Dalsi stromecek

Neco tu porad strasne voni a ja podeziram tenhle strom. Uz od zimy (tj. srpna) tu kvete v hojnem poctu a tak nejak dotvari slavnostni atmosferu.

A je tu opet genialni clanek

Kdyby si ho precetl Occam, tak si britvou podreze zapesti, krcni tepnu a jeste si vypichne oko. Clanek lze samozrejme vztahnout i na osud Evropy.

Nenechat si kakat na hlavu

Z emailu ctenare tohohle blogu ...

Německá policie zbila a zatkla Čechy, kteří si stěžovali na letišti
ve Frankfurtu
Na mezinárodním letišti v německém Frankfurtu nad Mohanem se tři dny
před Vánocemi odehrála potyčka nespokojených cestujících, většinou
Čechů a Slováků, s místní policií. K zásahu a zatýkání došlo poté,
co asi stovka pasažérů čekajících na neustále odkládaný let do Prahy
neúspěšně žádala personál společnosti Lufthansa o poskytnutí
občerstvení, napsaly v pondělí Lidové noviny.

K incidentu došlo krátce před půlnocí 21. prosince, tedy v době, kdy
se frankfurtské letiště potýkalo s hustým sněžením a náledím.
Zrušeno bylo zhruba 250 letů a v prostorách letiště tak byly nuceny
zůstat zhruba tři tisícovky lidí.

Poté, co personál Lufthansy odmítl poskytnout svým čekajícím
klientům jídlo a pití, došlo na slovní potyčky, píší LN. Následoval
zákrok německé policie, který svědkové líčí jako přehnaný. Policisté
použili například elektrické obušky zvané tasery.

Mezi zatčenými byl i český diplomat

Celkem bylo podle LN zatčeno šest lidí, a to včetně českého
honorárního konzula z brazilského Recife Jiřího Jodase, který se
údajně policistům nejvíce bránil. Policisté jej podle svědků nejprve
strhli na podlahu a když se mu snažili nasadit pouta, několikrát do
něj kopli.

Český zastupitelský úřad v městě Brasilia listu incident potvrdil.

V Olinde jsem narazil na jednoho slovenskeho emigranta, tusim, ze jsem o tom psal. Jodase mi doporucoval k navsteve, no nepotkal jsem ho. Ma pod palcem cely sever Brazilie. Bohuzel pro nej byl tady v te pratelske a nearogantni zemi asi prilis dlouho.

Vitam nove ctenare blogu, co prisli pres vyhledavace

Ctenar "sere mě svět.co s tím?" je jiz pravidelnym navstevnikem. Doufam, ze jsme tedy na spravne ceste ke spokojenosti. Ja spokojenejsi jsem, nevim jak vy...

Ale mame nove ctenare a vyhledavaci fraze.
Naprosto vede "acai", patrne o tom mluvila nejaka misska v TV. Dalsi fraze jsou zajimavejsi.

"Brazilská soulož"... tak to nehledejte na internetu a...

mozna byste se na to mohli zeptat na "setkání jehovistů poplatek"... pardon, tam to bude drahy. Radsi si kupte letenku do Brazilie.

"Na sračky to je vule ma" me mrzi - opil jsem se po mesicich a hned takovehle obecenstvo :(

S tim docela souvisi "tady nejde o kultůru tady de o hovno". To je dalsi podpasovka. Samozrejme ze jde o kulturu. A zivot! Proboha!!!

Ruzne kultury hledejte na jednom skvelem blogu pod keywordem "úvaha o setkaní s jinou rasou lidí".

Mozna tam najdete i uvahy na tema "jak prozřít??". Jestli ne, tak vam to reknu ted. Makejte a vykaslete se na vsechno. To co je kolem je maja, nesmysl, co nas ma zmast. Ale existuji i veci, co jsou dulezite. Abyste je videli, musite najit viru. Abyste nasli viru, musite ji nejdriv vymyslet a pak se ji drzet, i kdyz vam to prijde jako nejvetsi pitomost. To je cele.

Pak nejaky mismas. Zcela nahodne ho radim vedle sebe. "Nejošklivější člověk na světě" "fandorek". "Působíš jako" "porovnání trnka a švestka".

Nu a nakonec neco, co se mi libi moc. "Já mám času dost." To je prijemne si uvedomit.

Štědrý den v Riu

Navzdory mylným předpokladům mám Vánoce opravdu rád. Je to totiž jediný den v roce, kdy se mi práce úplně zastaví a nemůžu nic dělat, takže mám volno.

V posledních letech jsem si vždy v Brně uvědomil, že mám hlad a šel jsem se pořádně nadlábnout, abych zjistil, že z neznámého důvodu je všechno zavřené a skončím opět u prošlé bagety z večerky.

Malý tip na Vánoce
Léta předtím jsem nedělal vůbec nic a na Vánoce vždy odjel do Tater. Spával jsem často v penzionu Bělín, který mohu doporučit všem chudým lidem. V čase vánočním tam bude ubytována přesně jedna osoba - vy a oproti ceníku lze ještě vymámit slevu, takže tam můžete žít doslova ze sociální podpory (tímhle prolinkem jim alespoň zpětně děkuji).

Tedy vážně - vždy jsem byl v Tatrách spokojen a pokud jste dobrodruzi, tak nechoďte do hotelu nebo penzionu v civilizaci, ale jděte na některou z horských chat jako je Teryho bouda nebo Brnčálka, protože tam teprv zažijete to ticho a věčnost. Bez horolezeckého průkazu je sice zakázáno se tam pohybovat, ale vzhledem k tomu, že tam opravdu nikdo není, tak je to fuk. Ano, od 17.12 do 25.12 je pravděpodobné, že budete mít hory s úžasným bylinkovým čajem z firnu jen pro sebe. Samozřejmě, pokud tam někde spadnete, tak to může být naposled, ale to ticho za to stojí.

Eu Brasilero
Tak se tedy opět přihodily Vánoce a já neměl do čeho píchnout. Vydal jsem se do Ria na party.

