V červenci se barel americké lehké ropy WTI vyšplhal na rekordních 145 dolarů. A na konci téhož roku se kvůli propuknutí finanční krize cena propadla až na 34 dolarů. Začátkem roku 2009 se odrazila ode dna, nyní se ropa prodává okolo 76 dolarů za barel.
Analytici v příštím roce očekávají další růst ceny černého zlata. Podle červencové předpovědi švýcarské banky UBS na příštích 12 měsíců se bude barel ropy prodávat za 80 dolarů. Americký úřad pro energetiku pro příští rok počítá s cenou 82,5 dolaru.
Nejoptimističtější je prognóza Goldman Sachs, která očekává cenu 100 dolarů za barel.
Tak toto píše ihned. Jestli vám to přijde normální, tak vítejte ve světě sebedestruktivní propagandy.
Odjakživa optimizmus byl, když zdroje byly levné. Naopak drahota znamenala pesimizmus. Levné zdroje znamenají lepší šance na přežití, méně práce, více volného času.
Neoklasická ekonomika tažená poptávkou vše převrátila na hlavu. Blahobyt již není poměřován hodnotou, ale penězi. Uvedu příklad:
Cena nějakého produktu je 500 korun. Člověk si koupí jeden. Pak ale náhle klesne cena na 100 korun, člověk si koupí dva za 200 a 300 mu zbyde. Myslíte si, že je na tom lépe, protože má dvakrát tolik a ještě mu zbyde hodně peněz v peněžence? Omyl. Blahobyt se počítá z peněz, co protečou ekonomikou. 200 je mnohem méně než 500, takže blahobyt všem klesá.
Proto jsou dnes špatné zprávy, když něco zlevní a dobré, když něco zdražuje. Až bude stát hlt vody milion, tak bude blahobyt lidstva na maximu, přestože budou ulice plné mrtvol. Těch, co s vodou nezačli včas obchodovat. Již pořádný čas platí tahle převrácená logika u nemovitostí, kde američtí prezidenti prosí a vyhrožují bankám, aby nepřestávaly půjčovat, neboť výpadek v hypotékách by způsobil pád cen nemovitostí. To, že se vyčerpaly možnosti multiplikátoru hypotéční bubliny způsobuje, že se dnes budeme modlit, aby neklesly ceny základních surovin jako je ropa nebo potraviny. A dnes už to nepíšeme jako úvahu, ale je to skryto v apriorním archetypu, který nám předkládá mainstreamový tisk.
Vítejte v pekle.
PS. pokud se vám to nepozdává, tak si dejte trochu filozofie.
čtvrtek 19. srpna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Hm.. to vnímání dražší=lepší je docela zvrácené, . Ale, ono se u některých jedinců objevuje často i v běžném životě. Teď nechci, aby to vypadalo jako útok na ženy, ale znám několik žen, které takto uvažují a autorka článku je taky žena. Dotyčné ženy co znám, vyberou v obchodě ze stejných věcí tu dražší protože bude lepší... jen proto, že je dražší a nenechají se zviklat ani tím, že jim člověk se zkušeností s daným zbožím poradí tu (nej)levnější. Prostě levné (nejlevnější) se u nich rovná špatné. Drahé, dražší = dobré. Mířím tím k tomu, že ta dotyčná autorka napsala podle mě bez rozmyslu nejoptimističtější (nejvyšší) protože to má prostě v mozku spojené nejvyšší cena=nejlepší. Ještě mě zaujalo, že dotyčná (respektive ihned a spol) z tohohle nic dokáže udělat tři podobné stránky, dokonce i ve slovenčině.
OdpovědětVymazatMozna mas pravdu a to by bylo jeste dobre /pamatuju se na tetu z vychodniho Berlina :) co mi nekdy v roce 1993 rekla, ze cokoladu uz nekupuji, ze je moc levna/.
OdpovědětVymazatAle svet se rozhodne boji deflace tak strasne, ze kazde snizeni cen okamzite propichne ty nafouknute bubliny s buhvicim, takze uz je v podvedomi mantra, ze vse musi jit nahoru, jinak bude pruser. Ten ale bude i tak a jen z vetsi vysky. Vsechno je proste tazene poptavkou. Ta holka to ani nemusi vedet. Mam pocit, ze prupravou novinare je dnes zachycovat podvedome proudy a nemyslet. Ted uz jen jestli zachytila ten "tvuj" nebo ten "sofistikovanejsi".
