Island

Když člověka probudí sen, že strýc vyvraždí půlku rodiny a z půlky udělá zombie; babička vám přinese do postele bratrův penis a mrtvý děda to celé sleduje v mobilu s multitaskingem a přepíná na poker-porno; tak tehdy je ten pravý čas buď dopsat slíbený článek o Islandu nebo skočit z okna.

Takže co je na videu? Jásající kočky. Jásající vikingové. Veselá hudba. Jásá tam všechno. I ochablé svaly důchodce v termálním bazénku. Jásá tam ledovec. Jásá tam zmrzlý černoch v rybářské kombinéze. Je to tak multikulti rozverné, že prostě nemůžete nejásat. Jásám i já a pouštím si to dokola, co to tady píšu a snažím se sám sobě se vymlouvat, že to dělám kvůli článku, abych se víc dostal do nálady. Kecy. Písnička i klip jsou prostě perfektní.

To video na začátku článku i celej Island (stejně jako Řecko nebo rodinné vztahy) ukazují na složitost a nelineárnost světa, který nás obklopuje. Je jasné, že ať jste starý nebo mladý, po shlédnutí klipu prostě Island musíte navštívit. Jenže to je jen část story.

Jsem třeba anglický důchodce před pár měsíci. Mám našetřeno na dovolenou v jakési bance s garancemi. Reklama mě "neovlivňuje", proto banka není HSBC ani Barclays. Jsem děda šikula, našel jsem si takovou zapadlou islandskou bančičku od L. Islanďani jako Norové, šikovnej nárůdek, trochu lavíruje, je trochu sadistickej na velryby. No worries.

Banka krachne. Nemám úspory, v novinách píšou, že Islanďani kradli a hazardovali s mýma prachama. Na dovolenou nemůžu a kdybych mohl, tak rozhodně ne na Island, leda si vyprázdnit plínky do jejich vodního rezervoáru.

O pár týdnů později mi moje skvělá vláda vyplatí z vlastní vůle pojištění vkladů a jako silný dlužník bude vyjednávat s Islandem. Tak se mi to líbí. Jsem v důchodu. Nechci se o nic starat.

Za dalších pár týdnů v televizi řeknou, že Islanďani se rozhodli neplatit dluh. Jaká nehoráznost. Kašlu na Island, tenhle rok pojedu do Řecka.

V červnu balím kufry a v tom mi emailem přijde takové vesele islandské video od vnoučat. Tak kam pojedu?

Původně jsem chtěl psát, že to nádherné video je perverzní, ale teď jsem se podíval do slovníku a perverze je opak normálnosti. Video rozhodně tedy není perverzní, protože video je normální. Video jen lže. A to tak, že není šance to odhalit v tolika větách, aby to nesoustředěná Google-mysl přijala, a když to zkusíte, tak ze sebe jen uděláte debila, ale co už.

Nejsou na islandu termální prameny? Sopky? Perfektní asfaltky? Skvělá jídla? Zážitky? Ano, všechno tohle tam je. Vyrostlo to ze země? Nikoliv. A teď ta otázka, která do pár let už bude tabu. Kdo to zaplatil? Byly to USA, které měly na Islandu důležitou základnu za studené války, kterou vyhrály a díky tomu kontrolují a zbídačují zbytek světa? Nebo to byl ten anglický důchodce, kterému peníze vrátí jeho vláda, aby se je pokusila sebrat:

a) nějaké zemi třetího světa v nějaké podobně idiotské válce, jako byla ta o Malvíny nebo v Afgánistánu

b) již tak přepracovanému vnukovi důchodce v jeho daních, vždyť je to zvýšení DPH jen o 0.002%, to se vlastně ani nepozná

Pojďme třeba s volbou 2b a zkusme dát dohromady všechna Řecka, Islandy, Northern Rocky atd. (pozn. pro méně znalé - jde o ekonomické průsery s jedním průsečíkem, jedna země EU [Velká Británie, ale může to být jakákoliv jiná] je bude platit). A zkusme to dát dohromady s tím, co je v tom klipu a ještě jsem o tom nemluvil. Je to to, co chybí i moji babičce, jak mi řekla před lety. Není to ekonomická veličina. Najdete to v reklamě na T-mobile. Najdete to v reklamě na Hyundai u MS ve fotbale. Najdete to patrně v čím dál víc reklamách, ale nemluví se o tom, protože i když to strašně potrebujem, tak už o tom nevíme, resp. jsme si zapověděli o tom mluvit a vědět.

Je to objímání. Dotek, stisk. Největší možná blízkost. Splynutí.

Takže se budeme více fyzicky dotýkat a vše bude ok? Ale prdlajz, samozřejmě.

Dotyk sám o sobě nic není, stejně jako církev není bůh, rodina nejsou lidi na jednom místě, a Brazílie není karneval. Dotyk se možná pod tou vší masírkou zda být něčím materiálním, ale není, jak si již zajisté všimli návštěvníci artových kin. Dotknutí nebo i sex mohou být nekonečné plytké, pokud nemají v sobě tu nehmotnou esenci.

Nemá smysl se více dotýkat, pokud jsou kolem i uvnitř sračky. Je upřímnější se nedotýkat vůbec, pokud tu nehmotnou esenci nemáme. Taky je důležité nešukat, samozřejmě. Tím se to celé jen komplikuje a zamotává. A vůbec nejdůležitější je se nekoukat na mozkovymývací klipy.

Mám pocit, že lidem fakt ujíždí vlak. Před časem jsem upozornil na skvělou recenzi Tarantina, což byl průkopník, kterej si, podle mě i té recenze, nechal ujet vlak a sám se zahrabal v cynismu a neví, jak z toho ven, takže už mu zbývá jen ta cool maska a skalpel, kterým řeže. Dost let jsem pozoroval lidi, kteří říkali, že to je jediná cesta, která, i když je taky na hovno, tak vám přinese aspoň to štěstí. Nepřinese dokonce ani to, protože všechna objetí jsou falešná, a vy to víte. Btw o štěstí nejde asi tak, jako dotyk nelze redukovat na vandervalsovu mezimolekularní silu a vodíkový můstek (pravda: bez nich by to dost klouzalo).

Je náhoda, že Eli Roth, Tarantinuv oblíbený herec, spolupracuje i na té celé kampani pro Island sestávající se z virálně-friendly videií? Ať je to záměr nebo synchronicita, tak to náhoda není. Tarantino a jeho Basterdi, se totiž k tomu klipu a celému vyznění hodí. (Pozn. ten film jsem neviděl a vidět nechci, ale ta linka a cesta kam se Tarantino vydal, je zcela jasná, jak píše Lynch: Od soumraku do úsvitu (pomíjivě skvělé), Kill Bill (vyprázdněná sračka, co už si dělá jen srandu sama ze sebe), Basterdi (= náš islandský klip)).

Nechávat se objímat Tarantinem, který dělá totéž, jako kdyby šel Greenpeaceák propagovat v reklamě velrybí olej a pak řekl, že to celé byla ironie, zinkasoval za to však peníze a koupil si Hummera a jezdil s ním po rezervaci, načež by řekl, že to zase byla ironie a ukázal čísla mediální sledovanosti a dokázal, jak se mu podařilo vzbudit pozornost a poté by napsal mediální studií a nechal se vyfotit s Tarantinem... To není šílenost z hlavy šílence, to je realita a proto je bůh šílenec. Ale je to v pořádku. Jen se mu na to nesmí skočit. (Mimochodem teď po volbách je už téměř jasné, že klip Přemluv bábu, který měl být mystifikací, ničím takovým nebyl, neboli Češi zatím nejsou perverzní Tarantinové, ale jen totální idioti.)

Mílý Tarantino. Mám pro tebe vtip do nového filmu nebo klipu pro Polsko, až jako stát zkrachuje stejně jako Island nebo Řecko: Je skvělý, že II. světová válka nepřišla v době internetu. Určitě by někdo udělal affil na Osvětim a nejakej Žid by se toho chytnul.

A tady mám skončit. Klip je sračka největší. Všichni si lžem a nejvíc tím, že selektivně vybíráme pravdu a selektivně zapomínáme na lež. Bažíme po objetí, ale to nikdy nepřijde. Už proto ne, že naši blízcí vydělávají na naše peněžní i nepeněžní dluhy a jsou z toho nasraní a na objímání nemají náladu. Zbývá jen instantní iluze objetí z video reklam.