Nejdřív jsem shlédl mrtvou bizarní opici v odpaďáku a zásobován Coca-Colou hurá na to. Novo Rio je autobusák, kterej za můj párměsíční pobyt dokázali zrekonstruovat ve stylu "z Florence se stala Vaňkovka". Vaňkovka je sice hnus, ale na Florenci jíst je ještě větší hnus, takže jsem rád, ze jsem si tam v oblíbeném těstovinovém fastfoodu SPOLETO mohl dát první teplé jídlo měsíce (nepočítám dvě studené pizzy).

Jako vždy v Riu sednu na náhodný bus a čekám kam dojedu. Dojel jsem k laguně, což je Zona Sul a i v ní asi nejluxusnější část Ria a možná i Brazílie. Takové švýcarsko s cyklostezkami, heliporty, Ježíšem nad sebou a lagunou s plovoucím a hrajícím vánočním stromkem.

Z laguny jsem se vydal na Copacabanu, kde jsem cestoval mezi stánky s capirinhou, kochal se nádhernými baráky (ten magickorealistickej styl 30. - 50.let) a pozoroval spolusedící až do tmy, kdy jsem si to namířil na Lapa, což je místní party čtvrť. Odnikud se vynořily nádherné prostitutky, ale odlišit je od nádherných obyvatelek Ria jde jen tím, že vás přímo oslovují. Všechny baby tu čumí úplně stejně, i když si vedou boyfrienda.

Radši jsem si tedy vzal tágo a dojel na Lapa, kde bylo vše zavřené, patrně že byly Vánoce či co. Našel jsem tam tedy nějakou favelu a šel otestovat, jestli mě okradou. Nikdo si mě ani nevšiml, takže jsem uličkami mířil zpět a najednou se někdykolem půlnoci octnul ma Avenida Vargas, což je klasickej Rio bulvár se 16ti jízdními pruhy a se starými mrakodrapy jeden vedle druhého, jako z mých dávných snů. Ta ulice je fantastická a ještě lepší, když zjistíte, že v noci je to domov několika tisíc bezdomovců, z nichž většina jsou předškolní děti, které si tam hrají s trumpetkami.

Sedl jsem na bus a vyrazil do Leblonu, kde mám okno. Pak jsem zjistil, že jsem v evropsky vyhlížejícím baru, kterej mi připomínal brněnskou Skleněnku. Možná to byli ti redhoti nebo totálně nadranej číšník. Dal jsem si tam nějaká piva a nějakou sýrovou placku a opravdu si tu atmosféru užil, protože jsem se pořádně neopil několik měsíců a pauzu v přemýšlení jsem taky neměl.

Když jsem odcházel tak jsem si koutkem oka povšiml postavy, co se za mnou vyplížila. No bylo mi to vcelku fuk. Za tři bloky mě dostihla a vyklubal se z ní Amík - majitel podniku a čerstvej expat, co za mnou spěchal s viztkou a dotazem, jak se mi tam líbilo. Stalo by se tohle u nás, i kdybyste dali větší dýško?

Pak mám zas trochu mlhu. Ležím na pláži Ipanema a přemýšlím. Z toho mě probere soulož live na stojáka přímo přede mnou. Kolem middle class rodin, co se tu s 4 letými haranty ve 4 ráno koupají ve vlnách, jdu směr bus, protože vjemů je už dost. Minu ještě partu asi deseti geeků s laptopy, co tam sedí na pláži hned vedle asi deseti transvestitů/transsexuálů, co mají po šichtě.

Za rozbřesku směr postel. Rio je prostě fantastické místo i bez párty a cítím se tu opravdu doma.

Stedry vecer je tu!

Svatky pokrytectvi jsou zase tady! Budeme se na sebe sklebit a to hovado La Tibor vam to opet egoisticky zkazi. Dejte si panaka at se dokazete usmivat za to, ze vam vnucuji neco, co nechcete - od veci, az po atmosferu. Kazdorocni trenink lzi je tu, cyklus realneho kapitalizmu neni od roveho roku, ani od noveho fiskalniho roku, ale vzdy od 25.12. Pokud nejsou v dosahu jeste nejake male deti, co jsme je nezkazili, tak se nam chce zvracet. Mylne to pokladame za dusledek punce z noci. Punc byl dobry, zkazeni jsme my.

Neni nic vystiznejsiho, nez tento clanek jednoho velmi bohateho cloveka, ktery se rozhodl, ze svou trapnost bude vydavat za ctnost.

Zajimave jsou komentare pod nim, kde je videt, proc je vsechno naprosto v prdeli. Dokavad si neuvedomite, ze svet nebude lepsi, pokud na tom nebudeme makat 24/7 bez "SVYCH malych radosti" nebo toho ze neco budeme delat "jen tak", pripadne abychom "nekoho nezranili", tak bude zemekoule hromada hoven.

Progress of Revolution

Juan Zapatero je takovej zvlastni latinskoamerickej posuk (podle jmena je z ty spanelsky casti), kterej tu zapada do mistniho koloritu. Dela ruzny obrazky, tenhle se jmenuje Postup revoluce, je vytvoren za ucasti nejmodernejsich technologii a libi se mi. Mimochodem: vyhostili ho z EU za nejake bitky na protiglobalizacnich demonstracich.

Svoboda a Legie

Takze me dny legality ci pololegality v Cesku nebo Evropske Dritte Reich jsou pomalu secteny. Odjezd a presunuti me telesne schrany do Brazilie bylo napojenim se na archetyp. Uz chapu, proc jsem tak pospichal. Byt tam jeste o kousek dele, tak jsem na tom patrne velmi zle.

Nema smsysl zabihat do podrobnosti. Klientelizmus, korupce, propojeni policie, korporaci, soudu. Nove mate v Cesku soukrome soudy, kde soudi jakykoliv mamlas, vite vubec o tom??? Vite, ze patrne v kazde smlouve se zavazujete prijmout jakykoliv rozsudek od one zkorumpovane instituce? Ne, o tomhle zivot neni.