V kazdym pripade uvaha na tema, kolik lidi si pri vyssich cenach nebude moct dovolit to a to, coz je tak nejak teoreticka uloha ekonomiky - zvysovat blahobyt skrz smenu prace, se uz proste neobjevuje.
Achjo, ale ted mi to opravdu smazalo....wa!
OdpovědětVymazattak jeste jednou.
Je to stejny jako v mezinarodnim obchode. Kdyz jde treba ceska koruna dolu, je to pro MO dobry, kdyz nahoru, tak naopak. Coz spousta lidi nechape, protoze vidi jen jakoze je dobry, ze koruna stoupa. Ale ceska ekonomika je prece dost vyvozni.
To Berlin:
To, co rikas o nakupovani drahych veci, si myslim platilo nejakou dobu po padu zelezne opony hlavne, kdy se na nas zacaly valit znacky a spolecnosti, po kterych nase spolecnost touzila, valila za nima do Tuzexu, riskovala pri prujezdu pres hranice zasivanim znackovych produktu buhvikam atd. Myslim, ze uz to fakt z nejhorsiho opadlo a ze ted lidi sleduji hlavne testy v poradech jako jsou Cerne ovce, Testmagazin na Slovakach, recenze na lecco atd. Veri temhle zdrojum, protoze si pak leckdy sami otestuji na sobe, jak to je a kdyz jim pripada vyrobek /sluzba/ opravdu dobry nebo opravdu spatny a rikali to tak i v dane relaci, psali nekde, tak uz tomu vicemene veri.
Zminim tady jeden japonsky vyzkum. X zen v nem dostalo do ruky antiagingove kremy. KDYZ VIDELY obal, znacku, krabicku, tak na ne pusobila /fyzicky, potom v zaverecnem testu/ mnohem ucinneji ta substance, ktera byla od RENOMOVANE znacky. Kdyz testovane zeny krabicky ani nic nevidely a jenom na sebe patlaly kremy, byly vysledky o dost jiny, samozrejme ve prospech neznackovych produktu.
Doplnim k tomu, ze napriklad jednim z nejlip vytestovanych antiagingovych kremu je ten z produkce marketu LIDL, stoji opravdu par korun.
Podobne krajena rajcata v plechovce. Jedna z nejlepsich jsou dle chuti, vune, barvy a minima pridanych latek ta z produkce Kauflandu, znacka Vitae ci tak nejak. Casopis o vareni, Apetit, je dokonce dal na druhou pricku nejlepsich rajcat v plechovce v Ceske republice mezi produkty, ktere byly cenove o nekolik trid vys.
To jen pro zajimavost.
jo a jeste jsem chtela napsat, ze jsem si tu blondynu trochu sjela (predtim jsem o ni teda fakt nevedela) a asi neni zla, ale stejne je to tristni, zdar. :-)))
OdpovědětVymazatCau bublino, ta analogie na holku neni uplne spatna :)
OdpovědětVymazatAle stejne jako podhodnocenej yuan ma za nasledek zbidaceni obyvatel Ciny (a jejich super vyvozy), tak umele vyhnany ceny podpori zisky firem, investice, pujcky od bank atd. a za nasledek to bude mit uplny vycerpani zdroju. Mimochodem ta snaha o inflaci zpusobi dalsi posun od sporeni ke spotrebe, takze jestli lidstvu nepujci nejaka vesmirna sila, tak se to proste zhroutit musi. Nemuzou vsichni v jednu chvili jen utracet na dluh, a to i kdyby byly uroky nulove tak,jako to je oficialne dnes. Ale nikdo nikomu za ty love nepujci, pouze danovi platci skrz centralni banku tak pujcuji komercnim bankam a timhle stylem jsou vlastne znovu skryte zdanovani,protoze plati rozdil mezi nulovym urokem a "trznim" urokem, kde ten tzv. trzni urok je uz tak pekne srazeny dolu vsemi temi manipulacemi.