Ani to není celá pravda.

Jsou totiž místa, jako ona mnou propagovaná Ozora, kde objetí nejsou plytká, i když pravda, alespoň zpočátku (jakoby se lidé rozvzpomínávali, o čem že to celé je) jsou dosti nesmělá. Realita je šílenější, než by si Tarantino i konzument islandských klipů pomyslel. Na tomhle světě existuje blízkost, jen je potřeba se vyhnout všem slabostem, lžím a sračkám, které jsou obvykle maskovány za něco líbivého, automatického nebo cynického nad věcí. Jsem zvědav, jestli Ozora bude jak byla, nebo se to zase přesune dál, tak jako už to není v RadostiFX, Roxy, Vaňkovce, CZtekku, mnoha čajovnách a na mnoha dalších místech vnitřně vykradených tak, jako jeden klip o Islandu vykradl objetí.

Ten klip, Grime, je sračka. Už proto, že na konci nakopnou nebohou borderkolii. O Islandu by měli promítat spíš tohle:

Anebo snad volební klip místní Balbínovy strany, která vyhrála volby a teď nemusí splnit sliby, co se zavázala tarantinovsky neplnit. Vydatné! A tohle je systém, co má pokračovat?

Stáří

Jak tak chodim plavat do bazenu v Porube a je to prijemne a levne (3.5 BRL / 3 hod - to aby mi Prazaci neverili a ti v oralnim stadiu meli v tomto clanku taky neco zajimaveho), tak mi porad lezi v hlave moje babicka, ktera bydli nedaleko Mordemyho. Babicku mam rad a deptame se navzajem. Je ji 81 a jeden z nejblizsich cilu je: dostat ji do Brazilie a pokusit se ji sokovat.

Jsem presvedcen, ze behem plavani je mozne meditovat. Proste se soustredite na nadechy a vydechy, pripadne precizni pohyby a ten stav nahlizeni na realitu jakoby zvenci (nebo jeste vice zvenci pro psychicky defektni jedince) prijde sam. Stav chvili pretrvava i po par bazenech. Takze jsem tak sedel o koukal na duchodkyni se zlatou trvalou na hlave a s fialovymi plaveckymi brylemi. Proc ma sakra ty brejle, kdyz v zivote nesmoci palici pod vodu, protoze by si poskodila uces, sluchovody, make-up a navic by se asi utopila, protoze hlavu naposled ponorila pod vodu ve 12ti letech? A to me dovedlo nekam jinam - k Freudianskemu cleneni fazi zivota, predevsim k tem libozvucnym prvnim dvema: oralni a analni.

Freud jako zakladatel psychoanalyzy mi vadi, protoze mi vadi psychoanalyza, protoze je jakozto postmoderni hricka pouzivana k tomu, aby skrze odhaleni mensi pravdy utvrdila vetsi lez. Alespon na lidi, kteri psychoanalyzou prosli, to tak 100% pusobilo. Je klidne mozne, ze mam podobne predsudky vuci psychoanalyze, jako maji jini lide vuci psychedelikum, ale dokud neuvidim vysledky, tak nemuzu jinak.

Ale v tu chvili na bazene mi prislo to rozdeleni na oralni a analni stadium uplne genialni, protoze behem okamziku jsem ho zacal videt uplne vsude. Predevsim: oralni i analni stadia by mely byt jen stadia prechodna a to kdesi v ranem lidskem vyvoji. Oralni stadium je zjednodusene stav shromazdovani energie, analni stadium je stav vydeje energie. Lidska psychika se patrne ztratila ve slozitem svete, takze potrebuje pevny, ideologicky vyhraneny, bod. Tady muze i Mordemy poslouzit za priklad, protoze v diskuzi me napriklad nuti zaujmout stanovisko: "Bud se o ty lidi starej anebo priznej ze na ne seres". Srovnej s "bud jsi setrivec, co obrati kazdou korunu, anebo jsi bohem, ktery nemysli na zitrek".

Je tu ale problem. Oba tyto systemy jsou derave a v obou dojde energie. Ano, je mozne, ze nas entropie dostihne tak jako tak, ale vyhazovat ji do luftu - to je podle me jedinej skutecnej hrich.

Ta stara pani v bazenu byla podle meho pozorovani zasekla v tom oralnim stadiu. Nechtela se vzdat toho, nechtela se vzdat onoho. Nesmyslne nasazenymi brylemi bud rika: "jsem plavkyne" (ona totiz skoro celou dobu stala na miste a blokovala drahu, jeji energie byla v prubehu zivota vyplytvana na ty povrchni detaily, misto toho, aby se skutecne hybala; takze kdyz uz plavat prakticky nemuze, tak to musi nonverbalne vyrvavat) anebo se boji splichnuti zajiste infikovane vody do jejiho ocicka, coz by mohlo zpusobit zanet a "v dnesnich dobach pane, je leceni drahe, ze".

Moje babicka neni jina. Je stejna, 100% oralne zamerena osoba, byt ma jine symptomy. Je cinoroda - jeji zivot zahrnuje napr. praci na zahradce, starost o popelnici, lusteni sudoku, deseni se z cinnosti sveho syna, cviceni "Jogy", nakupovani levnych potravin, vareni a povidani si s moji fotografii (coz je opravdu absurdni, protoze ja jsem na ni ze vsech lidi, co za svuj zivot potkala, nejhulvatstejsi).

Na babicku nejsem hodny. A pri pozorovani te druhe babicky v bazenu jsem prisel na to proc. Babicka, ackoliv vi, ze pracuji az do rana, tak proste jeji oralni fixace na to "co by se melo nejak delat" (srovnej s analni fixaci na "neni potreba delat vubec nic") ji proste nedovoli me nechat si zaslouzene odpocinout. Moje rozmrzelost pak neni pouze fakt, ze se tam vyspim treba i jen par desitek minut, na to jsem docela zvykly. Hlavni potiz je muj soucit s ni (pozn. soucit neni jen litost - je od slova soucitit). Clovek co je zasekly pouze na prijimani nebo pouze na vydavani ztraci energii. Nema klid. Babicce i celemu okoli bych ho pral, i kdyz uz je ponekud pozde, protoze se ji podarilo predat neklid dalsim generacim.

Dlouha leta jsem byl konfrontovan s hlaskou, kterou jiste znate i vy, totiz: "ale ja jsem uz stara!!!". Pote co jsem v Brazilii potkal 55lete Belgicany, co zvladli emigraci a o generaci starsiho ambasadora v plne intelektualni sile (telo pravda odchazi), jsem dostal dukaz, ze me neblahe podezreni je realita. "Ale ja jsem uz stara" je jen vymluva. Stari nedela z lidi kriply, kriplizuje zasek na extremech, jako je treba ono oralni co analni stadium.

Jahody

Pro jistotu to zde jeste ukazu na priklade. Kdyz jsem byl maly, tak jsme byli kdesi na zajezde v Bulharsku a na stole bylo jakesi ovoce, mozna dokonce i ty jahody. Ja byl petilete tluste ditko, co si chtelo vzit tu nejheci jahodu, ale babicka mi vycinila, ze to nemohu. Nevim uz proc. Nejhezci jahody se bud schovavaji (na potom, aby se zkazily - samozrejme), anebo se pred ostatnimi oralisty u stolu predstira, ze my oraliste nejsme (podvedome citime, ze ta nase vlastnost az takova ctnost neni a chceme tihnout ke stredu alepson v ocich ostatnich lidi, kdyz uz ne realne) a proto hrajeme pohostinnost a nabizime vsem okolo to nejlepsi co mame. Nutno dodat ze se skripajicimi zuby. A nutno dodat ze k tomu nutime i deti a ony to nakonec i pres vsechny faze vzdoru prijmou. I ja bojuju se zadrzovaci fazi a bojim se snist nejdriv ty nejhezci jahody.

V Ostrave se ted prodavaji jahody. Vyberovy kosicek (tzn. normalni pekne jahody) za 10 BRL. "Obycejny" kosicek za 8 BRL. Obycejny kosicek znamena, ze vespod jsou jahody zelene nebo shnile. Ano, cesky narod zname. Vsichni kupuji ty levnejsi, protoze stoji min. I kdyz vime, ze je to podvod, nemuzeme si dovolit pustit vic. Ocitli bychom se v sebeuzirajicim pasmu. Ale prave tam musime, spolu s filozofem Bataillem, jit!

