Zase něco o pizzerii a portugalštině

Tak přišly problémy s pizzerií. Nevím, nakolik to sem mám rozepisovat, respektive nakolik vlastně můžu psát o jiných lidech, aniž bych se jich příliš dotknul. Ale naznačím.

T. s pizzařovou ženou pracují v té naší pizzerii. Ta jeho slečna je cca. 30+ let stará, maká jak o život. Je to patrně její první "samostatná" práce (její manžel pracuje asi 500 metrů daleko, proto ""). Pizzař je v poslední době dost nemocnej, byznys nejde úplně tak, jak má jít [ROI je pořád naprosto závratný na evropský poměry]. Je toho prostě na ně a především na ni moc a zároveň to neumí přiznat. Zkrátka a dobře - T. nechodila z pizzerie úplně v pohodě. Což je pro nás dost zásadní věc. Takže dnes proběhl brainstorming, bez mé účasti, celé to vymyslela T., což považuju za úžasný, protože se můžu soustředit na jiné věci, třeba vydělávání peněz /pro změnu/. Mám pocit, že to pomůže. Ono, když se lidi úplně neznají, tak hrajou různý hry... Dokud se neuzavře komunikace, tak se pořád dá jít. Jakmile se komunikace přeruší, nemá smysl tam setrvávat. To se naštěstí nestalo (procento, že k tomu dojde jsem nepokládal po předchozích zkušenostech za zanedbatelný - byli jsme připraveni to složit, ať to stojí, co to stojí). Takže jedem dál.

 Zdá se že tržby jdou už nahoru. V sobotu to bývá pro těch našich 50% cca 500 BRL, pátky a neděle bývají tak 250BRL, zbytek týdne 100-150 BRL. Ale dnes, na to že je úterý, už bylo 250 BRL za 4 hodiny, plus stále nefunguje rozvoz a byly vypnuté lednice, takže se neprodalo žádné pití, které dělá dost. Za dva měsíce se to nezaplatí, ale do českého léta ano. Whatever.

Problémy jsou s číšnicí. Máme tam jednu mladou docela schopnou holku /kromě toho, že nás požádala, ať jí dáváme dýška na konci týdne, že jí jinak nic nezbyde/. Ale její matka je psycho a když už prý dělá v té naší zkažené pizzerii /zkažená proto, protože vedle je zkažený hudební klub/, tak jí máme někdo vozit autem domů. Kdybych měl auto, tak s tím nemám problém, ale auto nemám, pizzařovi ji vozit nechtějí. Dneska tam brečela, no bude se to muset řešit s její matkou. Je to tu jak ve školce.

Pak tam máme paní, co myje nádobí. Je pečlivá, svědomitá za minimální mzdu, ale negramotná a není schopná si zapamatovat, co je gorgonzola. Navíc v náplni její práce je zvedat telefon pro objednávky pizzy, čehož není schopná vůbec. Asi ji tedy budeme muset propustit, přestože je jí asi všem líto. Možná ji přeci jen zaměstnáme u nás doma na úklid.

No a dnes jsme konečně byli na lekci portugalštiny u soukromého učitele, což je takovej střelenej týpek, co žil v LA. Strašně se snaží, strašně řve a prožívá své úspěchy a neúspěchy se svými studenty. Myslím, že jsem se za ty dvě hodiny fakt dost naučil, což mě překvapilo. Když jsme odcházeli, tak nám zazpíval píseň (teda spíš jen pro T.) a zabouchl si dveře, takže zpět přelézal komicky plot. Budem k němu chodit myslím 2x týdně na 2 hodiny. Za ty 2 hod pro 3 lidi jsme dali 60 BRL a rozhodně to za to stálo.