No moment, moment, vzdyt prece pro nas prileti Astar Seran. :-)))
OdpovědětVymazatMimochodem, ted jsem videla, ze nekteri lecitele a jim podobni se zacinaji titulovat jakozto NOSITELE RADU BOZI PECETE, nejak se mi to ted asociovalo. Nevim presne, co to je, hodlam se na to podivat. Jen si tak rikam, aby Astar nenabral do era jenom NRBP, to by bylo pekne v haji..
>když zdroje byly levné - optmismus
OdpovědětVymazat>ropa zdraží, tak je to špatné
>něco zlevní z 500 na 200, tak je to špatné
>špatné zprávy, když něco zlevní
>když bude voda drahá, tak je to špatné
se to všechno mlátí navzájem
si představ, že někteří z nás měli na vysoké semestr základů ekonomiky (a to volitelně) a tím to pro ně skončilo, pak se v tvých myšlenkách vyznej
ještě že jsi připojil nakonec tu slečnu, alespoň u něčeho jsem byl intelektuálně na stejné úrovni
Kdyz bylo neco levneho, tak to znamenalo, ze si to mohlo dovolit hodne lidi -> byvalo to dobre.
OdpovědětVymazatDnes je ovsem pokladano za dobre, kdyz neco zdrazi a za spatne, kdyz neco zlevni.
To bude patrne trvat do doby, nez bude i ta voda velmi draha a v tom bode patrne opet otocime s tim, ze bude dobre, kdyz zdroje i zbozi zlevni a bude vice pristupne, nebot v jednom bode se umele vyvolany rust pro rust zastavi. Do te doby se ale bude vsechno mlatit a bude nam tvrzeno, ze zdrazovani je dobre, protoze pomuze ekonomice.
Chápu.
OdpovědětVymazatPokud se na to podívám z mého hlediska, tak je tady například inflace => Zvyšování cen zboží => Vyšší zisk => Zvyšování platů.
Tj. poměry cena/zisk/plat jsou pořád stejné. Takže pokud bude dražší voda......vyšší plat a člověk si to může dovolit za vyšší cenu. Poměr zachován. Ceny přece nerostou jen samy bez další reakce - platí za předpokladu, že nezahrnu do mé teorie konspirační teorie o nadnárodní korporaci, která bude zvyšovat ceny, rozdíl si nechávat a zotročovat lidi až k jejich finanční likvidaci, nebo jinou konspirační teorii o záhadném mizení peněz z oběhu.
Můj pohled podaný zjednodušeně.
To mas pravdu. Navic inflace napriklad pres monetarni iluzi stimuluje poptavku, takze lide utraceji vice, nez by odpovidalo pomeru /nejsou zcela racionalni, mysli si ze vydelavaji vice/.
OdpovědětVymazatAle zasadni vec u inflacnich scenaru je ten, ze tvuj pohled je opravdu zjednoduseny. Inflace znamena vzdy, ze nekdo vydava penize. Trik je v tom, ze ten kdo je vydava /zpravidla vlada/, ma to nove mnozstvi penez, ale muze kupovat jeste za stare ceny. Agregatni cenova hladina zpravidla vzroste /ted zanedbavame ocekavani/, az teprv kdyz se ty penize v ekonomice tak nejak rozprostrou a usidli. I ten dalsi po vlade /napriklad banky/ ma stale vyhodu, ze ma jakesi penize navic. Dalsi jsou zpravidla na rade firmy a teprv nakonec spotrebitele-obcane-lide.
To, co je popsano v clanku je totez, co pisu tadyv komentu. Tandem vlada-korporace timhle krokem posiluje svoji relativni silu oproti lidem, podobne jako tomu dela v jinych oblastech jsko jsou kreditky, kde vytahnou z lidi veskerou disponibilni cash, takze lide jsou pak poslusni zamestnanci, pokud chteji prezit /samozrejme vyjimcne osobnosti jako treba ty, co to umi prekonat i bez toho aby byly namachane v uverech, jsou na tom taky dobre, protoze jednak lide hodne utraceji a jednak mas k dispozici relativne levnou pracovni silu; cely trik je v tom dokazat nasporit a investovat/.