Mozna budete rikat, ze ja veci prilis hrotim. Mozna mate pravdu. Ale ja jsem jen kanarek v dole. Brzo to dopadne i na ty, co se snazi o pasivni neviditelnost

Pokud to delate a myslite si, ze tyhle sracky jsou a je potreba nejak se jim vyhnout. Tak hovno. Tady nejde primarne o revoluci, tady jde o to, ze VY nikdy nedosahnete na ten bajecny pocit, ze veci jsou jak maji byt. Kupodivu je to mozne i na tomto svete, i kdyz VY budete rikat, ze ne. Budete se tesit na svuj spokojeny vysneny zivot stredni tridy, budete se tesit na svuj duchod, budete se tesit na poklidnou domacnost s kafickem u snidane. Budete se tesit na to, az se za tim svetem zavrete - nekdo sam, nekdo s par prateli. Budete taky rikat, ze jste moc stari. Vsechny volne zdroje, vsechnu energii, vsechny finance vrazite do toho, abyste si tohle trapne hnizdo opevnili, zestarli jeste vic a fuck the world. Je vtipne, ze se to podari jen malokomu. Je vtipne, ze ti, co se jim to podari, jsou ti nejnestastnejsi. Je nanejvys vtipne, ze si hodne lidi mysli, ze ja se o neco takoveho pokousim, nebo se mi to snad i podarilo. VSECHNO SPATNE. A ted uz je to dokonce i jedno.

Buldozer zvanej dejiny se pomalu dovalil a dluhova ekonomika se rozklada. Nebude humanita ani multikulturalismus, nebudou uvery a zmizi iluze prav pro vsechny. Globalizace, jako jedinej new age termin, ta nam zbyde. Globalizace prisla jako legie z Holdstockova romanu. Nabalila na sebe vsechno a stare struktury jiz nemaji platnost. V dalsich mesicich a letech budou mnoha prekvapeni na tema, co vse vlastne neplati. Pokud to nevite, tak ja vam to rikam.

Vsechno v co verite a myslite, jak jste to skvele vymysleli, je kravina. Detinska hra na princeznu, nebo spis skrtani zapalek v Andersenove pohadce. Zapalky prave dosly.

Vim, ze s timhle nebudete souhlasit, ale je mi to jedno. Dulezity je, ze jste si to precetli a po nocich se vam to zacne rovnat v hlave. Informace jsou otravni paraziti.

Mandloň

Brazílie je plná úžasných stromů, postupně bych je zde rád popsal.

Nejužitečnější mi přijde asi madloň, což je strom, který roste i na jihu Evropy. Není skvělý kvůli mandlím (Brazilci preferují buráky), ale kvůli stínu. Mandloň je strom, který vám dá v parnu odpočinek, jako žádný jiný.

Typický brazilský den je tak 35°C. Na slunci počítejte k 50°. Pobyt na rozpáleném betonu je zážitek nepopsatelný. Čekání na autobus je utrpení. Pokud ovšem nemáte v dosahu mandloň, která se ze strategických důvodů vysazuje právě poblíž bus stopů.

Mandloň může být extrémně rozložitá, může přesahovat přes chodník a čtyři proudy ulice. Skrz její listy, kter0 jsou jakoby poskládané v několika vrstvách nad sebou, pronikne světlo jen škvírkou tu a tam. Očekávejte pak tak 33° (výpary musí skutečně ochlazovat) a do toho příjemné osvěžující mikroklima. Nic, co se dá srovnat např. s pobytem za rozpálenou betonovou stěnou.

Mandloň je prostě super.

PS. Už mám zase jen svůj i váš oblíbený mobil a ne zrcadlovku. Těšte se na další superkvalitní obrázky od Evolve. Značky pro 22. století.

Uz zas jim malem spadlo letadlo

Air France
je to o to neprijemnejsi, ze prave touhle linkou budu litat do EU ja a mozna vy za mnou. Taky na jizni polokouli mame Bermudskej trojuhelnik :p

(no to sem mozna nemel rikat ze haha)

Takovy rozporuplny pocit

Tenhle blog jsem zacal psat vicemene kvuli rodine a blizkym, neb me nebavi stale odpovidat na tytez otazky a opravdu na to pri tom vsem, co se deje, nemam energii. Nejvic blizkych je asi v jednom nejmenovanem krajskem meste. Podle Google Analytics byl pocet pristupu z onoho mesta <10/posledni mesic. Avsak celkova navstevnost stale stoupa, takze mi z toho plyne, ze blog pisu pro uplne jine lidi, nez bylo zamysleno. Skype mi ovsem stale blika s dotazy kdy ze prijedu, popripade "jezdit nemusis ani na muj funus". Hm. To jen potvrzuje, ze blog pisu pro imaginarni ctenare a ti co na me maji skype kontakt ho nectou.

Na treti stranu se mi ted ozyva cim dal vic lidi, co zajima bud Brazilie nebo nejaka cesta z toho pruseru, v nemz jsme. A to je moc fajn. Koneckoncu, za tim ucelem, udelat nejaky misto odpocinku (popripade azyl), celou tudle silene nepohodlnou anabazi delam. Tak mozna dalsi svetlo na konci tunelu.

Streetparty

Sel jsem ted na nakup a litoval ze nemam kameru. Z dalky se ozyvala priblizujici se hudba. Za chvili vidim, jak proti me na ulici jede nekonecna kolona, vpredu s mohutnym soundsytemem. Kolem pojizdeji auta s otevrenymi kufry (kufr u auta v brazilii slouzi pouze k instalaci beden a subwooferu) ovesena lidmi a balonky, motorky, kola, pobihajici deti. Vetsina mavala obrovskymi rudo cernymi vlajkami. Do toho se mezitim velkou rychlosti propletaly autobusy MHD.

