Inflace, deflace a fraktálové rozhraní

Ta přemýšlivější menšina se v poslední době zamýšlí, co se bude dít v budoucnosti s penězi. I ta nepřemýšlivější většina je asi zmatena mainstreamovými zprávami jednou o inflaci, poté o deflaci. Dokonce jsem podobné články viděl na jedné straně současně bez toho, aby se decentralizovaná redakce vůbec zabývala nekonzistencí.

Definic inflace a deflace je hodně, ve stručnosti jde o zvyšování resp. snižování cen a mezd. Používá se také pojmů inflační a deflační spirála; ačkoliv princip obou procesů je poněkud odlišný, spirála je vždy způsobena pozitivní zpětnou vazbou. Inlační spirála bývá nazývána pádivá inflace, v extrémním případě hyperinflace.

To, čeho se nyní máme obávat, jsou právě tyhle spirály.

Inflace
Zvyšování cen je jako zlo v podvědomí více a samozřejmě děsí české skrblíky. Pokud dojde k hyperinflaci, tak bude zároveň vyřešena důchodová reforma, protože nejen že důchody nebude z čeho platit /ledaže by se začal současný bismarckovský průser průběžného financování znovu/, ale především 100% důchodců klepne z poklesu hodnoty úspor pepka.

Inflace je pravděpodobná, protože je to nejjednodušší cesta, jak se stát může vysekat z dluhu a dělo se to již před staletími, kdy panovníci falšovali mince. Státy stále falšují měnu vyráběním peněz, zkrátka, jsou too big to be thieves.

Ale jsou zde argumenty proti inflaci. Ne státy nejsou odpovědnější než v minulosti, společenská schizofrenie naopak dosahuje vrcholu. Ale dnešní technologie prostě zabraňuje státům ve výrobě peněz. Nejjednodušší systém - tisk peněz, si dnes může dovolit Zimbabwe, ale ne ekonomika s rozvinutým úvěrem. Jakýkoliv tisk peněz se okamžitě promítá do tlaku na úrokové sazby, na výkyvy kurzu, do celé rovnováhy hospodářství a do odlivu kapitálu, tedy do odlivu skutečných zdrojů, nikoliv jen imaginárních, jako jsou peníze. Jsem přesvědčen, že již dávno by vyspělé státy byly v hyperinflaci, kdyby je nedržely instituce trhu, kterými naoko tak opovrhují. V Evropě je další inflační pojistka a tou je Euro, které zabraňuje jedné zemi vyrábět peníze a koordinované hospodářské politiky se nedočkáme.

Deflace

S deflací mají zkušenosti předválečné ekonomiky a kterak jsou hrůzy inflace popisovány třeba v Černém obelisku, tak deflace je prý ještě více devastující. Deflace začíná snižováním platů, které implikuje pokles poptávky /lidé nemají tolik peněz/. Díky tomu dochází ke zlevňování. Díky tomu dochází k poklesu tržeb a zisků. A díky tomu klesají opět mzdy.

Deflace je naprosto devastující pro firmy, protože zatímco inflace úvěrům pomáhá a zmenšuje je, tak deflace úvěry navyšuje. Toto byl problém již v úvěrově nerozvintých ekonomikách 30.let. Co by udělala dnes v době, kdy úvěry jsou mnohonásobně vyšší a k tomu i spotřebitelské, si nelze představit.

Proti deflaci hovoří to, že stát přeci jen vždy peníze bude umět vyrobit a rozdat je například ve šrotovném, ale to zase implikuje neviditelné, ale citelné mikroekonomické neefektivity. Většina peněz se samozřejmě netiskne, ale vyrábí přes úvěrový multiplikátor. Právě proto Obama prosil banky ať půjčují. Pokud banky přestanou půjčovat, dojde k implozi a deflačnímu konci. Nikdo dnes již nemá peníze, krom kapitalistů každý žije od výplaty k výplatě. Stát samozřejmě vždy může v krajním případě donutit banky k půjčkám nebo je znárodnit a až se to bude dít, tak víme, která bije. Samozřejmě to nic neřeší, jen odsouvá. A děje se to právě teď.

Fraktálové rozhraní je výraz pro fázový přechod nelineárních systémů, jako je třeba ekonomika nebo peněžní systém. Ten přechod nejde hladce, ale skáče nahoru dolů, z extrému do extrému. I u ekonomického zpravodajství uvidíme skoky z obav od extrémní inflace k extrémní deflaci, Dost možná i cenová hladina zažije takové skoky, než se usadí v jednom ze zmíněných extrémů. Co je ale vysoce pravděpodobné je, že se systém do jednoho z extrémů /inflační resp. deflační spirála a následný kolaps/ dostane.

Jak se připravit? Jednak nelze říci, kam se systém překlopí, takže je potřeba se zajistit jak proti inflaci, tak proti deflaci.

Základní zajištění je diverzifikace. Zajištění proti deflaci jsou peníze. V případě deflace jejich cena vzroste, koupíte si za ně víc, neboť je nikdo mít nebude. Zajištění proti inflaci jsou likvidní statky jako drahé kovy nebo cigarety. Statky s nimiž lze špatně manipulovat, jako jsou nemovitosti, jsou velmi nevhodné. Při inflaci sice drží hodnotu, ale jelikož záleží také na tom, kdo se první zbaví hyperinflační měny, tak s nemovitostmi příliš nevyděláte. Pro deflační scénář je vlastnictví nemovitosti taky katastrofa, neboť klesají jak ceny nemovitostí, tak nájmy.

Přesto je výborná pojistka proti inflaci nákup nemovitosti nebo jiného majetku /nejlépe investičního/ na úvěr, který musí mít fixní úrok. Naopak nákup na úvěr bez fixace je pohroma jak pro inflační, tak pro deflační scénář.

No a špatná zpráva nakonec. Inflace i deflace nejsou konec. Konec je definitivní kolaps ekonomiky. Po něm může následovat znárodňování, fašismus, okupace, otrokářská společnost, divoký západ anebo nový reálný kapitalizmus. V každém případě je pravděpodobné, že nezůstane na kameni kámen, takže je dobré se diverzifikovat i napříč světovou ekonomikou, popřípadě si otevřít vrátka pro přežití na jiném kontinentě. Možná ani to stačit nebude.