motto: Nevidím smysl života, tak jsem si koupil tu nejdražší plazmu a žiju fotbalem (Ambasador)
Internet přes mobil funguje kupodivu natolik dobře, že lze sledovat i pirátské tv vysílání. Naladil jsem NBA AllStar a nestačím valit bulvy. Obvyklej americkej sen samozřejmě nechybí, takže to co se děje na jevišti /palubovce/ ustupuje stále více tomu, co se děje v hledišti. U exhibicí o to víc, exhibice jsou v čase napřed. Celou minutu člověk může poslouchat nějakýho popovýho teenagera, jak říká, že o basketu nic neví, ale přišel se podívat. Úchvatný zahájení, kdy Bryant, Gasol aspol. velmi rozpačitě vítají všemi jazyky diváky celého světa u největší show všech věků (zítra bude zase jiná). Ty rozpaky se zdají být omluvitelné - přeci jen jsou basketbalisti jen napůl celebrity a mluvení není jejich silná stránka. Však ono i TO přijde až se tahle mája začne hroutit a bude potřeba silnějšího kalibru. Není divu, že Beckham dokopal v USA.
Jenže je tu další vrstva, není to ve skutečnosti jen nedostatek rétorického tréninku, ona neumělost je ve skutečnosti poslední skrývačka pro nebohé aktéry, poslední místečko, kde mohou tak trošku být svobodní, byť za mřížemi. Schovat se za masku tupé gumy, co nevykoktá kloudné slovo a když už, tak alespoň bez úsměvu Barbory Tachecí. To totiž nikdo nevydrží (B. T. stvrzuje životem).
Nevěřím, že špičkoví sportovci, stejně jako kdokoliv jiný, gumy jsou. Zvlášť oni ne, neboť museli cosi v životě překonat. Pomíjím, že to čeho dosáhli, je... právě úplně lidské. Prostě i přes úsilí přijali ďábelskou past a rozhodli se hrát hru, protože ve společnosti už/zatím to prostě jinak nejde. Nejsme ostražití a když se spálíme, stáváme se paranoidními.
Budou mít docela slušné peníze za to, že budou hrát a především dělat šašky na charitativních a exhibičních akcích. Když jim to bude už příliš trapné, tak se schovají za "gumu" a s pohledem upřeným do prázdna budou před 100 miliony lidí předstírat nadšení.
A my všichni jsme udělali podobnej obchod. Předstíráme, že to jejich předstírání nevidíme a předstíráme naši radost, která nám skutečně chybí ze všeho nejvíc, až do bodu, kdy si teda ty antidepresiva dáme, protože pak už se skutečně realita a fikce sleje do šedi, ve které se nevyzná ani protřelý feťák.
Jak jsou skvělé ty prodloužené pauzy u exhibicí. Oficiálně je to aby si fanoušci mohli dojít pro další várku kalorií na týden, co slupnou za druhý poločas (aby pak mohli hubout). Neoficiálně je to kvůli tomu, aby se prodalo víc reklamy. A skutečně je to proto, abych si mohl v klidu psát dlouhý blog.
Mimochodem, pokud třeba sázíte, jako celá Amerika, ačkoliv je to nelegální, tak o poločase se zajímavým a racionálním způsobem posunuly kurzy ve prospěch prohrávajícího týmu (nepíšu jakého, je to jedno, jak si bystřejší všimli i v politice - a exhibice, jak bylo řečeno, ukazuje svět budoucnosti; na exhibici je pěkné, že už ani nikdo neví, kdo s kým hraje a nejde o výhru a všichni to vědí). Tedy proč se kurzy posunuly racionálně? Protože každý ví, že tahle zcela zbytečná hra bude zahraná s velkou pravděpodobností tak, aby ten prohrávající tým měl možnost stáhnout skóre... protože tak se exhibice hrají.
Druhá věc jsou sázky na celkový počet bodů, kde lidové idiotstvo vyhnalo tzv. totals až moc nahoru. Tým, který prohrává, přeci podle divadelního představení bude stahovat skóre a jak jinak by to měl dělat než OBRANOU silné 4ky z Bostonu.
Tedy karty jsou úplně rozdané, občas tím zamíchá jen nějaký náhodný faktor, jako že si Justin Bieber uprdne a Blake Griffin netrefí smeč, která by nakonec po velké a velmi předstírané bitvě, umožnila tomu týmu, co nechal ty druhé dorovnat, konečně zaslouženě vyhrát. Protože vážení a milí, tahle exhibice se na 85% rozhodla v prvních vteřinách. Právě tehdy, kdy všichni nejvícn předstírali i sami před sebou, že o nic nejde. Podobně, jako když 30 normálních dětí přijde do třídy a po prvním dni mají na 9 let rozdané role v závislosti na něčem, čemu institucionální ekonomové říkají závislost na cestě.
Ve skutečnosti jsem chtěl psát o pizzerii a něčem jako sociálním rasismu, o tom, jak jsou tu černí lidi považovaní za gumy, přičemž přísahám, nejbystřejší týpek tu byl zatím Angličan. Ale o tom zas příště, i když to s tématem souvisí a na tenhle článek bude navázáno (pevně věřím, že tu spojnici tam neuvidím sám).