Ono totiz cely cesky narod a zapadni (a mozna celosvetova) kultura je jaksi oralne zafixovana. To je cele. Nenechme se mylit tim, ze nastupuje uverove hospodarstvi. Zizek velmi dobre popsal, kterak kapitalista a koneckoncu i spotrebitel, ktery vydava skrze uvery a expanduje je jen prevlecenym oralistou.

A tim se dostavam k tomu, proc je potreba dostat do Brazilie babicku a potazmo vsechny. I kdyz to cele neni tak jednoznacne, tak se domnivam, ze v Brazilii jsou jiz videt zarodky analniho stadia, ktere my vsichni tak potrebujeme ke kompletaci. Jak jsem napsal vyse, tak to, ze ekonomika funguje na uver, jeste neni ona analni faze. Je to jen maskovani za ni, stejne jako v pripade bulharskych jahod, to je dulezite si uvedomit.

Analni faze je za nekoho zaplatit a nic za to nechtit. Analni faze je, ze prijdete do obchodu a oni zaokrouhli sumu ve vas prospech, i kdyz jste cizinec. Analni faze je gambler, co neocekava zisk, ale vzruseni. Analni faze je cisty altruista (ne ten egoaltruista, co pomaha charitou jinym, aby zvysil vlastni prestiz). Analni faze je Frantiskan. Analni faze je prostitutka z presvedceni. Analni faze je psani blogu, pokud na nem nemate reklamu, jsou vam lidi lhostejni, nechcete je videt a nedelate jim gurua. Analni faze je dobrodruzstvi. Analni faze je neco, co je pro Cecha dost spatne pochopitelne. Analni faze samozrejme neni cil.

Ale s analni fazi je potreba babicku konfrontovat, nez umre, to vim jiste. Takze proto musi nutne do Brazilie.

PS. Nemam ted ceskou klavesnici, pouzivam obvykle web aplikaci "ohakovani", takze to mozna prevedu do citelnejsi podoby, ted jdu ale na bazen :)

Co jsem psycholožce neřekl

Právě jsme se s T. vrátili ze Stodolní. Celá ulice naprosto na prd, ale na začátku je příjemnej bufet a na konci příjemnej klub. Jmenuje se Cafe de la Ostrava nebo nějak tak podobně pozérsky, ostatně jako všechny názvy a jména s radobyfrancouzskou předponou "la".

T. tam po třech měsících chytl velmi vydatný flashback extáze (možná se ještě pamatujete na ten týdenní extázový trip z Brazílie). Prostě jsme si dali jedno pivo, začal jsem ji hladit a vykládat něco o tom, jak mám "rád" elektronickou hudbu a jak zároveň s tou hudbou mám rád samotu a jak je to extrémně důležitý a že se to musí naučit taky a najednou koukám jak má oči otevřené do široka a pozoruje na ulici pytlík jak v Američan Beauty a bylo to jasný :) Prostě možnosti mozku a přepínání do různých stavu jsou fantastický, méně fantastický je, že lidi tohle prostě odmítají používat a jedou si tu svoji zasranou middle class realitu případně revoltu proti ní, což je úplně totéž.

Ale o tom jsem psát nechtěl. Chtěl jsem se vrátit k tomu, co jsem neřekl té mladé psycholožce v Praze, když došlo na téma psychologie vs. psychiatrie. Takže tady to je, víceméně to snad ví každej víc vnímavej jedinec, ale asi jen v neuspořádaných fragmentech.

Nejdřív trochu definic po laicku. Psychologie i psychiatrie se zabývají lidskou psychikou. Zatímco psychiatrie se zabývá tzv. patologickými stavy a léčbou (obvykle v podobě léků na předpis alias drog) [takto to definoval přítomný lékař], psychologie se zabývá psýchou jaksi obecně, tj. ne primárně patologickými stavy a psycholog nepředepisuje drogy. Patologický stav je porucha-diagnóza. Tato diagnóza se projevuje funkčně, tj. projevuje se v materiálním světě obvykle na mozku a je fyzicky měřitelná, nebo se alepsoň má za to, že ji lze fyzicky změřit například na CT, EEG atd. [Toto opět řekl přítomný lékař.]

Takže se dá shrnout, že současný konsenzus je, že pokud na mozku probíhá nějaká fyzická změna, jde o záležitost pro psychiatra a pokud je s vaší makovici nějaký problém, ale změna tam není, tak si jdete popovídat k psychologovi (nebo psát blog).

Toto pojetí, které mi tam bylo potvrzeno jak lékařem, tak psycholožkou, je tak naprosto mimózně-marxisticko-materialistické, že k němu prostě musím něco říct. A to honem rychle, než ho spláchnou dějiny jako Oparina.

S psychedelickým nástupem došlo k zásadnímu ovlivnění filozofie kvantovou fyzikou, jak známo. Marxisté ze Sysifa budou sice pořvávat, že věda je jakási inertní substance, která je netknutá filozofii, ale co už...

Kvantová fyzika, která se zaobírá miniaturními částicemi, je zaseklá na rozřešení otázky, jak velké vlastně mohou být ty miniaturní částice, které se vzpírají našemu chápání světa. Zatím experimentálně přichází na to, že ty částice jsou sakra velké. (Pro úplnnost: skeptici říkají, že stále nejsou velké dost na to, abychom v makrosvětě dokázali kvantové jevy.)

Fyzik Penrose i feťák Mc Kenna popsali vědomí i duši právě skrz kvantové stavy. Skrz nejmenší binární operace, tak malé, že je ovlivní cokoliv se k nim přiblíží. Jinými slovy, ty nejmenší detaily v životě rozhodují o všem, protože někde vyplavou v motýlím efektu. Už nevím, který z nich to psal, že právě elektrony (které jsou dostatečně malé pro kvantové stavy) mají působit v membránách neuropřenašeců.

Shodou okolností mi tu leží mainstream časopis Respekt a je v něm článek o nejnovějších výzkumech na mozku a o tom, kterak je mozek fyzicky měněn prožitými zážitky (samozřejmě se mluví jen o traumatech a ne třeba o postupu opačném, jako si vhodně dát extázi a zbavit se letité fobie... to už by bylo moc, že ano). Zároveň je známo, že prožitky a prostředí mění i genetickou informací. Neboli ten nás hardware není až tak pevný, je to spíše takový rosůlek, co je rád, že je rád.

Ano, tušíme to všichni. Je to ve vzduchu a tohle bude skutečná revoluce. Nikoliv působení na masy způsobí globální revoluci, Randime. Působit na masy je ještě děravější cedník než ten, kterým jsou antidepresiva, co vám předepíše každej obvoďák. Ta nejtitěrnější práce s individuem nebo vlastním vědomím, která vychází právě z vážení každého úkonů, bude to, co jediné má ambice na skutečnou změnu. Pokud si jako František nebo Randím budete říkat, že se to nestane... máte smůlu.

I ta psycholožka pravila, že psycholog má být i dobrý neurolog. OMG proč? Když je psycholog tak od věci a radí s "běžnými vztahovými problémy" a "nechá lidí nezúčastněně vykecat" (opět její slova), tak proč by měl znát mozek jako psychiatr? Protože ta informace o kvantové realitě prosakuje vážení přátelé, úplně všude. Psychologové i jiní pošuci říkají info z nevědomí (=potvrzují to spojení zdánlivě rozdělených světů) a vůbec si ho nedokáží zařadit do té staré reality, takže si tu chodí s nekonzistencí a vesele to vytrubují do světa. Je to v nevědomí téhle reality nacpané k prasknutí, ale ještě to neprasklo. Ještě ne. Pořád se tvrdí že psychiatrie a psychologie mají nějakou jasnou hranici v diagnózách. Což o to. Ona tam ta hranice je. Je uměle vytvořena a jakžtakž funguje (Neone, zde je důkaz, že ne vše, co funguje, je záhodno používat), protože dokáže separovat vychylující se jedince a tím udržuje homogenitu totalitní~kvantovou realitu popírající~společnosti. Někde jsem četl, že snad teorie gravitace má spojit vše dohromady pro fyziky. Já mám tak nějak jasno. Je to právě vědomí, co dává jednotu hmotnému s nehmotným. Je to vědomí, co si sama sebe uvědomuje, co tvoří most mezi záležitostí pro psychologa a psychiatra. So long, suckers :)

Prague trip

Povinné návštěvy mám tak nějak za sebou, konečně sedím ve svém autíčku a mířím do Ostravy. Dnes mi to házelo dobré flashbacky na dobu před pár lety, kdy jsem měl právě jen to auto a tak jsem se spokojeně flákal. Na dálnici před Hradcem jsem si užil záblesky falešného vědomí, že vůbec o nic nejde a člověk si může "jen tak" jet.

