Teresópolis

S věčně veselou P. a workoholicky neúnavnou M. jsme vyrazili na výlet do Teresópolisu, což je letovisko Rio de Janeira. Letovisko znamená, že tam je větší zima. Leží totiž na náhorní plošině a klima tam je asi jako v Curitibě a vzduch je ještě horsky ostřejší. Opravdový šok po té nížinné vlhkosti.

Nejdřív jsem jel do půjčovny pro auto a tam na mě čekala pokuta za rychlou jízdu stará rok. Pak jsme vyrazili spletí okresek od kvalit Německa po Rumunsko /první převládají/. Na náhodných místech jsou rozmístěny budky pro výběr nikterak malého mýta, prostě brazilský chaos.

Přímo u Teresópolisu, který působí jihobrazilsky, tj. evropsky, je národní park. Vstupné je diferencováno do 3 skupin. Neobyvatelé Teresópolisu platí přirážku 400%, neobyvatelé Brazílie platí 900% navíc. Žádná antidiskriminace cizinců, nejsme v EU. Pokud chcete jít na 3 denní trek, tak jsou tam další příplatky, to jen na okraj. V parku je to nádherné, cesty upravené. Chodili jsme jen po 2 kratších chodnících, ale jistě se někdy vydáme s T. na ten 3 denní přechod do Petrópolisu. Zaručeně tam nebude moc lidí, vzhledem k lenosti Brazilců. Za celou návštěvu jsme tam potkali jen jednu líbající se dvojici.

Pak jsme zase jeli prudkým srázem domů. Po vracení automobilu jsem se zase dostal hlouběji do dopravního systému téhle šílené země. Při čekání na kombi /hromadný taxík/, ke mě přišel chlapík v neprůstřelné vestě a jestli chci za 4BRL svézt do města na motorce /kombi cena byla 2BRL/, tak jsem mu řekl že ne a šel si za ušetřené 2 BRL koupit CocaColu, aby viděl, že i bílé zajímá trh. V tu chvíli zastavil Fiat Uno s otylým chlapíkem, že mě za 5 BRL vezme až skoro domů, čemuž jsem neodolal. Myslel jsem původně, že řidič si jen přivydělává po fandorovsku cestou do Ria do práce, ale jak jsem pochopil, tak tohle byla jeho práce.

Vyjednal jsem s ním cenu jako taxi odvoz na letiště, pokud bude potřeba pro návštěvy. 100BRL za 100+ kilometrů je super obchod, bude se hodit víc expats, není to o moc dražší než autobus, ale mnohokrát levnější než normální taxík, který je v Brazílii dražší než v Česku. I půjčení auta na jeden den tu stojí víc samo o sobě, nehledě na časové náklady ohledně vyzvedávání a vracení auta. Ať žije šedá ekonomika, bez ní by se svět zhroutil.

M. a P. teď odjely do vedlejšího státu Espirito Santo, jedí makrobiotické bagety se šunkou, shánějí pořád nějaké push-up podprsenky, vietnamky a orchideje, kterých je Brazílie beztak plná. Posledně jsem je prý pomluvil, tak jim teda snad vylepšuju image.