Jdu fascinovaně hledět na reklamu, která míchá bouchající tanky, vrtulníky, US vojáky co zachraňují ztrhané (ale atraktivní) ženy, s agresivními basketbalovými smeči. Protože tohle je bitva o L.A. A protože Ambasadora u fotbalu taky nesmí nikdo rušit.
neděle 20. února 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jo! Taky mám pocit, že mi guma stahuje obličej. Jenže férově, jde s tím něco dělat? Když jsem plýtval svým životem na úředničinu, tak jsem měl dost peněz na cestování, výbavu a háfo našetřeného (i když večer co večer usínat s pocitem plynové masky na tváři...). Teď se snažím dělat něco dýchatelnějšího... jenže čaj sponzoruji, ve škole učím za 6500... prostě přetvařovat se a vyžadovat od ostatních přetvářku tak nějak funguje - člověk má na nájem i co sníst :(
OdpovědětVymazatFerove s tim neco delat jde.
OdpovědětVymazatNe vse dychatelne je proste energeticky (penezne) zvladnutelne. Ke vsi smule levicovych intelektualu, kteri by si prali, aby byla celorocni poptavka po ceskych jablkach i bramborech a aby si clovek nemohl chtit ani pomyslet, natoz doprat, fresh z mamaa jinde, nez tam, kde roste. Coz je blbost. Plytvani a uzivani si je lidska stranka. Je to soucast stinu a nikoliv persony, ale presto nelze tyhle stinove casti nicit jen tak.
Urednik je placeny udrzovatel systemu, takze ma presne to co jsi mel. Doktorand/docent... je neco podobneho, ale placen je predevsim moznosti prodlouzit si infantilni detstvi v instituci se stravenkama a kolejema (a iluzi prestize). Cajovnik je casto neco jako doktor; proste se stara predevsim o chude a realita je proste takova, ze pro cajovnika je nemoralni za to chtit ttez, co psychoanalytik, prestoze casto odvede vic prace.
Co je na tom k nepochopeni? Realita neni to, co jsme si vysnili. Boze jak ja bych rad delal caje nekde u kachlovych kamen. Jak rad bych se vrtal v DNA. Rad bych jezdil na kole a rozvazel zasilky. Rad bych utiral stolky v kavarne (skutecne jo).
A dalo by se vymyslet hodne duvodu, proc bych za to mel brat vic penez, nez beru ted. Napriklad proto, ze bych patrne delal neco uzitecnejsiho.
Ale prehlizi se jedna vec a to je ohromna zpupnost vuci realite. Proste lidi chteji sracky, chteji vydavat energii tim, ze si za 500 koupi listky na hollywoodsky trhak a ne archivni Gyokuro. Co s tim? No kurva nabidnem jim ty listky, kdyz je teda tak moc chteji.
Jde samozrejme o reseni schizoidni a tudiz prechodne. Je to neco jako kdyz Greer, zastance ropneho zlomu napise, ze ano, ropa dochazi, energie nebude, ale my ted muzeme udelat jedinou rozumnou vec: podivat se kma muzeme, dokud jsou letenky levne.
Nelze chcat proti vetru, naopak, je potreba se na vlne reklamy, gamblingu, porna, tzv. luxusu a konzumu vseobecne proste svezt. A to tak rychle, aby nas to nesmetlo, coz hrozi vic, nez si mnozi "vysmati kreativci nad veci" mysli (obleceni ve znackovych hadrech). Me pomaha to, ze temer vsechno, co ze systemu dostanu bud reinvestuju nebo rozdavam. Takhle se nezaseknu na konzumu. Skoro to az prehanim, pac dum je stale jeste prazdny, nemam auto atd.
Pretvarovat se a vyzadovat to od ostatnich funguje presne jen po prechodnou dobu, kdy se to cele zacne hroutit z vetsi vysky. Svet nabizi uzasne moznosti, ale nelze chcat proti vetru. Dokonce i ty caje (mate), maji tu spravnou poptavku, kdyz se to vezme za spravny konec. Vsak se znas s tim cajovnikem od Meninske brany. To je v hlave bohatej chlapik a k tomu uzasnej byznysmen. Od nej se lze ucit a on kooperovat chce. Posila mi porad nejake poptavky, naposled dodavka 100tun kavy do Ruska DENNE. Kde mas problem? Ten problem neni vne tebe, svet je porad tady a ceka na nas. Muzu ti nejak pomoct?
Jasne jednou (dvakrat... dvacetkrat), chci zkusit neco uzasneho, co bude mit potencial lidi povznest, pokud si toho vsimnou. Ale clovek to nemuze tlacit tak, aby se znicil chudobou. A tzv. regulerni prace v ramci systemu nikomu nedovoli zbohatnout natolik, aby se osvobodil. Vetsina pracovniku je bohatych jen natolik, aby vse utratila za konicky. Navic je tu ten vrazedny middle class mindset, co se na delnika (tim myslim kohokoliv od popelare po managera) vzdycky nalepi jako hovno na botu.