No nebyla to stale jeste ta anarchokomunisticka revoluce, proste jen takova oslava zivota. Myslim ze nekdo vyhral fotbal. Presto v tom bylo neco jineho, nez v Cesku, neumim popsat co. Mozna ta samozrejmost a ne arogance. Vyhrali jsme, ale o to nejde, jde o to se bavit. Na namesti rvoucim "Hasek je Buh" mi dobre neni, tady sem si koupil kolu, sednul na plastovou zidli u cesty a koukal na lehce oblecene holcicky, co bud jezdily po 4 na motorce nebo koukaly jako secesni sochy ze stresniho okna vytunenejch bouraku. Protoze karneval potrebuje jak ucinkujici, tak obecenstvo.

Hudba byla rozdilna, ale dominovala Brega, coz je takova spis Northeast specialita. Ta hudba a kultura je prilis sexualne odvazana i na Brazlii, takze tu ma dost slusnou mentalni opozici. Ted jsem zjistil, ze do ni dela i Bin Ladin.

Čas

²Je čas rodit se a čas umírat,
čas sázet a čas sadbu vytrhat,
³čas zabíjet a čas uzdravovat,
čas bořit a čas budovat,
⁴čas plakat a čas se smát,
čas rmoutit se a čas tancovat,
⁵čas házet kamení a čas kamení sbírat,
čas objímat a čas objímání zanechat,
⁶čas hledat a čas pozbývat,
čas chovat a čas odmítat,
⁷čas trhat a čas sešívat,
čas mlčet a čas povídat,
⁸čas milovat a čas nenávidět,
čas boje a čas pokoje.

Cas je natazenej jak guma od gati. A tahne se cim dal vic. This is Brazil. Ale, ja mam casu dost. Vypada to, ze za par mesicu se sejde nekolik veci.
- mene prace
- bude auto a vubec se bude vic cestovat
- bude zarizenej barak
- proste veci si tak nejak sednou, jak sem sem jiz psal a za prijde cas na party; mam takovej pocit, ze se mi v zivote stridaji cim dal inteznivneji 2 veci - prace a odpocinek, vzdycky, kdyz to vypadalo, ze jsem se zasek v jednom, prisel obrat o 180°

takze ted to bude minimalne 900° (chtel sem napsal 720, ale to bych byl ve vychozi pozici)
ten obrat citim ve vlnach cim dal intenzivneji, asi jako citim prichazet veci z tohohle videa, ktery posluchace s temi rozjezdy taky pekne natahuje a k tomu pekne osciluje mezi vypalovackou a avantgardou - no proste, nikoliv Zion Train na tripu, ale Orbital v uplne vysperkovanym setu

Lidi

V Brazilii potkate hodne lidi a interakce s nimi jsou, predevsim v porovnani s Ceskem, naprosto nesrovnatelne. I kdyz vas okradou, tak vzdy s dobrou naladou. Je bezne ze vam i na hlavni silnici zastavi auto a chce vas svezt, pokud tahnete neco tezkeho. V autobuse je automaticke to, ze se sice nepousti sednout starsi (btw. obezni osoby maji vyhrazena sedadla), ale kazdy sedici vam podrzi zavazadlo. Flirtovani a ocumovani je zde takove jadro kultury; zbavit se ho muzete jen tim, ze budete cumet jeste vic a okateji.

V neposledni rade vam bude porad nekdo davat kontakt na sebe. Mozna je to tim, ze moje kuze ma barvu stale jeste superiorni rasy. Fakt je ten, ze vsechny obdrzene kontakty na skype, emaily a telefony jsem vyhodil. Uprimne receno, to ze si s nekym povidam cestou busem, nebo mu udelam trzbu v hospode neznamena, ze bych toho cloveka musel mit na seznamu a zabyvat se jim. S lidmi kolem uz je problemu takhle dost. Ale mozna se to deje i v Cesku. Nevim, tam se mi darilo uspesne se s nikym nebavit a vsichni mi dali pokoj. Ted mi tu blika skype, porad by cloveka tahali nekam na churasco /grilovacka/, a ani nevim kdo to je.

Asi si budu muset prelozit vetu: To, ze budete krafat s lidmi, se kterymi vlastne nemate nic spolecneho, tak to vas pred zkazou, ktere podlehneme vsichni, stejne neochrani.

Ekonomicko-ekologická úvaha

Rozhodl jsem se, že sem občas budu psát i nějaké obecnější úvahy založené na pozorování Brazílie. Takže tady je jedna.

Akumulace energie jako cíl života
O co se lidé snaží? Odpověď je jednoduchá - o střádání energie. Možná vám to tak nepřijde, ale já jsem o tom přesvědčen. Zatím jsem na to narazil jen u Castanedy a Toltéků, kde don Juan říká, že bojovník je člověk, který si syslí energii. Castanedu ale všichni nesnáší, takže se na to můžeme podívat i jiným pohledem.

Lidé se snaží o lásku. Jedna z definic lásky je, že láska je komunkiace /Timothy Leary/. A komunikace není nic jiného než výměna energií. VÝMĚNA. Tzn. musíte něco mít. Energii. Pokud ji nemáte, nemáte co směňovat v jakémsi psychedelickém tanci věčnosti.

I předchozí odstavec vám asi přijde ujetej, protože nikdo nic směňovat nechce a každej jen hrabe peníze a žádnou energii ke směně. Když pominem, že lidi hrabou i tu energii sami pro sebe, v neskutečný naivitě si myslíce, že jim to přinese nesmrtelnost, tak je to pozorování ohledně hrabání peněz správné. Proč to dělají? Aby si mohli koupit věci. Hmotné statky. Fyzici hmotu označují jako m. Einstainova rovnice, která prý změnila fyziku a následně i filozofii je E = mc^2. Jednoduše hmota je energie. Takže ten trapný chlapík, co vás pozval na večeři a pak se u placení tvářil jak vyoraná myš; ta slečna, so si od vás nechala zaplatit dovolenou a pak vás poslala do háje; ti nedělali nic jiného, než že shromažďovali energii.

