Chudoba a smrt

Brazílie je známá skrze kriminalitu. Několik filmů z favel prostě vytvořilo archetyp, který nelze vymazat. Celé se to ale po více než měsíci zdá být složitější.

Nacházím se ve státě Pernambuco, což je jak rozlohou, tak počtem obyvatel cca Česká republika. Rozdíl, co člověka praští přes oko, krom teploty, je zvýšená existence velmi chudých lidí. Zdaleka jich není většina. Většina lidí je zde buď normálně chudých anebo klasická střední třída, v poměru cca 45-45. Těch 10%, možná o něco méně, jsou lidé z ulic a podivných chatrčí. A odtamtud jde většina kriminality.

Na těchto lidech je zajímavé především to, že převážný zbytek společnosti je nebere vůbec jako lidi. Jsou něco jako otravný hmyz, odpad, cosi, co není hodno být vnímáno jinak než jako přírodní pohroma. Jestli chcete vidět rasismus, přijeďte sem. Nikdo nekřičí, nikoho to nevrzušuje. Rasismus zde funguje úplně stejně přirozeně jako v nacistickém Německu. Inferiorní zmetci na něž nemá smysl ani nadávat. Jen se jim pokud možno vyhnout, neboť vás zmlátí, okradou a zabijí. Jediné, co produkují, je strach. Nakolik odůvodněný, to nevím, ale konflikt jsem s nimi neměl.

Jsou zde zkrátka dva světy - svět nadlidí a svět podlidí. Někdo by si pomyslel, že brazilská ekonomika nemá na to jim pomoct. Omyl. I chudší stát Pernambuco se může srovnávat s ČR. Platy jsou sice o něco nižší, ale stejně tak je to s výdaji na život. HDP per capita je srovnatelné, ať si statistici čarují, jak chtějí. Tedy HDP nadlidí. Těch, kteří mají na to se oplotit.

V nádherném knihkupectví v Recife jsem četl studii o dětech v ulicích tohoto města.



Podle studie jich mizí v Recife tisíce ročně, aby byly nalezeny zavražděné a zmrzačené. Například proto, že jejich přítomnost zmenšuje obchodníkům tržby a odhánějí žebrotou zákazníky střední třídy. Komanda smrti bývají často policisté mimo službu.

Vraždy podlidí zde lidi vzrušují patrně méně, než cokoliv jiného. Můžeme jim to mít za zlé? Jak lze jinak odůvodnit humanismus. To slovo tu prostě, narozdíl od hypermarketů, Volkswagenů, piva, hip-hopu, umění a tv reklam nemá vůbec žádný smysl. Jak podotkla jedna slečna: patrně nemají zkušenost s druhou světovou válkou. (Podotýkám, že křivdy na nadlidech a jejich nejvyšší čeledi - turistech, jsou jistě řešeny tak, jak by Evropan očekával).

Takže se nenechme podlidmi vzrušovat, vytěsněme sny a vzhůru na pláže. Jenže... něco pod povrchem zůstává. Jakoby pod asfaltem ulic byly tisíce zombií, co chtějí vylézt. Pocit smrti a rozkladu zde prostě je přítomen a pro mě ho neschová ani nejluxusnější francouzská restaurace, co servíruje neskutečně dobré domácí těstoviny. Nemám k tomu vysvětlení, mohu jen popsat, co cítím.

A až zobie vylezou, střední vrstva vytáhne některou ze svých kreditních karet a zatluče je do zinkové rakve, které se prodávají v mnoha obchůdcích "Funerario". Ty, jako jediné, mají 24 hodinový provoz.

Takže je vše ok.