Nemůžu porozumět tvýmu vydělávání peněz a roli toho v tvým životě, potažmo teda ani takový cestě pro mně. Nezdá se mi možný aby mě neovlivňovalo to co dělám,třeba podstatnou část svýho dne, a nevezlo mě to někam ve smyslu toho.
OdpovědětVymazatProtože jste asi jinde s IQ než já, musim si pro příklad. Pohledávky jsou jasnej zdroj. Lidi chtěj úvěry tak jim je dáme, zastaví dům, zodpovědnost za splácení je na nich a když si nepřečtou smlouvu je to taky jejich problém. Za chvíli nemaj na splátky. Pak k nim dorazí někdo kdo jim dokáže, že za pár měsíců nebudou mít kde bydlet i když většinu peněz budou dlužit dál a dovede je k tomu, že odejdou, předaj mu svůj dům a dvacet let platí tři tisíce. Kdo to umí vydělá si dost, viz část příjmů alex kolem 2005.
Prudim tu s popisem jenom kvůli představě vlivu takový práce na člověka, kterej nutně přichází, když je v tý věci dobrej. Je to extrém ale není to tak v menším i ve všem jiným? A máš to těm lidem dopřávat když to chtěj a bejt v pohodě? Nebylo by OK makat s těma milionovejma zkušenostma v Poradněprolidivhajzlu a vymejšlet jim cesty ven za 6.500,-Kč a večer se vracet do maringotky ?
To je teprve No.1.
Dva je horší.
Vidim to tak, že nedostatek peněz pro život a hlavně schopnost přijmout, že to "nějak bude" je ekvivalent tisíců let důvěry, že zaprší kdy má, urodí se a zubři potáhnou, když děláme co máme ( a když ne tak to tak má bejt). Tohle bych neuměl nasimulovat kdybych měl na účtě peníze. Přitom je to nejdůležitější věc, která mě potkala. To profláklý, že věci přicházej když maj je neuvěřitelná pravda mnou v násobcích prožitá. "Náhodně" přicházející peníze z již zapomenutých zdrojů v den úhrady nájemného, či přátelé přinášející splátky dávných dluhů, také již zapomenutých, v den placení jazykovky dětí se staly podivným pravidlem. ( To vše v situaci kdy jistě přijdou relativně zabezpečující sumy, což to trochu zvrací, nicméně ne v tuto vteřinu, tento den)
Takže máš můj obdiv a jsi jedinej mnou zaregistrovanej bohatej Guru na světě, kterýmu se dá věřit, že to zmáknul.
Alexi k bodu cislo jedna. Nepochybne MAS pravdu. Neco, co je karma penez nebo toho, co clovek dela, proste existuje. Ted to jdu resit do pizzerie. Kurva neni normalni, pokud se prodavat tady pul litru tehoz dzusu za 10 BRL a to jsme ovocnarskej kraj a v SP je to za 2 BRL. Delat byznys, co nasira lidi, je k prdu. A nemuzu popirat, ze valna vetsina mejch prijmu je prave tenhle shit byznys. O to vic to zatim vyvazuju tim, ze to davam ven. Neni muj cil bejt v tomhle stavu. Ale ted tady v tom dusnu sedim a snazim se uz zas par hodin neco vytahnout, zatimco na terase nade mnou sedi 4 lidi, smeji se a vesele se opijeji do pohody. Dela mi to radost, ze ty prachy k necemu proste jsou.
OdpovědětVymazatAle mas pravdu, to jak se prachy vydelavaj, cloveka ovlivnuje. Proto, podobnejako ty delas shift z CZ nekam ven, ja se snazim, zatim ne moc uspesne, o prechod k necemu, co lidem skutecne slouzit bude. Jedine jak se to zatim dari je, jak rikam, ze ty spinavy penize rozhodim kolem a doufam, ze lidi co si je uzijou, tim uz tolik zasazeny nebudou.
Jen technicka: Dostavat lidi ze sracek, kdyz uz v nich jsou, je spatny a energeticky priserne narocny. Je mozny ale delat prostredi takovy, aby se ve srackach lidi neoctli. Je mi lito, somrakum na ulici uz proste pozornost zpravidla nevenuju. Mozna je to samozrejme spatne. Ale mam omezeny mnozstvi energie.
Pokud ti takhle vychazeji veci, tak je to dobre, IMO. Jsi na dobry ceste, ale jak se na to moc spolyha, je to zly. Ano, dva je horsi. Nechat to cely proste bejt. Na to jsem srab... nebo proste necitim, ze byt v maringotce s plechovym hrnkem je pro me ted reseni.
Nic jsem nezmaknul, prosim nepis mi to... pokazdy, kdyz jsem tomuhle jen trochu uveril, dostal jsem priserne do drzky. Chci bejt to, co jsem. Ted se to dari od posledni navstevy Brazilie myslim vic nez driv. Tyhle veci jsou nebezpecny. Uz brzo sem napisu, co jsem zase pekne posral.