Energie, ekonomie, ekologie, Brazílie
Asi se shodneme na tom, že ničíme životní prostředí. Děje se tako, protože jako jedinci nemáme žádnou moc, sebevíc bychom se snažili. Můžeme třídit odpad jak chceme, ale skládky budou hyzdit krajinu úplně stejně, protože těch našich pár kilo vybitých baterií v tom bordelu už vidět není. Pokud bude třídit odpad vícero lidí, tak bude skládek méně, ale i v tom případě se vaše ne/třídění ztratí jako kapka v moři. Stejné je to v případě voleb a mnoha jiných lidských činností, kterými se zde zabývat nebudeme. Individuum samo o sobě neovlivní celek. Ekonomové tomu říkají nezamýšlené důsledky. Normální lidi říkají, že svět je na hovno a nejde s tím nic dělat.

Z novin se dozvídám, jak se v Česku uplatňuje tzv. ekologická politika, spočívající v tom, že se dotují domněle nebo skutečně k přírodě ekologické zdroje. Elektřina ze solárního panelu je víc než 10x dražší, než z uhlí, atomu nebo vody. Neboli naši energii, kterou transformujeme skrz peněžní a energetický systém, transformujeme s účinností pod 10% oproti alternativě (zanedbáme-li externality, které ovšem nikdo nezná). To se zdá být sakra nepřirozené.

Tedy politici si myslí, nebo spíše omlouvají korupci tím, že s nezamýšlenými důsledky něco dělat lze. Snaží se je napravit. Budeme se snažit přírodu chránit globálně, protože jedinec ji svými nezamýšlenými důsledky ničí. Má to být takové balancování. Na první pohled to možná dává smysl.

V kritice teď pominu tu tzv. ekologickou stopu, tj. to, že nikdo vlastně nedokáže přesně spočítat veškerou energii, kterou do toho procesu výroby, či spíše transformace energie, dáváme. Tato kritika z pohledu agnoze je známá. Ekologické škody prostě nejdou ocenit, neboť neprochází trhem. Oceňování na papíře za socializmu selhalo. O to mi teď ale nejde.

Stejně jako jedinci žijí ve společnosti plné (energetické) konkurence ostatních jedinců, tak i státy se svými rozdílnými politikami žijí ve společnosti ostatních států. Je hezké že EU+USA (něco přes půl miliardy obyvatel, jejichž počet stagnuje) předstírají ekologické snahy, ale pokud na věc budou mít ostatní země jiný pohled, zejména pak země BRIC (téměř tři miliardy duší, především v Indii s natalitou vyšší mortality) , tak jediné co děláme je vyhazování energie do vesmíru a její transfer našim ideově nezatíženým bratřím. Můžeme se cítit jako když doma šetříme vodou a pak před domem praskne vodovodní řad a je tam pár dní řeka. Lepší si napustit plnou vanu.

K čemu jsou v Česku solární kolektory, když v Brazílii, zemi dusící se vedrem, nevidíte kolektor ani jeden? K čemu jsou úsporná auta, auta na řepku nebo elektřinu, která mají ušetřit ropu po kapkách, když v Brazílii vám každou housku v krámě doslova nacpou do VELKÉ igelitové tašky? Vzácné uhlovodíky skončí tím, že někde ucpou kanalizační potrubí.

Závěr
V Česku nemá smysl vymýšlet energeticko-ekologickou politiku. Zdroje dojdu dřív nebo později. S tím jak budou docházet a zdražovat, tak se začnou vyplácet zdroje alternativní. Možná někdo konečně pohne s fúzním reaktorem. Ale do té doby nemá smysl vyhazovat českou energii oknem. Tu ušetřenou energii totiž Brazílie hravě spotřebuje během jednoho láskyplného karnevalu a ani za to nepoděkuje.

Dodatek:
Na zaklade diskuze pod clankem dodavam link na pekny clanek, kde je receno to, co jsem se zde snazil napsat.
Kromě úspor a nových technologií je nutné zabývat se i chytrou integrovanou přenosovou soustavou v Evropě. Je evidentní, že by se nám spíš vyplatilo postavit větrnou farmu někde na pobřeží Dánska, kde to fouká, a pak odtud dovážet elektřinu než stavět větrné elektrárny ve středních Čechách. Australské uhlí v Hamburku je zhruba stejně drahé anebo i levnější než polské uhlí na Moravě. Jeho zdroj je však vzhledem k výši zásob stálý a dodávky asi nebudou kolísat. Pokud by to legislativa dovolila, vyplatilo by se postavit novou tepelnou elektrárnu ne v severních Čechách, ale v severním Německu. Tím by odpadlo jednání o prolomení limitů.

Açaí

Brazílie je plná dobrot. Jedna z nejpovedenějších je açaí. Jsou to bobule z takové nenápadné palmy, jednu jsem tuším viděl ve Florianopolisu - bobuli připomínající trnku jsem ochutnal a chuť neměla žádnou. Z rozmixovaných bobulí se však dělá zmrzlina za použití guaranového syrupu. Celé se to na požádání doplňuje cereáliemi /granola/ a polevou /cobertura/.

Ačkoliv açaí najdete i v nejluxusnějších cukrárnách a hospodách jako dezert, prodává se úplně všude. Obvykle v malé boudě u cesty, kde ho míchá podivná babka - čarodějnice.

Açaí je slušnej nakopávák, tj. povzbuzovací prostředek, v USA je to velkej hit, poněvadž prý zahání rakovinu, ale spíš asi způsobuje obezitu. Dováží se i do Česka. Chuť je něco mezi borůvkami, švestkami a červeným vínem.

Přišla žába

Málem jsem na ni stoupnul, nejdřív se asi 3 hodiny nehýbala na prahu a pak proklouzla do baráku a začala skákat do odpaďáku.

Nejosklivejsi stavby sveta

Nas zpravodajsky server prejal jakysi zebricek nejosklivejsich staveb a umistila se tam i tahle uzasna krychle. V Riu jsem ji uz videl, je primo u zastavky historicke tramvaje na St. Tereza, coz je hrozne prijemna oldschoolova ctvrt, kam se tou 100 letou tramvajkou jede pres viadukt a pak do ni volne naskakuji deti jedouci ze skoly, protoze cestovni rychlost je tak 5-10km/h-1.