Firmy posili vice/obcane mene. Ten pomer, o kterem pises, skutecne AGREGATNE/SUMARNE je stejny, ale v jeho ramci dostava na hul "obycejny clovek", zkratka ta middle-class sracka, co zaplati i povodnovou dan. Firmy opet relativne posili, coz jim umozni napr. dale investovat do reklamy atd, tim se bude dale prestimulovavat poptavka, ktera uz ted frci na kokainu. A jednou to proste praskne a poptavka se zhrouti tak, jako to bylo v roce 2008 s bydlenim, ale bude to napric ekonomikou.
Pokud se na to podíváme z konspiračního pohledu, tak je to i tak dobře, protože my si dolary a eura tiskneme, kdežto Číňani a Indové si je vydělávají. Takže zbude víc ropy na nás. Oproti nim jsme jako civilizace pořád v náskoku při růstu cenové hladiny. Bohužel nezvládáme jakoukoliv tvorbu zásob. I tato výhoda nám je tedy k ničemu.
OdpovědětVymazatTen odkaz na článek - Konečně chápu koho mysleli bolševici těma vrahama z Volstrýtu :-) Tolik nekonzistence na jedné hromadě je silné kafe i na mě.
Holčena o sebe evidentně dobře dbá a nehodlá se zahazovat s kde kým. Dělá pro sebe asi to nejlepší co může. Rozumu asi moc nepobrala, čehož si je vědoma takže:
a) nabalí si nějakého ultra pracháče, třebas profi sportovce a dostane se ke značným zdrojům.
b) na trhu otroků v Nové Persii bude mít hodně vysokou cenu, tudíž se nemusí obávat že by ji někdo úmyslně poškodil. Připravil by se tím o značné jmnění.
LOL.
OdpovědětVymazatDobra poznamka s tim tistenim penez, agregatne jsme u te inflacni meny fakt prvni, takze vydelavame. A patrne je to ten jedinej trumf zapadu, jak pises. Az takhle mi to nedocvaklo. To bude strasna valka :) Otazka ale je jak se ta inflacni mena dale redistribuuje uvnitr te zapadni spolecnosti a obavam se, ze je to tak nerovnomerne, jak jsem psal.
Ekonomove jsou prilis posedli tim, ze inflace=rovnomerne rozhazovani penez z vrtulniku, tak jak pisou v ucebnicich. Ono je to proste velmi nerovnomerne rozhazovani penez a vrtulniky s europaletami plnymi bankovek letaji vyhradne nad banky.
Dotýkáš se toho, co arcidruid John Michael Greer (1) souhrnně označuje jako evoluční test přizpůsobivosti druhu v době změny paradigmatu. Ve zkratce: posledních pár set let je vývoj akceleruje levné získávání nových zdrojů energie, které zpětně posilují další vývoj. Docházi k odpoutání od závislosti multigenerační komunity na lokálních zdrojích (2). V tomto paradigmatu je 'efektivní' maximalizovat výkon, zkoušet cokoli a nesledovat náklady, protože i to co vyjde nám umožní zase získat více energie (3). Uvozovky jsem napsal, protože ta efektivita je momentální, což je ovšem mimo obzor momentálního vnímání. V okamžiku, kdy nadbytek energie skončí, pak společnost hledá způsoby jak udržet akceleraci a svůj pád dále akceleruje nerozumným vyplýtváním zbytků energie, které by jinak mohla využít k vytvoření struktur pro zajištění základních potřeb v podmínkách nižší energetické dostupnosti. Stalo se to v dějinách městským civilizacím, které vyčerpaly své okolí, a po rozpadu místo opustily a rozptýlily se, např. Mayský Tikal. To samé se děje teď v globálním kontextu planety. Největším zdrojem energie pro Zemi je Slunce a část jeho energie tu z něj byla během miliard let uskladňována. Ta část, kterou umíme se současnými technologiemi získat za rozumnou cenu, je po pár set letech na pomezí vyčerpání a nové způsoby čerpání jsou výrazně méně efektivní. Současně spějeme ke globálnímu vědomí, ale teprve tenhle proces je naším učitelem a zkouškou, abychom dokázali změnit trasu toho rozjetého vlaku. V téhle fázi vznikají naopak bubliny, aby udržely jeho rychlost a směr. S odstupem je zřejmé, že skutečně efektivní je snížit rychlost a zajistit základní potřeby života, podobně jako to udělal Gándhí v Indii (4). Tenhle rozdíl v pohledu na efektivitu je imho základem převrácení hodnot, které popisuješ, záleží zda se díváš na efektivitu generování zisku nebo efektivitu zajištění potřeb.
