Ekonomicko-ekologická úvaha

Rozhodl jsem se, že sem občas budu psát i nějaké obecnější úvahy založené na pozorování Brazílie. Takže tady je jedna.

Akumulace energie jako cíl života
O co se lidé snaží? Odpověď je jednoduchá - o střádání energie. Možná vám to tak nepřijde, ale já jsem o tom přesvědčen. Zatím jsem na to narazil jen u Castanedy a Toltéků, kde don Juan říká, že bojovník je člověk, který si syslí energii. Castanedu ale všichni nesnáší, takže se na to můžeme podívat i jiným pohledem.

Lidé se snaží o lásku. Jedna z definic lásky je, že láska je komunkiace /Timothy Leary/. A komunikace není nic jiného než výměna energií. VÝMĚNA. Tzn. musíte něco mít. Energii. Pokud ji nemáte, nemáte co směňovat v jakémsi psychedelickém tanci věčnosti.

I předchozí odstavec vám asi přijde ujetej, protože nikdo nic směňovat nechce a každej jen hrabe peníze a žádnou energii ke směně. Když pominem, že lidi hrabou i tu energii sami pro sebe, v neskutečný naivitě si myslíce, že jim to přinese nesmrtelnost, tak je to pozorování ohledně hrabání peněz správné. Proč to dělají? Aby si mohli koupit věci. Hmotné statky. Fyzici hmotu označují jako m. Einstainova rovnice, která prý změnila fyziku a následně i filozofii je E = mc^2. Jednoduše hmota je energie. Takže ten trapný chlapík, co vás pozval na večeři a pak se u placení tvářil jak vyoraná myš; ta slečna, so si od vás nechala zaplatit dovolenou a pak vás poslala do háje; ti nedělali nic jiného, než že shromažďovali energii.

Energie, ekonomie, ekologie, Brazílie
Asi se shodneme na tom, že ničíme životní prostředí. Děje se tako, protože jako jedinci nemáme žádnou moc, sebevíc bychom se snažili. Můžeme třídit odpad jak chceme, ale skládky budou hyzdit krajinu úplně stejně, protože těch našich pár kilo vybitých baterií v tom bordelu už vidět není. Pokud bude třídit odpad vícero lidí, tak bude skládek méně, ale i v tom případě se vaše ne/třídění ztratí jako kapka v moři. Stejné je to v případě voleb a mnoha jiných lidských činností, kterými se zde zabývat nebudeme. Individuum samo o sobě neovlivní celek. Ekonomové tomu říkají nezamýšlené důsledky. Normální lidi říkají, že svět je na hovno a nejde s tím nic dělat.

Z novin se dozvídám, jak se v Česku uplatňuje tzv. ekologická politika, spočívající v tom, že se dotují domněle nebo skutečně k přírodě ekologické zdroje. Elektřina ze solárního panelu je víc než 10x dražší, než z uhlí, atomu nebo vody. Neboli naši energii, kterou transformujeme skrz peněžní a energetický systém, transformujeme s účinností pod 10% oproti alternativě (zanedbáme-li externality, které ovšem nikdo nezná). To se zdá být sakra nepřirozené.

Tedy politici si myslí, nebo spíše omlouvají korupci tím, že s nezamýšlenými důsledky něco dělat lze. Snaží se je napravit. Budeme se snažit přírodu chránit globálně, protože jedinec ji svými nezamýšlenými důsledky ničí. Má to být takové balancování. Na první pohled to možná dává smysl.

V kritice teď pominu tu tzv. ekologickou stopu, tj. to, že nikdo vlastně nedokáže přesně spočítat veškerou energii, kterou do toho procesu výroby, či spíše transformace energie, dáváme. Tato kritika z pohledu agnoze je známá. Ekologické škody prostě nejdou ocenit, neboť neprochází trhem. Oceňování na papíře za socializmu selhalo. O to mi teď ale nejde.

Stejně jako jedinci žijí ve společnosti plné (energetické) konkurence ostatních jedinců, tak i státy se svými rozdílnými politikami žijí ve společnosti ostatních států. Je hezké že EU+USA (něco přes půl miliardy obyvatel, jejichž počet stagnuje) předstírají ekologické snahy, ale pokud na věc budou mít ostatní země jiný pohled, zejména pak země BRIC (téměř tři miliardy duší, především v Indii s natalitou vyšší mortality) , tak jediné co děláme je vyhazování energie do vesmíru a její transfer našim ideově nezatíženým bratřím. Můžeme se cítit jako když doma šetříme vodou a pak před domem praskne vodovodní řad a je tam pár dní řeka. Lepší si napustit plnou vanu.

K čemu jsou v Česku solární kolektory, když v Brazílii, zemi dusící se vedrem, nevidíte kolektor ani jeden? K čemu jsou úsporná auta, auta na řepku nebo elektřinu, která mají ušetřit ropu po kapkách, když v Brazílii vám každou housku v krámě doslova nacpou do VELKÉ igelitové tašky? Vzácné uhlovodíky skončí tím, že někde ucpou kanalizační potrubí.

Závěr
V Česku nemá smysl vymýšlet energeticko-ekologickou politiku. Zdroje dojdu dřív nebo později. S tím jak budou docházet a zdražovat, tak se začnou vyplácet zdroje alternativní. Možná někdo konečně pohne s fúzním reaktorem. Ale do té doby nemá smysl vyhazovat českou energii oknem. Tu ušetřenou energii totiž Brazílie hravě spotřebuje během jednoho láskyplného karnevalu a ani za to nepoděkuje.

Dodatek:
Na zaklade diskuze pod clankem dodavam link na pekny clanek, kde je receno to, co jsem se zde snazil napsat.
Kromě úspor a nových technologií je nutné zabývat se i chytrou integrovanou přenosovou soustavou v Evropě. Je evidentní, že by se nám spíš vyplatilo postavit větrnou farmu někde na pobřeží Dánska, kde to fouká, a pak odtud dovážet elektřinu než stavět větrné elektrárny ve středních Čechách. Australské uhlí v Hamburku je zhruba stejně drahé anebo i levnější než polské uhlí na Moravě. Jeho zdroj je však vzhledem k výši zásob stálý a dodávky asi nebudou kolísat. Pokud by to legislativa dovolila, vyplatilo by se postavit novou tepelnou elektrárnu ne v severních Čechách, ale v severním Německu. Tím by odpadlo jednání o prolomení limitů.