Pro mé blízké je jistě těžké mě nevidět přes rok, ale je to moc požadovat trochu empatie s introvertem? Stále ty stejně otázky (jaká je největší zima v Brazílii? a teď je tam zima? a co tam jedí?...), blog buď nikdo nečte, a když ano, tak patrně ignoruje to, co sem píšu. Kromě těch "core" info se to snažím prokládat i touhle faktografickou omáčkou. Ale právě že je to ta omáčka, která se používá k redundantní komunikaci. Takže co se divím že. Pokracujem v předstírání. Česko je nádherný, s lidma je to horší, ale dohromady to působí stále jako sen... jako bych se protézama hrabal v pytli, do kterýho nevidím.

Kromě jiného jsem v Praze navštívil restauraci U dělového kříže, která je domovinou mého otce. Vídám ho tak jednou za rok, takže jsem se zpozdil jen o pár měsíců. Z celé tequilové návštěvy si pamatuju jen jednu slečnu - dceru otcova kámoše, který tam seděl taky s námi.

Slečna právě dostudovává psychologii na teologické fakultě. Takovou dávku (liberalizmu, postmoderny, neurčitosti, nihilismu...) jsem už dlouho nedostal. Například jsem se dozvěděl, že pokud je někdo věřící Žid a učí o judaismu, tak pokud učí dobře, tak to nepoznáte.

Prostě účelem dneska není v žádném případě a ani trošku nalezení pravdy. Ta totiž podle dnešní doktríny neexistuje. Není vůbec nic jisté, každá pravda je jen falešná pravda. Kdokoliv se přikloní k nějakému názoru víc, než třeba Neon ve svém mentálním cvičení, je trapný mimoň a dělá to "špatně". Jestliže je svět agnostický, tak nemá smysl pravdu hledat. O judaismu vlastně není potřeba nic moc vědět, stačí povrchní googlovaci kecy, ale hlavně k němu nepociťovat něco pozitivního nebo negativního. A tutéž šeď je potřeba pociťovat k celému světu a všemu co v něm existuje (pardon - možná i neexistuje).

Jenže tahle doktrína je samozřejmě nekonzistentní. Zpochybňuje všechno, ale nedotkne se sama sebe. V okamžiku, kdy by to udělala, tak dojde k implozi a zanikne. Takže je to jen trapná výmluva, řekl bych falešná agnoze používaná k omlouvání vlastních slabostí, nebo řekněme nejistot. Není to jediná nedůslednost, která je dnes v kurzu.

Slečnu ve škole naučili, že člověk má hledat jakoukoliv teorii v kontextu. Například v kontextu doby nebo osobní zkušenosti člověka. Což je podle mě dost dobrá připomínka. Jediný problém je, že sama dnešní doba není brána v kontextu a zrovna tak lidé v ní nejsou brání v kontextu osobní zkušenosti. Co tím myslím?

Je velmi velmi pohodlné se schovat právě do té liberálně-postmoderní krusty a neztrapňovat se nějakým zápalem pro věc, protože jakýkoliv zápal bývá obvykle jen kompenzaci nějaké osobní katastrofy nebo komplexu. Zásadní otázka je zda obvykle nebo vždy. Dnešní nevědomí v tomhle příliš generalizuje a zaměňuje obvykle za vždy.

Prostě dnes se nikdo neptá po kontextu našeho společenského nevědomí, které je šířeno vším. Médií, politiky, školami, firmami, institucemi, vztahy. Daří se to zakrývat nějakým záhadným způsobem, ale důvod je jasný. Kdybychom zkoumali naši společnost stejně, jako zkoumáme výroky ředitele Židovského muzea, který si s sebou celý život táhne osvětimskou generační tragédii, tak zjistíme, že podobnou tragédii máme i my v sobě a je to ztráta jakéhokoliv smyslu. Skrz námi vytvořenou doktrínu tu ztrátu smyslu jen podporujeme a pak si říkáme, jak je ta naše teorie "vím, že nic nevím", naprosto geniální. Masochizmus je to, oč tu běží.

Výše uvedené jsem té slečně tak úplně neřekl, protože ji táta začal bohužel ztrapňovat, což je mimochodem podle mě cesta, co se obrátí proti němu a je to jen nadstavba toho celého cynismu. Dělat si prču z lidí, co příliš žerou teorii o tom, že nic se nemá žrát. Hodně zacyklené do sebe a proto se to tak drží. Nikdo to nechce rozmotávat.

Osobni setkani

 
Jak se rozkriklo, ze jsem v Cesku, tak jsem docela zavalen emaily. Jednak tu na me cekaji velmi neprijemna prekvapeni od mistnich uradu a jsem strasne rad, ze uz tu nemusim existovat. A dale, i na zaklade tohoto blogu, se se mnou stale chce nekdo setkat. Dlouho jsem premyslel o tom, jak zde formulovat presne to, co chci.

Hlavni vychodisko je asi toto. Nikdy jsem zde moc nepsal o sobe, ale verte mi, ze nejsem ani zapaleny cestovatel, ani clovek, co vyhledava spolecnost. Do Brazilie jsem emigroval, protoze musim. Protoze zapadni spolecnost dosahuje maximalnich stupnu nekonzistence, ktera konci ve schizofrenii, kterou jsem podle me do sveho zivota jiz integroval a nepotrebuju se tu divit nad tim, jaktoze se lidi dokazi v jednu chvili chovat "normalne" a potom jen tak nekoho zkopat, zastrelit nebo se zabit. Vsechno to jsou reakce na silenou fales, co je v na zapade normou a ja s tim nechci mit nic spolecneho, protoze (ackoliv se vam to nebude zdat) je to pro me naprosto jasne a nebavi me se v tom stourat asi jako osoby, co si kazdy den koupi do tramvaje Blesk. Jsou i dalsi duvody, jako ekonomicka hodnota brazilske ekonomiky atd., ale hlavnim duvodem k emigraci je vyvazeni te schizofrenie, kterou mam v sobe stejne jako vy a neni co vic ohledne ni resit, jen je potreba nalezt jeste neco jineho.

Miluju samotu. Chapu, ze ji zcela mit nebudu nikdy, ale nechodim do hospod nebo mezi kamarady, abych se necitil blbe nebo se nenudil, coz je obecny duvod proc mezi lidi chodit, ze. Blbe se citim mezi lidmi, co hraji jen jakesi hry s ostatnimi i sami se sebou. Vycerpava me to a o to vic pak potrebuju samotu. Brazilie byla vse jine nez samota. Snazil jsem se jit na hranu a kdo se pamatuje na me patalie s Anglicanem, tak tusi, ze jsem na tu hranu zasel a mozna i kousek za ni. Jsem vycerpanej, ze bych klidne nekolik let nebo do konce zivota jen lezel v Ostrave v byte nebo v dome nad lagunou a uprimne receno: vydelano mam a klidne to delat mohu. A bavilo by me to. Ale chci vedet a videt jeste vic.

Hodne lidi mi nabizi penize za pomoc s Brazilii. No je to hezke nez nenabidnout nic, ale na druhou stranu zkuste chapat me. Ja byl opravdu spokojeny bezdomovec. Premyslejte, co je tak spokojeneho na tom byt bezdomovec. Je to minimalizace tech sracek okolo. Tim myslim dochazka do prace nebo do skoly, minimalizace vsech naprosto stupidnich interakci se svetem. Holt ke me od sveta prislo to, ze mam vydelavat a zkusit se dosahnout presne tehoz stavu, jako kdyz jsem byl na ulici. Nic lepsiho dosahnout nejde. Je to cesta tam a zase zpatky s tim, ze clovek se behem tech vsech interakci neco dozvi. Pokud vam tohle nedava smysl a skutecne si myslite, ze jsem jen nejaky ritolezec, co se snazi si pomoct ve spolecenskem zebricku, tak jste proste mimo. Ekonomicky, kdybych si chtel delat byznys z delani viz do Brazilie, tak jednak jsou nekde mnohem schopnejsi pravnici nez ja a jednak, kdybych nahodou chtel pracovat fulltime, tak vydelam docela dost milionu rocne s tim, co je pro me porad prijemnejsi prace, nez se vrtat v papirech a nemusim se s nikym bavit. Ano, budu asi pracovat za min treba se zavadenim plantazi, ale to proto, ze me to zajima. Papirovani za nikoho delat nebudu, protoze me to nic neda - to vim jiste. Ledaze by ten clovek dosel na vlastni hranici moznosti a byl ve srackach, ale to vy vazeni, sedici stale na prdeli v rozpadajicim se Cesku, NEJSTE.

