako ty a cely to divadlo se zopakuje, jen budes hrat jinou roli.
Tohle, presne tohle jsem si uvedomil nez jsem skocil z okna. Napsal jsem na papirek "ze to tady vsichni jen tak hrajem" a rozhod se v tom nezit. Po mnoha peripetiich jsem byl navracen a beru to proste jako vyzvu se te hre postavit.
A to jde jedine tak, ze se ta hra opusti. Prijmu rany, ktery jsem dostal a nebudu je vracet jako mazak na vojne. Mozna se mi to uplne nepodari, ale budu se snazit. Budu se snazit o to, o co se snazi levicaci, ale nekde jinde a s lidma, co tohle pochopili a jdou z toho ven. Je mi fuk, jestli budu sam, stejne jsem mel byt uz davno mrtvej, takze muzu zkouset, co mi je libo.
Prestan prosim skuhrat nejake nesmysly o skolni dochazce. Muzes se sebrat a opustit republiku i se psama. Sibir, turecne hory nebo beduinska vesnice namatkou jsou otevreny tvym experimentum.
Pokud te to tedy tak moc skutecne sere, ale asi te to tak moc nesere, takze si tam sedis jako vsichni ctenari tohohle blogu, kteri jsou nadseni z odjezdu do Brazilie s jednou chybickou, cestuji jen ve sve hlave a z neznameho duvodu, asi aby to bylo autentictejsi, maji potrebu to sdelovat svetu.
Prestan bejt srab, vzpomen si treba na Portugalce v 16tym stoleti, co prisli dobyvat amazonii. Anebo dal vymyslej, jak neco neni mozne. Jsou to kecy. Uz ted se chystas na vysokou skolu... to jako tam je jinej stat, jina spolecnost? Vsichni vsechno vime a na vejsce jen budes skuhrat, ze te serou na studijnim, bla bla bla... Ty lidi jsou tam stejny, TA HRA je tam stejna, na tomhle svete uz jinou hru nepotkas, ta nocni mura je skutecnost a jestli budes mrhat energii, tak te do sebe vcecne. Poslouchej lidi, co jim je o 10let vic a makaj nekde v reklamce. Myslis, ze jsi tak jinej? Omyl.... totalni omyl. Jsme vsichni stejny, vsichni se povazujem za vyjimecny a ublizeny a presne do bodu, kdy nepochopime, ze jsme vsichni stejny, tak to bude cim dal silenejsi.
OdpovědětVymazatPozn. Tim, cim se lisime a co nam cpou reklamy do hlav jsou jen nepodstatne detaily. Vesmes jsou to kompenzace toho, co nam bylo vnucovano/odpirano, tak na to jsme zamereni. Uplne jako Michal Kolesa (googlete na exotopedii) a jeho zaliba v plavajicich zenach. Proste nema doma vodu a porad jeste je to asi nekde chlap, tak je posedly plavajici zenskou. End of story. To ale neni odlisnost, to je jen detail. Koho doma porad myjou, tak chce spindiru. Zaklad, jakasi touha po harmonii, je pro nas vsechny stejna.
Jako docela by me zajimalo, kdo ze ctenaru tohohle blogu za tu dobu, co to tu cte, opravdu pokrocil v opusteni hry. Uprimne receno mi to bere dost energie, protoze sahodlouhymi rozhovory vice-mene o tom samem jsem do te hry taky
VTAZEN!
OdpovědětVymazat,,Máš prostě své schizoidní přání, aby tě prostě stát nebo společnost vnímaly.''
OdpovědětVymazat- stát i společnost Tě vnímají od okamžiku narození. Nejde o mně, ale o princip.
,,Když budeš nožkou dupat, vnímat prostě nezačne.''
- nevím, proč jsem v Tobě vzbudil dojem, že kolem sebe dupu. :) Za prvé je za tyhle dětské ústrky na dupání pozdě (ale máš recht, že si je pamatuju), za druhé jsem se vzepřel už tehdy. Ale hlavně, což se vztahuje k Tvé tezi o 2 možných přístupech, nemám potřebu měnit lidi, ani je považovat za nepřátele. Lidi jsou stát.
On je totiž i 3 přístup, přirozený a nenásilný k sobě i druhým. Prostě vnímat okolní realitu takovou jaká je. Jistě. Máš pravdu, že i v těch druhých dvou je kus pravdy, každopádně jen dílčí, neaplikovatelné na celek.
Já necítím zlobu nebo zášť, proto jsem to sem nepsal. Šlo mi o to, popsat praktický příklad, který dokreslí moje slova.
,,Pokud s tím budeš bojovat, neporazíš to. ...'',
a ob jeden odstavec dál píšeš:
,,... budu se snažit o to, o co se snaží levičáci, ale někde jinde a s lidma ...''.
- trochu jako ''boj za mír'', ne? Klid, který hledáš, není v ideologii, na nějakém jinde_místě a rozhodně Ti při jeho hledání nepomůžou lidi. Je totiž v Tobě. Vždyť odkazů na to máš plnej blog. Podle mýho věci zbytečně komplikuješ a snažíš se myšlením dobrat stavu, kam lze dojít jen skrz pocity - jak jsem rozebíral v předchozích postech. Doufám, že se teď nenasereš.
A pak ten lament, že skuhrám...
Ptal ses, proč by mi měl stát něco dát, když něco chce? No tak. Celkově to vyznívá jako špatně skrytý úmysl hecnout mě k činům. Proč ne, ale dělat o mně závěry na základě svých zkušeností s jinými je minimálně povrchní. Nesedí mi to k Tobě, ale fakt je, že Tě taky neznám.
... vrátím se k tomu ještě později.
No to záleží na tom, co je pokročit v opuštění hry.
OdpovědětVymazatNezačíná to dnem příletu do brazílie nebo na sibiř. Začíná to snahou o pravdivost, což - máš pravdu - je samo o sobě k prdu, může to pokračovat tím, že se naučim nevidět sám sebe tak, jak mi to vnucuje okolí a že budu přijímat i blbý věci tak jak přicházej aniž bych furt hledal kdo za to může. Nebudu žít plánem a čekat na den D, ale tu vteřinu co přijde prožiju a když se plány nesplní nebo odloží nebudu si to házet. Průser je, že mi při tom všem vnímání, že je vlastně všechno hra skrz kterou nevidim, někam utekla radost.
Takže posuzováno měřítkem posledních dvaceti let života bych bych řek, že jsem za ten půlrok pokročil, i když do nějaký bolestivý prázdnoty což je doufám mezifáze.
El Mimo tohle uz je na spirale zahorklosti. Nejak mi to pripomina Sternuv vyklad Lacana, ve kterem pry potrebujeme touhu samotnou nikoliv jeji uspokojeni, takze vyrabis problem, ktery muzes smaznout, ale to te frustruje natolik, ze budes vymyslet, jak z toho NElze ven. Tim na tebe skutecne nechci utocit, blog konci, ja se virtualne rozplynu do sveta, ale treba se ti to bude jednou hodit.
OdpovědětVymazatAlexi, strasne ti fandim. Nic vic pro tebe asi udelat nemuzu. Ale kdo vi.