A k te stavbe, co tam kritizuji. Subjektivne mi prijde velmi pekna, na obrazku neni videt to, ze je soucasti sirsiho celku, tj. takoveho rozlehleho prostoru, snad namesti. To namesti je po brazilsku zivelne, takze je tam nekolik Corbusierovskych mrakodrapu a nekolik zarustajicich pamatek.

Vaclav Klaus bloguje

z Pernambuca a je to docela prdel

Zviratka v baraku

Brazilie je ziva zeme, vsude se neco hybe.

V baraku se mi hybou napriklad velci svabi. Ti jsou v Brazilii vsude. Pak tu litaji komari. Na kopci jich je nastesti min nez pod kopcem, ale porad jsou dost otravni, neb na moskytieru jeste nebyl cas. Pak sem obcas vleze velka stonozka. Mravenci jsou dvou druhu. Malicti maji tak pul milimetru /typicti pro Brazilii, pokud je neznate, ani nevite, ze jsou to mravenci, dokud nekousnou/, velci 1-2 cm. Maly mravenec unese velkeho.

Tahle havet pritahuje pozornost vyssich pater potravni pyramidy. Hlavne jesterek. Jsou tu malinke jesterky. Jedna asi 4cm bydli na okne a hlida skviry, kudy se v noci snazi dovnitr dostat komari. Velke mohou mit s ocasem pres 20cm a behaji po stenach baraku unitr i zvnejsku. Pak zde byla videna velka cerna kocka, ktera zde lovi jesterky. Roztodivni ptaci od vlastovek az po buhvico maji spolecne s netopyry vodarenskou nadrz v bazenu a nijak je nerusi lidska pritomnost. Kolem baraku poletuji a okouneji sovy a supi.

No a nakonec nam zacaly mizet banany. Podezreni pada na pulmetrovou plachou stromovou mys anebo na male opicky, ktere bydli v korunach stromu /viz. obrazek/.

Blackout

Vypadla nam elektrika. Nejvtipnejsi na tom je, ze kdyz rano vstanu, tak se o tom doctu v ceskych novinach. Asi se toho az tak moc nedeje.

edit- za vsim jsou pry hackeri http://www.schneier.com/blog/archives/2009/11/hacking_the_bra.html

Lidi chodi na internetove stranky pres vyhledavace

a ruzna slova, tzv. keywordy. Kdo ma moznost ty keywordy sledovat se casto bavi. Ale ze mi nekdo prijde na blog pres frazi sere mě svět.co s tím? ???? Je snad uz google obdaren umelou inteligenci? Ja doprdele taky nevim, co s tim. Pokusit se pres to prenyst a nejak to doklepat. Anebo emigrace do Brazilie. Zcela vazne. Nic tu nefunguje, ale svet tady opravdu nikoho nesere.

Mimochodem dnes jsem se po mnoha mesicich konecne vyspal tak, ze jsem se probudil svezi. Tak to neni tak hrozny.

Flying high

Tak jsem mel uspesnou noc. Je 10 dopoledne a nemuzu spat. Tak jsem se rozvalil na dece ve stinu u meho baraku /technicky bohuzel porad ne/ a pustil Snivilisation od Orbital. A vratil se mi ten pocit, kterej jsem napriklad v lete 2004 zazival bezne. Pocit avizovanyho klidu. Pocit toho, ze jsem to zvladnul a ze je vse jak ma byt. Uvolneni po opravdu dlouhy drine. Je to tak, usili s presunem teziste do Brazilie ted bude ustavat. Jeste neni problemum konec, samozrejme, ale nejhorsi je za mnou. Klidu bude cim dal vic, i kdyz s prvnim problemem se zas radne naseru.

Otazka je, co dal... Musim to v klidu promyslet. Potrebuju trochu parit a vycistit si mozek ne-myslenim, tj. presne tim stavem, ktery ted zazivam. Taky bych rad zacal psat knizky. Na internetu jsou velky moznosti, co delat a jeste mnohem vetsi moznosti jsou tady - offline v Brazilii. Ty moznosti jsou tak velky, ze by to v Cesku vsem pripadlo asi neuveritelny. Muzu dal zkusit nekomu pomahat, ale receno s Ayn Rand, lidi, co si pomoc zaslouzi patrne ve srackach nejsou. Ale clovek se musi ptat po hlubsim smyslu. Je rozdil v tom mit miliony, miliardy a biliony, krom toho ego-pocitu, kdy se muzete citit nadrazene? Pokud neni mozno nikomu vlastne pomoct, i kdyz mate prebytecne zdroje, proc se drit a nesplyvat s proudem?

Takze prozatim zustanu u Who we are? U kolibriku (obrazek i), co tu sosaji na keri. U vlastovek, co tu piji z chlorovaneho bazenu, uplne stejne jako na Kravaku v Brne. U tichych sov, co me pozoruji v noci a u toho zvedaveho zluteho ptacka (obrazek ii), co mi ted nakukuje do notasu. U supu co mi krouzi nad barakem a u fregatnich ptaku (obrazek iii), co krouzi nad lagunou pod barakem. A u tropicke cikady, ktera se rozhodla, ze v tech Orbital preci jen chybi nejaky podstatny sampl. Pral bych totez kazdymu, ale bohuzel z raje jsme byli vyhnani. I moje idylka bude jednou prerusena, uvidi se kdy a jak.

Origoš fotky

Tak pořád slibuju fotky, konečně se k tomu dostávám. Některé budou dost staré. Fotila to T. Na fotku musíte pro hluboký umělecký zážitek kliknout.