Pokud tedy po me chcete, abych vyrizoval papiry, jste mimo uplne nejvic. Pokud hledate sve stesti tim, ze nekomu zaplatite a on vam neco ulehci, tak nejen ze neziskate klid (protoze to je jedine, co lze ziskat), neziskate ani stesti (protoze to v tomto svete nelze), ale jeste se snazite jak obchodnici levne nakoupit a draze prodat, ale tahle ekonomicka rovnice v zivote neplati.

Btw, pokud hledate stesti, jste taky mimo (hledat se da klid, stesti nikoliv; jak rikaji buddhisti, vsechno ziti je strast). Ale to uz jsem zde resil.

Jo a na jinych webech se do me lidi opiraji, coze jako jsem za gurua a coze to porad tvrdim za nesmysly. Pripadne mi je nadavano, ze jsem falesny guru. Pripadne slouzim jako fackovaci panak pro lidi, co se jim jejich pseudovira a realita (ano vazeni makrobiotici) sype pod rukama. Bohuzel, jsem na hrane a muzu jen rict, ze nejsem guru ani nic podobneho a snazim se delat svoji praci a byl jsem ted spis za hranou nez na hrane a hodlam to vyvazit odpocinkem v teto krasne a srandovni Ceske republice.

Takze.

Pokud chcete do Brazilie, tak si kupte letenku a poperte se s vizy. Az tam dorazite, budu vam napomocen i osobnimi radami, ale na vecne emaily co a jak a chystani z Ceska... tak tuhle hru s nikym hrat nebudu. Kupte si letenku a pokud budete nekde u Ria a budete v koncich, pomuzu vam; ale nespolehejte na me, protoze cele je to o tom, najit tu silu v sobe. Pokud to nechapete, tak nejdriv dejte vypoved z prace a najdete nejblizsiho dealera a kupte si LSD. Pak si snad koupite tu letenku, skocite z okna, vykaslete se na nesmyslnou skolu nebo udelate neco takoveho, ze se skutecne pustite. Tj. pustite se svych strachu, obsesi a determinizmu.

Pokud chcete zakladni informace, tak se ptejte nebo ctete blog. Ale odpovidat dokola jak je to s vizy uz nejak nestiham, na blogu je to x-krat. Proste zkuste venovat par desitek hodin ctenim dostupnych zdroju. Kdyz chctete porad neco zadarmo, tak to podle toho proste vypada.

Pokud chcete osobni setkani, tak se na zacatku srpna dopravte na festival O.Z.O.R.A. Tam udelam jedinou vyjimku a budu pripraven se s nekym bavit face2face. Jestli to chcete brat jako aroganci, tak je to proste vas problem. Verte mi, ze bych rad pomohl uplne kazdemu, ale soucasti te cesty, kterou ma kazdy clovek v sobe je samota a prave ta "hrana". Pokud to nechapete, tak jedte jako au-pair do Kanady nebo neco na ten zpusob a kdyz si budete dost lhat, tak si muzete namlouvat jak jste progresivni a pripadne po navratu machrovat na ty, kdo nezvladli ani to (zdravim slecnu G.). Pokud nezvladnete dojet par set kilometru do Madarska a zaplatit 100E vstupne za nejlepsi udalost v Evrope a domnivate se, ze si tu Tibor neco vymysli z rozmaru, tak si budte jisti, ze Brazilii ani vystoupeni z tech sracek tady kolem nezvladnete. To usili, ktere je potreba, je temer nekonecne vetsi, nez napsat Tiborovi, kdyz se zrovna nachazi ve stejnem meste jako vy, jestli by nezasel na pivo. A mnohokrat vetsi, nez dojet na Balaton.

Zasrana instantnost.

Ostrava!!!

Zakladnou meho byti v Cesku bude Ostrava. S T. mame jakysi regulovany byt 1+1 temer na Stodolni, takze dobry zaklad k vyletum. Narozdil od baraku v Brazilii nema T. uklizeci sklony, takze tam budeme zit v poklidnem spokojenem bordelu, zatimco pan ambasador nam doufejme bude v Brazilii platit ucty za barak, ktery jsme nestihli vybavit natoz pronajmout.

V Ostrave jsem byl asi tak 3x v zivote, ale vypada moc zajimave. Pusobi na me velmi ciste, levne a klidne. Oproti brazilske vesnici tu chcipl pes. Ostrava se snazi byt jakymsi mestem kultury, coz je obzvlast vtipne, ale pokud to EU zaplati, pokud bude existovat, tak proc ne? V ramci toho taky Ostrava zmenila logo, ktere muzete videt vyse!!! Jako kdyby rikalo: "Ostrava je tady porad!!! I kdyz o ni nevite!!!"

Pravda je ale ta, ze Ostrava je uz 20 let mesto upadku a proto je tak puvabna. Z okna bytu koukam na tezebni vez, nadchody na nadrazi jsou vedlejsi produkty pri vyrobe pasovych dopravniku. Zadna kampan za atraktivnejsi Ostravu na tom podle me nastesti nic nezmeni. Developeri a turisti dokazali znicit ducha Prahy, takze ji nici zacpy, najezdy ozralych Anglicanu i takovy ten multikulturni duch. Do Brna uz dosli jen developeri a dokazali znicit treba Spalicek a Vankovku. V Ostrave meli tovarni halu Karolina a velkolepe plany na jeji prestavbu se jim nastesti zhroutily se soucasnou krizi. V Ostrave je clovek king, kdyz dokaze naskrblit a utratit par tisic za vecer, jako nejznamejsi tamejsi obyvatel Radovan Kaluza.

Ostrava je proste super mesto, ktere si na nic nehraje. Cikani s bilymi si zde nadavaji otevrene; kecy lidi kolem vas neunavi, protoze urednim a oficialnim jazykem je polstina nebo neco na ten zpusob. Zatim me uchvatily nasledujici atrakce, ktere, pokud tam jako cizinci pojedete, byste nemeli minout.

- Kavarna "U Daniela" je patrne nejlepsi kavarna v Cesku, co znam. Pokud nejste prilis homofobni, tak skvela obsluha, interier, pestra nabidka i super ceny. "Triga", tj. medovnik, dzus a kafe-shake za cca 5 BRL, no neberte to. Pro prohlidku kliknete na link a pak "Galerie".

- Halda Ema je uzasny dymajici kopec strusky za mestem s klidnou atmosferou a peknym vyhledem.

- Vitkovice nabizeji unikatni exkurzi k vysoke peci.

- Badmintonove kurty v Komenskeho sadech mi prijdou nejhezci, co jsem navstivil; maji tam i tenis a squash.

- Hezky vyhled je i z radnicni veze.

- Nedaleko je Franstat pod Radhostem, kde maji zabavnou opici drahu a naprosto spickovou saunu u hotelu, ktery zase nabizi moc prijemna snidanova menu.

Pokud mate neco zajimaveho z Ostravy, klidne to pridejte do diskuze. Doufam, ze jsem nikoho neurazil. Pokud ano, tak brzy srovnam skore s jinymi mesty, jelikoz tam jiz mirim vlakem s fantastickym 3G pripojenim za necelych 15 BRL mesicne. Holt kazda zeme ma neco. Cesko ma treba smradlave Pardubice, kde ted budu muset prestupovat.

CZ Trip 2010

Motto: Úkolem dneska je poznávat jiné kultury a vidět na nich jejich selhání. Teprve až tohle zvládneme, tak můžeme vidět svoji vlastní kulturu a to, v čem selhává ona. Slavoj Žižek

Tak je to zde. Poměrně rychle jsem si koupil letenku a okupuju na léto prostor EU. Letěl jsem přes Madrid a ačkoliv je nádherný, tak to opravdu je Evropa a není to latinská Amerika. Čistě ulice, nízká vlhkost vzduchu a především evropsky vyhlížející lidi. Pokud jsem tedy psal o městech na jihu Brazílie jako o evropských městech, berte to s rezervou.