OdpovědětVymazatAle vylez ven do chladnýho rána, když ležíš v teplý posteli a máš zapnutou telku. Zjistil bys, že to není tak hrozný, ale když tak ležíš, tak si spíš přitáhneš peřinu. Koneckonců nám to paradigma skvěle fungovalo a vždycky se to nějak vyřešilo. Greer to glosuje: "Občas mám podezření, že důvodem, proč si tolik lidí představuje apokalyptický konec průmyslového věku, je skutečnost, že obraz náhlého vyhubení je snesitelnější než zkušenost pomalého uvědomování si plného rozsahu naší kolektivní stupidity." (5) Nebo se na problém nedívá a vytvoří si v centru zorného pole slepou skvrnu (6). Nebo si zakryje oči dogmatem spásných haluzí (7). Ale pokud cítíte, že totiž zrovna není ten dobrý pohodový čas na to válet se v posteli, tak zjistíte, že venku už je dost lidí a nejste na téhle lodi, či planetě sami.
(1) Greerovy články v češtině:
http://blisty.cz/aut/2662/art.html
a originál:
http://thearchdruidreport.blogspot.com/
(2) Hnutí původních národů z různých koutů světa:
http://www.propristich7generaci.cz/
(3) Logika nadbytku:
http://blisty.cz/art/52008.html
(4) Gándhí:
http://blisty.cz/art/51331.html
(5) Popírání entropie:
http://blisty.cz/art/48649.html
(6) Slepota vůči systémům:
http://blisty.cz/art/52337.html
(5+6) Předpoklad pasivity:
http://blisty.cz/art/51116.html
(7) Čekání na millénium:
http://blisty.cz/art/53332.html
V probleskující záři z TV je to těžko představitelný, ale o to úžasnější je ten pocit, když vyjdete do toho chladna a přítmí venku. Zima vás probudí, ale tělo si zvykne, potkáte lidi, co vás přivítají a oheň, co vám rozproudí energii. A potom otevřete oči a uvidíte přicházet úsvit.
OdpovědětVymazatTime to wake up.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJa jsem sem Greera nekolikrat repostnul. Jedinej, ale zasadni problem s nim mam, ze mi prijde, ze nektery energeticky veci bere az moc materialisticky. Abych sel k jadru veci, nemyslim, ze je nejak jasny, ze dochazi k ropnemu zlomu, na to je prilis malo informaci a i kdyby k nemu doslo, tak mam pocit, ze bud jsou technologie, nebo je mozne mit technologie, jak zapojit substituty.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu vse co jsem od nej o energii a jeji rovnovaze cetl, mi nejak intuitivne smysl dava. Jen bych ji neomezoval na tu prirodni. Myslim, ze te syrove energie je dost, jen ji lidi uplne zapomneli transformovat a nejaka lenost/sebedestrukce zpusobuje, ze s energii zachazeji cim dal hur.
Greerovy texty o ropnem zlomu beru teda jako o plytvani s nasi energii, ktera je preci jen jiz z te slunecni transformovana v nejakou jemnejsi formu a prave ta transformace je problem.
Abych to shrnul otazkou: kdyz se ted zjisti ze jsou zasoby ropy na 300let nebo zasoby bridlicoveho plynu na 3000 let znamena to, ze muzem dal zit tak jak zijem? Nepochybne ne, protoze uz to, co je kolem je dost hrozne. Nerikam, ze je to horsi nez kdy jindy, dokonce i pripoustim, ze je to i o neco lepsi, ale v zadnem pripade to ze strany lidi neni touha jit za hvezdami a dosahovani limitu co se tyce hledani boha/poznavani reality/ziti v pritomnosti/prace s energii/doplnte dle libosti.