Pohled na Recife z historického centra Olindy
Galerie v Riu
Odpoledni pobrezi nedaleko Ria
Konicek na pastve u Ararrialu

Proc nepisu, kde jsem

Duvod je prosty. V roce 2004 jsem si zaregistroval prvni domenu. Mel jsem nejasne tuseni, ze neni spravne to delat pod svym jmenem. Na te internetove domene (to je takove to http://www...) se mezitim rozjel projekt. Projekt, ktery nastval jednu velkou firmu z Ceska, co ma vazby na policii i politiky. Vysoke sarze policie jako plukovnik a kapitan z hospodarske kriminalky zacali patrne vysetrovat fakt, ze nejaky nezavisly zdroj si vubec dovoli onu firmu kritizovat. Cesko je podelanej fizlackej stat, rizenej STBakama. Rozdil oproti dobe pred 1989 je ten, ze tehdy o tom kazdy vedel.

Intuice se mi tedy osvedcila. Domeny registruji pod jinymi jmeny a pokud mozno je menim. Emaily stridam. Stridam nicky na forech a snazim se to co delam, nepropojovat. Pouzivam VPN a menim IP adresy. Internetove pripojeni, co pouzivam v Cesku, je psane na jine lidi. Mazu cookies i LSO cookies /pokud nevite o co jde, najdete si/. Zde na blogu nepisu o tom co delam a nebavim se o tom ani s pribuznymi ze stejneho duvodu. Kdo nic nevi, nic nepovi, i kdyz OPRAVDU NIKOMU NESKODIM. Par mesicu pred temi problemy ze stran PCR jsem emigroval. Jsem vzdy par kroku napred a tesi me aspon to.

V Brazilii, kde dostanu obcanstvi, jsem myslim v klidu. Ale nikdy sem nedam svoji fotku, nebudu psat kde bydlim a nebudu sem ani davat fotku baraku a okoli. Myslite ze je to moc paranoidni? Tak si jeste jednou prectete to, co je v uvodu. Kdybych ja nebyl paranoidni, tak uz mozna sedim ve vazbe. A vam doporucuju totez. Pokuste se oddelit svuj virtualni zivot od skutecneho.

Vylety po Riu

Rio de Janeiro neni jen mesto, ale celej stat. Ted, jak mi nejde moc net, tak jsme behem dvou dnu podnikli dva vylety. Nekdy snad dodam i fotky od nas, napriklad cisticku hoven s konem atd.



Prvni vylet byl Arrarial, coz je male puvabne mestecko ze tri stran obklopene oceanem a pekelne tam fici. Na tu plaz, co je na obrazku jsme nedosli /trva to pry 3 hodiny, takze tam ale nikdo z linych Brazilcu nebude... priste/, ale i tak tam byla pekna nekonecna plaz na otevreny ocean. Foukal vichr, ze nas za chvili zaval pisek. Co bylo horsi, ze voda byla tak ledova /24 stupnu/, ze se do ni nedalo vlezt. Holt clovek se prizpusobuje vedru rychle. Dite v kocarku tam melo v 28 stupnich kulich.

Druhy vylet byl do Niteroi, coz je takove mensi, cca 500 tisic lidi, mesto pres zaliv od Ria. Prave tam odtud vede ten ohromny 13 km dlouhy most do Ria a taky tam je hojne vyuzivany privoz.

Ted jsme jen chodili po ulicich a koukali (krom navstevy Policie Federal kvuli vizum, mj. se tam vyskytoval i nejaky dalsi mlady Cech, co si tu taky dela podnikatelsky viza... takze brzo budu muset emigrovat). Niteroi ma podle me oproti Riu zivelnejsi raz /ale Rio je velky a byl jsem tam parkrat/.. proste Niteroi na me pusobil trochu jako Pernambuco. Prodavaci rvou, porad nekdo neco nabizi. Zebraku plno. Hodne cerstvyho suca a vsude lidi v klidku. Mozna to bylo i tou silenou vlkhosti a teplotama nad 35. Zacina tu leto.

Šílenosti z Brazílie

Tak banky přestaly už asi stávkovat. Super.

Přestal fungovat 3g net, kterej už stejně jel pod FUP. Prozřetelně jsem neodhlásil ukrutně pomalou wifinu, takže mám aspoň nějaké připojení. Byrokracie a výměna modemu, toť úkol pro bohy.

Další věc je, že se zde nevyrábějí pračky, co ohřívají vodu. Mě je to úplně jedno, holčičkám to jedno není. Řešení těchhle problémů mě vysílilo natolik, že jsem si vzteky vyhodil snídani z okna.

Tak tak tady žijeme. Teď jdu sednout na tu Ukrajinu, co jsem tu koupil a jedu do hor za Belgičany pro ten 3g stick. Haha.

PS. prosim diskutujici, co chteji zachovavat svoji anonymitu /coz je opravdu chytre/, aby se pres noc neozirali/y, nepsali sem pod svymi jmeny a nenutili/y me to moc editovat. Musim to pak cele prepisovat. Diky.

Alternativní dějiny Česka

Odsud clovek o Cesku premysli jeste vic. Existence takoveho maleho nenavistneho narudku vypada z te dalky bizarne. Tady jsem narazil na clanek o knizce, ktera alternativne popisuje nase dejiny. Mytus o tatickovi Masarykovi, zlych Nemcich, zlych komunistech a uzasne revoluci v nem chybi.

Další a další psycha

Angličan jede domů. Mě plivla do obličeje jeho bytná, ale kupodivu jsem jí nic neudělal. OK... popořádku. Bude to trochu dlouhé, ale bude to klasická beznadějná story života. Strašně doufám, že se z ní budeme moct všichni poučit.

Ta paní, co u ní Angličan bydlel, mu dělala čím dál větší problémy. Jednak ho buzerovala, přicházela s obskurními nabídkami jako sex s jakýmsi teploušem a chtěla doplatky, na kterých se nedomluvili. Závěr byl takovej, že Angličan musí pryč.

Dřív stále tvrdil, že musí trpět, vydržet to a změnit ji. I když mu jak lidi z kostela, já i T. jsme říkali, že je to kravina. František tvrdí, že lidi se nikdy nezmění. Já říkám, pokud budou chtít, tak změna je možná. Tahle osoba ale v žádným přípaě změnu nechce. Je to obstarožní, tlustá, ztracená existence, co si právě vyžírá poslední lichvářský úroky od života. Na změnu je u ní prostě pozdě.