V minulém příspěvku jsem psal o LSD a jako ukázku použil skladbu "Test" od Chemiků. Po příletu na letiště do jednoho sousedního státu jsem se jako na tripu začal cítit hned. Víte o tom že břízy a topoly jsou neskutečně krásné stromy? Čistota ulic ve střední Evropě je taky pěkně nedoceněná záležitost. Přehledné ulice, přehledná značení. Kolem dálnic a silnic člověka nic neruší, všichni jsou někde zalezlí a neblokují dopravu plastovými židličkami. Co se sakra děje? Nic!

To, že to bude fakt vážný mi došlo, když jsem projížděl branou bývalé celnice a přesně na hranicích začala v rádiu hrát skladbě "Test" od Chemical brothers. Náhody neexistují, důkaz je všude kolem, jen stačí otevřít oči.

Již v noci jsme dojeli do mého milovaného města B. Ok dojeli jsme s moji kamarádkou K. (ještě o ní asi uslyšíte, přispívá sem i občas na blog) do Brna, abych byl konkrétní. Rovnou do mě oblíbené hospůdky Traubka kde jsem si dál smažák s hranolkama, Fandovy fazole a kofolku. Paráda. Pak jsme jeli vyložit těch 27 litrů Guarana Antarcticy, co bude u K. v Brně čekat na jednoho zasloužilého čtenáře blogu, jenž si ji objednal, protože už se mi s ní nechce po Česku tahat a do Prahy hnedle nepojedu.

Soběšice jsou taková malá vesnice v dosahu MHD Brna. Vraceli jsme tam auto a tam to taky začalo. Při čekání na autobus strašný řev a jakási mladá dvojice se mlátila v nedalekém domečku, kluk potom holku vykopal ven a vyházel za ní její věci. Jako vždy jsem se zas chystal se návrat do průseru skrz altruismus, ale když jsem k nim přišel s K. blíž tak jsem nezasahoval. Bude povrchní říct, že z výrazu obličeje lze během letmého okamžiku udělat závěr, že je někdo ztracen? Jestli ano, tak mi je líto, ale včera jsem to udělal.

Dojeli jsme na Skleněnku, což je činžák v centru Brna se třemi hospodami a jednou čajovnou. První objekt, který jsem navštívil při první návštěvě Brna někdy před 13ti lety. Střední hospoda měla být předělaná, ale atmosféra v ní je vlastně pořád stejná, jako za času barmana-feťáka Stokyho. Jen zmizel fotbálek. Takové příjemné dojezdové místo. Příjemné v rámci možnosti.

Slečna K. má chlapce. Má a nemá. Jestli vám je mezi 20-40 lety a žijete v Česku, tak jste si možná všimli, že mediální masírka konzumerizmu se promítá i do vztahů mezi lidmi. Takže ideálem je nezávislý, volný vztah. Ten defacto vypadá tak, že se navenek předstírá svoboda a cool nálada a uvnitř se schovává frustrace, žárlivost, absence víry, disciplíny... no prostě všechny takové srandy. Hlavně nezávazně.

Takže po příchodu na mě nevraživě zíral jakýsi týpek, jelikož jsem provázel jeho designovanou nabíječku K. Bavil se předtím s majitelem jedné známé brněnské kavárny, který se právě chystal slavit své kulaté narozeniny, ale to bych předbíhal. Po našem příchodu hovor utichl snad na hodinu a přišlo trapné ticho. Vedle, v naprosté tmě, četl jakýsi obrejlený chlapík nějakou strašně zajímavou knížku. Po brazilsku jsem se ho žoviálně zeptal něco jako "Čau kamo, nebojíš se, že přijdeš o zrak?". "Co ti mám na to říct," odsekl. Asi už fakt nejsem v Brazílii.

Nicméně alkohol a nějaké holky, co si přišly přisednout, nakonec přeci jen rozproudily debatu. Když K. odešla na záchod, tak se mě její designovaný přítel nenápadně zeptal zda a kdy hodlám odjet. Když jsem ho ujistil, že tu budu zaclánět jen chvilku, tak se mu hned zvedla nálada. Pak se probíraly nějaké nesmysly, kde se například jedna holčička snažila zapůsobit na chlapečka, ten přitom zíral na jinou, ta byla znuděná. Všichni věděli všechno (i já, a to jsem tam prosím vůbec nepatřil), přesto všichni hráli jakousi zvláštní hru na partu, kámoše, nezávislost a svůj drajv. Problém je, že ve skutečnosti nic takového není, nebude a čím déle lidé hrají podobné nesmysly, ožírají se s kamarády po večerech, aby případně třeba i tak nějak skončili s někým v posteli nebo ve vztahu - "protože ono vlastně ani nic moc jiného dělat nejde, že", tak tím dále jsou od skutečně svobody a blízkosti. K. mám tohle hodně za zlé, protože K. toto všechno moc dobře ví a přesto to dělá podle normy. Narovinu. Myslím, že holky tohle vědí dost často, vidí tu ubohost, ale jsou prostě příliš slabé, než aby s tím něco udělaly. Chlapi jsou buď sračky hloupé, anebo sračky, co to celé zahrávají tak, aby to sami neviděli. Koneckonců, dokud se vždycky najde nějaká, co jim, být různé trapně a s vytáčkami, ale přeci jenom "dá", tak je zdánlivě nic netlačí.

No a pak se téma stočilo na Brazílii. Nejdřív mě jedna taková místní kavárensko-podnikatelská postavička začala povídat, jak že to v Brazílii vypadá. S úžasem jsem poslouchal a ptal se jí dál. Zajímavé. Všechno věděla, aniž by tam byla a ani jí nic nezajímalo! Večer začal nabírat v obrátky a já jsem si ten trip fakt užíval. Lidí mají svoji realitu a dělají vše pro to, aby jí nic nenarušilo. Například realita jiná nebo realita objektivní nebo pravda. Prostě účelem člověka je mít svoji realitu. To, že ta realita je nesmysl, to že je ta realita vnitřně rozporná (nekonzistentní nemohu používat) je úplně jedno. Hlavně mít svoji realituu, na kterou má každý nárok a ukázat, jakej že jsem tvrďák a stojím si za ní.

Terminální fázi večera si do detailu nepamatuju. Asi jsem začal říkat něco z úvah, co byly popsané výše. Taky jsem nechtíc ztrapnil jednu slečnu, jak mi K. později pověděla. A to jen tím, že jsem zopakoval to, co řekla ona sama. Poté, co jsem se rozmluvil, se velmi rozesmutněly pan kavárník omluvil (ale nebyl smutný jen že mě - jestli vůbec; slečna co seděla vedle mě se evidentně netvářila, že s ním bude trávit právě tuto noc) a vydal domů. Pak odešly i slečny. Ta, jež mu odmítla večerní koitus (odmítla mu společného panáka a jak se věci mají a trapně vydávají stále stejnou cestou víme všichni), původně říkala, že chtěla jet do Brazílie. Ale po mě agitaci na rozloučenou řekla, že si to prý rozmyslí. Co jsem to tam tak sakra říkal? :)

Skončili jsme u K. na bytě. Spolu s jejím instantnim boyfriendem. Proč tam jel nevím, neměl ráno ani na autobus, takže jsem musel K. dát nějaké peníze, ať ho založí. Holt dělat za 50,- na hodinu číšníka po brněnských kavárnách není terno pro nikoho. Lidé jsou s tím však jaksi trapně smíření. Žádné příjemné věci tam taky neděly, samozřejmě vzhledem k mě přítomnosti v 1+1 s vysklenými dveřmi k tomu neměli prostor (dveře vysklil předchozí přítel K.; chudáček, kterého psychohry života vysílily natolik, že si našel zálibu v mlácení svých partnerek a ničení vybavení bytu). Takže jediný důvod, proč tam onen chlapec šel, byla asi prevence toho, aby mu nějaký cizák neojel partnerku, se kterou má i po půl roce úžasný nezávislý vztah do té míry, že se ji na veřejnosti ani nedotkne.

