Ve zkratce

Po priletu na letiste (v Madridu jsem skoro zaspal letadlo a dobehl na last call, coz neprekvapuje) si me imigracni urednik vytahl stranou a chtel po me doplatit pokutu 800+ BRL za minule rocni pretahnuti viz. Opet se tvaril jak agent CIA a ja mu to na chvili opet zral. Pak se divil jaktoze mam ta definitivni viza, kdyz neumim portugalsky (o investorskych vizech neslysel ani on ani babky na brazilske ambasade v Praze, takze vubec nevim, co ze to mam a uz je asi jasne, ze ta viza nebyla ziskana legalni cestou - uprimne nevim o tom nic, jen me to stalo 5000BRL na "poplatcich"). Nakonec jsem argumentoval tim, ze posledne po me pokutu nechteli a chlap nemohl sehnat nikoho, kdo mluvi anglicky, tak me rekl at jdu. Sekundu predtim to vypadalo na zatceni nebo repatriaci.

Ztratili nam pulku zavazadel, vcetne meho kola, o 3 dny pozdeji dovezli do domu.

Pizzar otevrel velkou restauraci v centru, ma tam asi 10 zamestancu. Pizzu uz nedela, jen dozoruje. Planuje ze znovu otevre tu malou prozatim zavrenou pizzerii, co byla/je na prodej. V letadle jsem potkal Rusa, co hleda praci a umi delat pizzu, mozna ho doporucim, to zalezi jak se dal projevi.

Internet: bojuju.

Mam tu poradne kolo a je to bomba, uvidime jak dlouho vydrzi lepsi trekove kolo v mistnich podminkach. Koukaji na me jakobych mel svatozar, Ferrari a diru do hlavy najednou. Je tu nadherne. 30 stupnu ve stinu, v noci to jde pod 25 nastesti. Na slunci 45, uz je docela teplo. Ocean prijemny, vsude litaji supi na termikach.

Dovezli jsme domaci pekarnu a mouky, tak snad bude i normalni chleba. Ryzovo bambusove zavesy a japonskou cajovou soupravu. Spodni patro s vyhledem na lagunu bude pracovna kombinovana s cajovym koutkem. Nekdy. Patrne za hodne dlouho. Ale zelene caje jsou tu moc dobre, urcite to bude i tou dobrou vodou.

Lenost, lenost. Klidek.