Nový rok v Riu

Tak i na Silvestra jsem vyrazil čumět do Ria místo práce. A tentokrát tam v ulicích bylo o několik milionů lidí navíc oproti Vánocům. To že Brazilci budou Silvestra žrát víc než Vánoce mi došlo hned jak jsem vyšel z domu. Přede mnou zastavila bugina plná asi 15letých holčiček a začaly mi tancovat a něco na mě hulákat. Za volantem seděl tak 60letý pupkatý běloch s plechovkou piva a kalným pohledem...

Vzal jsem to oklikou přes Niteroi, což je město na druhé straně zálivu. Z Niteroi vede do Ria ten most, o kterém jsem psal, ale taky tam za pár korun jezdí velký a moderní přívoz. Cesta trvá asi 20 minut, no zážitek asi jako z parníčku na Vltavě nebo na Prýglu.

V Riu jsem jel na Ipanemu, kde jsem sháněl něco k snědku a narazil opět na hospodu evropského ražení. Majitel byl jakýsi pan Janovsky. Hospoda až na pár euroholek prázdná, ale přitočil se ke mě mladíček, od pohledu surfer. Jelikož měli točenou Stellu (což je tu fakt vzácnost), tak jsme jich spolu pár dali a dozvěděl jsem se věci.

Modrookému blonďatému mladíčkovi, co vypadá na 25 bylo ve skutečnosti 44. Není surfer ale hudebník. Jmenuje se Jurij a jeho děda bojoval za nacistické Něměcko. Bydlí v Jižní Africe a teď si dělal výlet přes Brazílii do Kalifornie.

Musím říct, že jsme si spolu naprosto sedli a bylo to jasný hned. Povídal plno věcí: o tom jak má rád hudbu a jak začínal prodávat kytary známým, až si otevřel obchod, který se mu zvětšil tak, že v dané branži má být největší na jižní polokouli. Jmenuje se Music connection. Povídal o tom, jak ho v tom obchodě 2x postřelili, jelikož Jihoafrická republika je tak lehce crazy i v porovnání s Brazílií. Je to tam prostě normální. Na druhou stranu strašně chválil mezilidské vztahy mezi bílými v JAR. Lidi si tam prostě váží života i důvěry. V porovnání s Brazílií je tam prý lepší infrastruktura.

Zbytek dne jsme to tak táhli na Copacabanu, kde byl konec roku, pak na Ipanemu zpět. Všude byly příšerné zácpy a lidi byli oblečení v bílém, což je prý tradice. Přátelskou atmosféru ani nezmiňuju, to už je prostě norma. Dělal jsem tam nějaké video, ale radši sem postnu něco z Youtube.

Události kolem (jako Nový rok atd.) byly marginální, protože jsme si užili tu výměnu informací. Hodně věcí o Česku mi nechtěl věřit - především tu chudobu a připosranost, co v ČR máme. I když něco tušil, neboť chodil s Ruskou, co dělala v JAR důlního inženýra a nechala se otěhotnět bez toho, aby mu to oznámila, což ho naprosto šokovalo. Poslal ji na potrat a poté do prdele, samozřejmě. Prostě jsme si tak trošičku navzájem předali chybějící dílky puzzle.

Když jsme se loučili, tak jsem mu sice dal email, ale je mi jasný, že už se neuvidíme a i jsem mu to v tu chvíli říkal (tvářil se že ne, ale byla to sranda, protože mu v obličeji bylo vidět, že ví jak to je). Alespoň já ho vyhledávat nebudu, ačkoliv mě do JAR pozval. Není to nutný. Konkrétní lidi důležití nejsou. Důležité je směřování a odhodlání a vše ostatní, jako peníze, zážitky a lidi - to přijde samo. Do JAR bude doufám čas se někdy podívat po svém.