Smál jsem se toho večera hodně a je to neuvěřitelné, ale už se mě ty hry vůbec nedotýkají. Nedotýkaly se mě ani předtím, ale jen proto, že jsem mezi lidi nemohl chodit. Ted už můžu, i když to samozřejmě dělat nebudu, není o co stát. Ale už mi to nehodí psycho stav v hlavě. Nějakých 10000 km odtud je krásná laguna a nad ní domeček a kdykoliv v něm mužů během pár hodin být. A přesně tak to má být a můžete si dělat úplně, co chcete, poněvadž prostě ztraceni ve svých lžích, nejistotách a slabostech jste. Jsem zvědav zda bude slečna K. lajkovat tenhle článek. Mohli bychom se zasmát zas o něco víc, protože aktéři zde uvedení budou samozřejmě navzájem dělat, že si vůbec nic nepřečetli. Není to fantastický?

PS. Ještě příhoda z cesty na vlak do Ostravy. Nějaký chlapík u Mercedesu řval na strážníky, týkal jim a posílal je do prdele, když mu asi vytýkali špatně parkování před Alfa pasáží na pěší zóně. Strážnici zklapli a šli, viditelně ponížení. To, co by se tomu pánovi stalo v Brazílii, by bylo buď velmi ošklivé nebo hnusné. Tady "vyhrál". Moc zajímavé.

Nejdůležitější článek blogu

Účelem tohoto příspěvku je, abyste jej dočetli. Bude vám připadat zmatený a skákající z tématu k tématu, ale vaším úkolem je to zvládnout a dočíst ho. Pokusím se ho napsat tak, aby vaše úsilí bylo odměněno. Článek není jen o drogách, není o nich vlastně vůbec /to pro moralizující skeptiky/.

Bohužel, jen čtení nestačí. Je nutno si pustit i následující klip, nejlépe v klidu, na celou obrazovku a do sluchátek. Ano. Je toho moc, ale i na ten klip je potřeba se trochu soustředit. Není to hudebně-reklamní klip, je to příběh.


Začnu jako obvykle od drog, respektive od jejich jediné pro-poznání-použitelné podmnožiny: psychedelik a rovnou od LSD.

LSD je látka způsobující mystické, náboženské i osvícenecké pocity. V naší společnosti jsou zahrnuty do psychóz a mají negativní stigma, jakožto destruktivní stavy.

O co při užití LSD jde můžete vidět v klipu. Hezké obrázky. Řekne si člověk /zvlášť když nerozumí textu/. Hezké obrázky a užívání si. Štěstí. Největší omyl v dějinách, i když je to pravda.

Pokud vidíte jen hezké obrázky, zajímavé stavy atd a nejste schopni zpracovat tento zážitek, jste paradoxně ztraceni. Ty hezké obrázky se totiž včleňují do mnohem širšího obrazce, respektive nejsou pouhými blábolnými halucinacemi, jak se nás snaží mainstream přesvědčit.

Stejně jako se dívce v klipu spojí dřevěné kůly z pláže s jejími prsty na party, tak i na LSD tripu /a jiných podobných zážitcích/ je stvořena alternativní realita či reality, ve kterých ovšem stále platí příčina, následek, rozhodnutí a odpovědnost.

Někde před poslední třetinou klipu se dívka šteluje poslepu před padající stěnu domu tak, že ji stěna těsně nezasáhne oknem. To je přesně ono. Udělat správné rozhodnutí s minimem informací a maximem šumu. To je lidský úkol. Ve všech realitách. V té "naší", která se jaksi zvrtla, o čemž jsem přesvědčen, je té slepoty a šumu možná až příliš mnoho. Proto je LSD šamanská cesta, která umožňuje udělat taková rozhodnutí a ovlivnit jimi všechny reality. Zpětně má to má navíc vliv i ve vnímání naší reality, kterou je pak možno brát daleko odpovědněji a pochopit důležitost toho dělat věci "správně".

LSD je bohužel masivně zneužíváno a to co jsem popsal v posledních dvou odstavcích bývá konzumenty opomíjeno. Začalo to již v 60. letech, kdy Learyho LSD klika rozhodla o přístupu LSD masám. Zkrátka udělali chybu s tím, že každý na to mít bude. Spousta lidí ovšem nepřekročila hráz povrchnosti a nikdy nevylezla z té studny, tak jako dívka v klipu, a nezačala se rozhlížet kolem sebe. To je to, co se děje kolem drogové "taneční" kultury, která byla skvěle zachycena třeba ve filmu Human Traffic. Týden se nějak přežije a o víkendu je party. Toto je velké zklamání plynoucí z dosavadního průběhu psychedelické revoluce. Řekl bych, že od 70.let dochází dokonce k její neustálé regresi (naznačeno je i v onom filmu).

Na vině úpadku není to, že zážitky by nebyly opravdové, ale to, že lidé nejsou bojovníci. Osvícení ani štěstí prostě nestačí, je potřeba tomu přidat a opravdu se pustit. Boj je právě i opuštění. Však ono opuštění se na tripu dá skvěle trénovat. Drogová kultura byla skvěle nasáta konzumerizmem a dokonce do něj začala přispívat. To je tématem dalšího klipu od Chemical brothers, pokud vás to baví. Vše je easy jako v první části klipu. Revoluce je sexy, koupí se u toho Cola, zlí dostanou na budku a dobří si dopřejí sexu a morálky. Jenže, tak jednoduché to prostě není. S rozvojem facebookové kulury nastává podle mě finální odklon k instantosti, kterou chemici naznačují zde:

Tenhle klip mimochodem dost koresponduje s Žižekovým drsným vtipem o řezání koulí kapitalizmu a on i v závěru toho videa, co snad otitulkuju naznačuje, že ho použil ze stejného důvodu jako Chemici použili sličnou holku zde. K získání pozornosti. Což je ovšem dvousečná zbraň! Došlo to s ní tak daleko, že dnes by v klipu (je starý cca. 10let) možná byla použita skutečná Coca-Cola, protože jsme došli do cynické postmoderny (podobně jako si politici již dělají srandu sami ze sebe v scénkách, kde hrají korupci a nadávají na sebe a klipy se virálně šíří, přičmž to všem přijde cool).

Jak to celé souvisí s Brazílií a mým výletem /tripem/ sem? Pokud začnete vnímat realitu výše naznačeným způsobem, stává se LSD tripem, cestou tam a zpět jako v Tolkienově Hobitovi, veškeré vaše chování. LSD trip je specifický, velmi rychlé střídání obrazů dá se říct. Naše realita je pomalejší a riziko bad tripu, nějakého záseku, je velmi vysoké. Pokud se to v životě stane, je potřeba nezpomenou jednu věc, kterou se lze naučit právě na LSD. Rvát se dál co to jde. Rvaní musí být ve vás, musíte mít energii, to vás LSD nenaučí, ale ukáže vám důvod, proč je to nutné. Okamžitě vás skřípne. Problém naší reality je, že to skřípnutí trvá dlouho a často se to do sebe tak podivně zamotá, že si toho člověk po většinu času ani nevšimne. Když něco nejde, tak je potřeba jít, tlačit, škrabat se, plížit se a zvedat se. Zastavit se je možné pouze když je po práci a realita sedí. Party generace toto nepochopila, ačkoliv ta informace je lidstvu známa již od dob Bible. "Je čas pracovat a je čas odpočívat", říká Kazatel.

Brazílie byl pro mě 1 a 1/2 roční trip. Každý trip má fázi "bože už jsem v tom", která přišla ve Frankfurtu cestou sem skrz jednu černošku a fázi "ty jo, já jsem se fakt vrátil", která na mě udeřila včera večer. Stejně jako v prvním klipu se Chemici ptají "Prošel jsem tím testem?", můžu teď vydechnout "Yes, it is true". Byl to šílený trip v tom, že nikdy jsem nezažil tolik koncentrované beznaděje a frustrace. Realita se skřípala kde mohla: T., práce, infrastruktura, místní šílené poměry, Angličan i prostě úplné prázdnu na zmrzlých plážích Santa Catariny před rokem.

