Štědrý den v Riu

Navzdory mylným předpokladům mám Vánoce opravdu rád. Je to totiž jediný den v roce, kdy se mi práce úplně zastaví a nemůžu nic dělat, takže mám volno.

V posledních letech jsem si vždy v Brně uvědomil, že mám hlad a šel jsem se pořádně nadlábnout, abych zjistil, že z neznámého důvodu je všechno zavřené a skončím opět u prošlé bagety z večerky.

Malý tip na Vánoce
Léta předtím jsem nedělal vůbec nic a na Vánoce vždy odjel do Tater. Spával jsem často v penzionu Bělín, který mohu doporučit všem chudým lidem. V čase vánočním tam bude ubytována přesně jedna osoba - vy a oproti ceníku lze ještě vymámit slevu, takže tam můžete žít doslova ze sociální podpory (tímhle prolinkem jim alespoň zpětně děkuji).

Tedy vážně - vždy jsem byl v Tatrách spokojen a pokud jste dobrodruzi, tak nechoďte do hotelu nebo penzionu v civilizaci, ale jděte na některou z horských chat jako je Teryho bouda nebo Brnčálka, protože tam teprv zažijete to ticho a věčnost. Bez horolezeckého průkazu je sice zakázáno se tam pohybovat, ale vzhledem k tomu, že tam opravdu nikdo není, tak je to fuk. Ano, od 17.12 do 25.12 je pravděpodobné, že budete mít hory s úžasným bylinkovým čajem z firnu jen pro sebe. Samozřejmě, pokud tam někde spadnete, tak to může být naposled, ale to ticho za to stojí.

Eu Brasilero
Tak se tedy opět přihodily Vánoce a já neměl do čeho píchnout. Vydal jsem se do Ria na party.

Nejdřív jsem shlédl mrtvou bizarní opici v odpaďáku a zásobován Coca-Colou hurá na to. Novo Rio je autobusák, kterej za můj párměsíční pobyt dokázali zrekonstruovat ve stylu "z Florence se stala Vaňkovka". Vaňkovka je sice hnus, ale na Florenci jíst je ještě větší hnus, takže jsem rád, ze jsem si tam v oblíbeném těstovinovém fastfoodu SPOLETO mohl dát první teplé jídlo měsíce (nepočítám dvě studené pizzy).

Jako vždy v Riu sednu na náhodný bus a čekám kam dojedu. Dojel jsem k laguně, což je Zona Sul a i v ní asi nejluxusnější část Ria a možná i Brazílie. Takové švýcarsko s cyklostezkami, heliporty, Ježíšem nad sebou a lagunou s plovoucím a hrajícím vánočním stromkem.

Z laguny jsem se vydal na Copacabanu, kde jsem cestoval mezi stánky s capirinhou, kochal se nádhernými baráky (ten magickorealistickej styl 30. - 50.let) a pozoroval spolusedící až do tmy, kdy jsem si to namířil na Lapa, což je místní party čtvrť. Odnikud se vynořily nádherné prostitutky, ale odlišit je od nádherných obyvatelek Ria jde jen tím, že vás přímo oslovují. Všechny baby tu čumí úplně stejně, i když si vedou boyfrienda.

Radši jsem si tedy vzal tágo a dojel na Lapa, kde bylo vše zavřené, patrně že byly Vánoce či co. Našel jsem tam tedy nějakou favelu a šel otestovat, jestli mě okradou. Nikdo si mě ani nevšiml, takže jsem uličkami mířil zpět a najednou se někdykolem půlnoci octnul ma Avenida Vargas, což je klasickej Rio bulvár se 16ti jízdními pruhy a se starými mrakodrapy jeden vedle druhého, jako z mých dávných snů. Ta ulice je fantastická a ještě lepší, když zjistíte, že v noci je to domov několika tisíc bezdomovců, z nichž většina jsou předškolní děti, které si tam hrají s trumpetkami.

Sedl jsem na bus a vyrazil do Leblonu, kde mám okno. Pak jsem zjistil, že jsem v evropsky vyhlížejícím baru, kterej mi připomínal brněnskou Skleněnku. Možná to byli ti redhoti nebo totálně nadranej číšník. Dal jsem si tam nějaká piva a nějakou sýrovou placku a opravdu si tu atmosféru užil, protože jsem se pořádně neopil několik měsíců a pauzu v přemýšlení jsem taky neměl.

Když jsem odcházel tak jsem si koutkem oka povšiml postavy, co se za mnou vyplížila. No bylo mi to vcelku fuk. Za tři bloky mě dostihla a vyklubal se z ní Amík - majitel podniku a čerstvej expat, co za mnou spěchal s viztkou a dotazem, jak se mi tam líbilo. Stalo by se tohle u nás, i kdybyste dali větší dýško?

Pak mám zas trochu mlhu. Ležím na pláži Ipanema a přemýšlím. Z toho mě probere soulož live na stojáka přímo přede mnou. Kolem middle class rodin, co se tu s 4 letými haranty ve 4 ráno koupají ve vlnách, jdu směr bus, protože vjemů je už dost. Minu ještě partu asi deseti geeků s laptopy, co tam sedí na pláži hned vedle asi deseti transvestitů/transsexuálů, co mají po šichtě.

Za rozbřesku směr postel. Rio je prostě fantastické místo i bez párty a cítím se tu opravdu doma.