úterý 5. října 2010

Zpět v Brazílii

Takže jsem zpět. Opět kulturní šok a hned několik historek.

Letadlo mělo 4 hodinovou sekeru. Do země mě pustili bez pokuty za roční přetáhnutí turistických víz, neboť jsem si ta podnikatelská víza nechal dát do druhého pasu. Holka se na to ani nemrkla a už můžu stát v prioritní frontě s Brazilci. Celníci si mě vyhmátli, protože jsem měl hodně bagáže. Tušil jsem průser, neb jsem měl 2 notebooky a dovézt lze jen jeden. Jenže toho druhého si nevšimli, neboť byl zamotaný v županu a spacáku. Tak tohle prošlo.

Poslední bus do mého města jel 10 minut po mém příchodu na autobusák Novo Rio. Prý ale již není možné na něj koupit lístek. Koupil jsem si tedy lístek do vzdálenějšího města, kam ale jel i ten původní bus jinou trasou přes moje město. Přišel jsem k řidiči toho původního autobusu, co prý už dávno ujel (chlap co prodával jízdenky si totiž samozřejmě vymýšlel a jako každý jiný Brazilec tvrdil, že něco nejde) a uplatnil jsem to, co nás učí na středních a vysokých školách, totiž vařit z vody. Řidič to sežral a pustil mě dovnitř. Pak jsme měli 20minut zpoždění, protože jim jaksi přebýval jeden pasažér, ale kluci černí nevědí, co dokáže zoufalej běloch, co se mu nechce spát 8 hodin na nádru se židlema z Ikey.

V baráku nebyly žádné škody, jen trochu shnilo něco v místnostech, které byly utěsněné. V těch, které luftovaly nebylo ani zatuchlo. Takže nový poznatek pro tropickou termodynamiku: větrat.

Druhý den jsem během 3 minut nějakým zázrakem dokázal zprovoznit internet u mého providera, nicméně jsem si radši šel zažádat o pevnou linku. Prý bude do 6ti dnů. Příjemný poznatek je, že jsem byl schopen se nějak domluvit i v tomhle úřadě, i když mám pořád pocit, že rozumím tak na 3%.

Ambasador dělá nějaké šílené čachry machry s byty. Chce kupovat byt ve Vídni, přestože jak říkal, v životě neviděl tolik deprese, jako teď na návštěvé ve střední Evropě. Vyčenžoval byty v Riu a svoji rezidenci tady u pláže zdvojnásobil tím, že nechal přistavět druhé patro. Největší starosti mu teď dělá stavba jeho škuneru a bazén na zahradě, který chce takový, aby se v něm dalo plavat, tj aspoň 25ku. Byl potěšen, když jsem mu řekl, že existuje něco jako protiproud. Landrover Defender vyměnil za nějakou 3litrovou Toyotu. Evropský výlet strávil na diplomatických recepcích, které nesnáší a do Brazílie si přivezl nějakou šílenou ženskou, která z něj chtěla začít tahat prachy (jak říkal, když je člověk moc hodnej, tak si lidi myslí, že je i blbej). Někdo z pracovníků v jeho domě mu ukradl docela drahé věci, přestože tam má jednu bezpečnostní kameru. Snad mu budu moct píchnout se zabezpečovacím systémem - teda ne že bych na to byl expert.

3 komentáře:

  1. Do Vidne jedu tancit sestyho, sedmyho listopadu a moc se tam tesim. Prozila jsem tam fakt snad nejkrasnejsi pulrok zivota a jsou tam nadherni a pozorni chlapi. V depresich jsem nikoho nijak zvlast nezrela, ale asi jsem se pohybovala v jinych kruzich. Jestli pan diplomat fungoval na rautech politicke reprezentace, nedivim se, ze videl kysely ksichty.

    Heh...nejakou dobu jsem vsude videla Brazilii...ted to zase zacina s Australii. Nemas kolem sebe treba taky nejakyho Australana? :-) To by me ted vylozene pobavilo...

    OdpovědětVymazat
  2. zadnej klokan tu neni

    ja v depresich videl cely cesko, ale pry to neru moc negativne

    je s podivem, ze pan diplomat opakuje porad tu stejnou chybu no

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.