Je potřeba pamatovat si, že tripy bývají opravdu náročné. Obvykle člověku nespadne na hlavu kazeta se Svatým grálem, jako v posledním klipu, kde Chemici udělali realitě medvědí službu, snad proto, že sami byli nakonec nasáti mainstreamem. Nu, aspoň se pobavíme a zase si tou pohádkou zploštíme vnímání. Tak jsem dopadl já, když jsem poprvá koukal na ten zde první uvedený klip v článku nahoře a v půlce jsem si myslel, že je konec příběhu. Konzumerizmus, tj. ztráta hloubky, totiž je další past. Mimochodem, to je důvod proč je skutečná drogová hippies kultura protikonzumní. To není jakási iracionální levicová póza, ale naprosto funkční nutnost, pokud chce člověk pokročit. Samozřejmě demonstrace proti konzumerizmu, jako jakákoliv politizace, jsou právě oním konzumerizmem. A proto žádná nostalgie za minulými kulturami, co nepřežily chycené do vlastních pastí. Je tu ta naše, zcela šílená, a je potřeba zjistit, co s tím.

The Chemical Brothers - Do It Again

Chemical Brothers | Vídeos de Música do MySpace

Hurá tedy na CZ trip!

Internet strikes back

Vážení čtenáři, v pondělí se chystám zpět do Evropy na horké léto. Jsem zvědav, zda zpět do Brazílie odletím před začátkem občanské války v EU. Blog nekončí! Teď to začne být teprve zajímavé, protože Česko je pro mě již jen mýtycký pojem a budu tak objevovat opět novou realitu. Jsem strašně zvědavý.

Nedá mi to a přidám dnešní historku s mým neskutečným internetovým providerem. Po příchodu do kanclu jsem si všiml nových cen. Pokles v řádu desítek procent potěší. Za 129 BRL už bude 1mbit.

Ale nebyla by to Brazílie... Ceny jsou promo jen pro nově příchozí. Avšak smlouvu lze kdykoliv vypovědět. Přesto nové ceny dostat nemůžu. To jsou věci, že.

Tím to nekončí. Poplatek za přerušení smlouvy, i když nemám žádný závazek, jsem akceptoval mlčky. Poté mi ale oznámili, že internet lze přerušit pouze ten jistý den, kdy dojde k skutečnému přerušení, jinak jim to systém nedovolí. Takže v den, kdy pojedu na letiště, budu muset přerušovat net. Nebo jsem si ho mohl zrušit na víkend. Domluvit, že to zaplatím dnes a papír nepotřebuju, neprojde. Dostal jsem záchvat smíchu. This is Brazil.

Jinak na zimu se vše zazelenalo. Ulice jsou plné aut. Příjemné sluníčko a 25 stupňů. Ulice jsou vyzdobené brazilskými vlajkami a třpytivými fáborky. Je to sice kýčovité, ale dělá to veselou a sváteční náladu. Opět mě překvapilo, jak jsou na sebe všichni milí. Asi mě to bude překvapovat pořád. Doufám, že i v Česku :D

New world order

Tímhle článkem zase pozdě-ale-přece plním jeden rest pro jednoho pána z jistého webu. NWO, neboli nový světový pořádek. Bilderberg a Židi. Zednáři. Prostě tajemné síly v pozadí. Abych řekl názor hned zkraje - přijde mi to jako kolosální hovadina.

Pozoruhodnost číslo jedna je, že teoriemi spiknutí a neviditelné moci, která má za cíl ovládnout každého jedince, se zabývají osoby poměrně dosti nervově labilní. Ano, to samo o sobě mnoho neznamená, ale jsem sám, kdo má pocit, že ta jejich labilita vychází z jakési osobní bolístky, kde nad sebou nebyli schopni snést autoritu a bylo jim snad i ublíženo? Lidská mysl má fantastické sklony ke generalizaci a pokud se něco takového spojí s Pavlovovým reflexem, tak mají teorie o NWO zaručenou virální kampaň na věky věků. Lidí, kterým nadřízený imbecil šlápl na kuří oko, je v rovnostářské společnosti, kde je tabu vyjadřovat submisi a dominanci (= takže k tomu dochází o to krutěji), určitě většina. A mnoho z nich hyzdí jizvy na duši navěky. To je důvod popularity NWO teorií.

Ekonomicky podmíněný NWO

Nelze popírat tendence ke koncentraci kapitálu a tím pádem i moci. Co je ale cílem? Pouze zisk. Je jasné, že monopolní nadnárodní firmy mají vliv na politiku anebo ji mají přímo pod palcem skrze lobbistické organizace. Je jasné, že vliv malých užitečných idiotů-voličů, co legitimizují systém svými hlasy, je pouze částečný až marginální. Nelze pochybovat ani o tom, že kdyby to bylo možné, tak by se monopoly spojily v jeden celosvětový monopol na vše. Jenže to možné není a nebude.

Především jde o tzv. x-neefektivnost, kdy firmy s rostoucí velikostí ztrácejí efektivitu v důsledku byrokracie, špatného vedení atd. Úspory z rozsahu a monopolní renta, tj. především korupce jsou převáženy onou neefektivností. Velké firmy již nyní outsourcují produkci do efektivnějších malých firem a díky tomu jejich x-neefektivnost klesá. Velké firmy se specializují na vymáhání renty od států, renta je vyvedena na osoby v pozadí, nikoliv akcionářům. Samozřejmě tím dochází k hluboké mikroekonomické nerovnováze spojené s platbou renty, což způsobuje úpadek nejzkorumpovanějších režimů a selektuje je to.

Jsou dvě možnosti jak může systém odvádějící rentu z korporací přes management pokračovat. Buď bude renta investována do produktivních malých podniků, takže k úplné koncentraci nikdy nedojde anebo se systém přeci jen zhroutí do sebe či podlehne systému konkurenčnímu. Stále zde navíc bude existovat něco jako "tvořivý duch" mladých lidí, kteří dokáží buď zakládat malé firmy anebo parazitovat na oné rentě, aniž by si toho kdokoliv všiml. Myslím, že právě tím se tak nějak živí miliony freelancerů, protože existence internetu sama o sobě vytváří ohromnou rentu.

Závěr je, že proti monopolizaci tažené maximalizací zisku bude vždy stát decentralizační tlak. Plná kontrola je naprosto ekonomicky neefektivní. Tím nepopírám, že státy neposílí. Nemyslím si ale, že státy zvládnou to eventuelní posílení a doufám v toho tvořivého ducha nebo jiné destruktivní síly. Vlastní omezující pravidla států/monopolů budou časem nevykonavatelná. Dnes je již např. běžné pronést vodu do letadla, což před pár lety nešlo. Protidrogové zákony jsou ignorovány. Zákaz internetového sázení nefunguje. Daňové ráje si mohou dávat inzeráty do novin. Jsou vyhlašovány daňové amnestie. Z kontrolního a dozorčího systému se stává fraška.

Psychologický NWO

Nejsem nijak studovaný NWO odborník, ale zdá se, že šiřitelé konspiračních teorií se obávají spíše kontroly a nadvlády vyvolené kasty, která má cíl právě nikoliv maximalizaci zisku, ale ovládání samo o sobě.

Námitka je ta, že i pokud by takové myšlenkové perverze existovaly a dobrý kníže Schwarzenberg by byl ve skutečnosti potutelně se usmívající ďábel, co má potěšení z facebookové manipulace svých otroků, jako měli jeho předkové z trýznění poddaných, tak i on by čelil x-neefektivnosti.

Druhá věc je, že koncentrace moci s sebou nese boj o špičku. Na světě se budou rodit stále noví draví muži, co budou chtít moc a v realitě je vždycky plno děr, které umožní vydělat plno peněz z ničeho. Co takovej Google? Vyrostl tak, že se stal státem/monopolem sám o sobě všem před očima.

Třetí námitka je, že mít otroky je pro někoho jistě zábavné ve fyzické formě. Ale komu může dělat radost ovládat miliardy lidí samo o sobě? Miliardy lidí, co mají energie jako nafukovací panna již teď? Co víc si na nich kdo může vzít, když už teď se zajímají jen o nakupování a kupují od přesně to, co se jim řekne? Nevěřím, že i takové zrůdy jako Hitler a Stalin bavilo ovládat a ničit lidi a ani oni neměli zdaleka zkoncentrovanou moc. Hitler Německo miloval, Stalin miloval revoluci. Diktátor nemůže být cynik, cynici vědí, že nic nemá smysl, takže nejsou v honu za mocí důslední. Politici mají rozdělenou hlavu. Zároveň věří, že jsou úžasní a nepostradatelní a řídí svět; a zároveň kradou skrz tu monopolní rentu. Nejsou to Jokeři z Batmana, kteří by důsledně a efektivně připravovali NWO pro perverzní vyžití. Jokeři se zastaví na úrovni středního managementu.