Včera mi začaly po skype přicházet zoufalé zprávy od Angličana, že ho nechce pustit ven a chce nějaké nesmyslné doplatky. Mám teď opravdu eneormní množství práce, zvlášť porušuju závazky vůči jednomu člověku, kterému se chci tímhle strašně omluvit, ale ten to vědět nebude, protože česky nemluví. Ale tohle jsem prostě opět řešit musel. Šli jsme pěšky do domu té čarodejnice.

Je to asi 4 kilometry, takže jsme cestou trhali kokosy a rozbíjeli je o kmeny /s kokosem stačí jen klepnout a můžete pít/ a povídali si. Angličan uznal, že zůstávat tam a měnit ji byla chyba. Dohodli jsme postup - on bude překládat, já budu mluvit. Požadovat se budou účty a platit se bude jen to, co přesáhne účty za minulá období. /Samozřejmě že baba účty Angličanovy ukázat nechtěla, nic navíc se nespotřebovalo - ženská jednoduše nemá peníze/.

Po příchodu do domu mě čarodejnice samozřejmě nejdřív, jako správná taktička vyrazila, že se mnou se bavit nebude. Protože ví, jak na Daqa. Po té procházce jsem ovšem věděl, že on ví, co má dělat a požadovat. Bába začínala postupně řvát. Přes plot jsem Daka zavolal a řekl mu ať si sbalí všechny věci a vypadne třeba oknem a vůbec se s ní nebaví. Jenže Daq, náš milý křesťan, si ji nechal nasáčkovat do pokoje a v nestřeženém nerozhodném okamžiku mu ta ženská sebrala notebook. A že prý volá policii.

Zavolal jsem opět Daka, ale s ním si to tam šinula i ta ženská. Něco jsem mu říkal a ona se vetřela mezi nás. Gestem jsem jí ukázal, ať se odsune dál. Nerozdýchala to a jednoduše mi přes branku plivla do obličeje.

Stárnu. Takže jsem měl amok jen 2 sekundy, za který stihla zmizet a Daq držel branku a bránil ji, protože ji zabít by opravdu nebylo optimální. Křičel, že teď přijede policie a ona udělala několik crimes a tím se to vyřeší. Uklidnil jsem se rychle, to je pro mě doufám pozitivní změna. Říkám mu OK. Teď půjdu pryč a ty to s nima vyřešíš, podáš trestní oznámení. Vše podle plánu. Daq říká OK. Pak, protože už spotřeboval peníze na tenhle měsíc, co mu dávám, mě požádal o další, protože co když ta ženská ukáže účty, tak je přeci bude muset zaplatit, že. A tady jsem udělal asi jedinou chybu. Peníze jsem mu dal. I když bylo jasné, že žádné účty nemá, poněvadž by je dávno ukázala.

Odešel jsem za T., která opodál uklízela náš předchozí dům a to hlavně proto, že už jsem přetáhl turistická víza a s policajty bych se radši nebavil, i když to není problém, podnikatelská víza jsou na cestě a i po deportaci ze země se na ně dá bez problému vstoupit zpět.

Asi za 2 hodiny jedu zpět a co nevidím. Daq kráčí po ulici se všemi věcmi. Měl jsem opravdovou radost, že vše vyřešil, ale při prvním pohledu do jeho tváře vidím, že vše ok není. Policie nepřijela a baba ho ukecala, že musí ven. Daqovi to bylo nepříjemné, takže prostě vyměkl. Neudělal nic. Zaplatil jí všechno, co chtěla /tvrdí aby ochránil mě a T./ a odešel.

Přátelé, tohle je na mě moc. Angličana mám rád jako příbuzného, ale tohle prostě nejde. Nemůžete nechat někomu příbuznému naplivat do ksichtu, nemůžete být slabí, nemůžete se bát a postavit si víru na tom strachu. Víra i víra v Boha je fajn. Pokud ale touhle vírou omluvíte své slabosti i sliby, pokud přenášíte břímě svého života na někoho jiného, je to prostě nefér. Já jsem ztratil další den života - a proč vlastně?

Během zběsilé jízdy na kole, kdyz jsem čarodejnici za přihlížení vesničanů strhnul ceduli z vrat, jsem došel k tomu, tomu jedinému, k čemu se dalo. Angličan musí domů, tohle prostě nevyšlo. Snažil jsem se ho něco naučit ohledně vydělávání peněz a základ má dobrý. Ale snažil jsem se mu říct něco o světě a on to prostě odmítá akceptovat. V tom, co jsem popsal, se to projevilo úplně jasně a já nemůžu být takovej debil, co se snaží změnit někoho, kdo vlastně nechce. Tím bych jen popřel sám sebe a rady ohledně toho, jak se má chovat ke světu i té ženské. Je to prostě to poslední, co mu můžu dát. Letenku do pryč.

Celé to ještě pokračuje, ale už je to moc dlouhý a celý mě to dost bolí, takže příště. Teď mám plno práce s papírováním. Rád bych si třeba koupil židli, protože doma žádnou nemám a ukrutně mě bolí záda.

Blizka setkani tretiho druhu

Tak jsme tak tu chodili s moji slecnou po mestecku, shaneli nejake kastroly nebo co a najednou se ke me zacala hnat jakasi osoba. Byla to znama od Belgicanu. Britka s manzelem, 6ti psy a hyperaktivnim deckem. Mela v Britanii nekolik hospod, ale pred par lety je tak nasraly pravidla spolecnosti, ze to zabalili a vyrazili do neznama.

Moc mili lidi s prisernym dialektem. Zavedla nas ke stolku a zacala prolevat lehkym brazilskym pivem, ktere ovsem pusobi v tom horku docela dost. U stolku meli znameho, taky Brita, co tu ma jen chalupu v horach a jezdi sem jen na par mesicu do roka. Byl tu s pritelkyni - 33letou thajkou. Tohohle chlapika jsem si prekrtil na houellebecqa, kdo ho cetl, tak asi vi... Nicmene z tohohle houellebecqa nejde az takova beznadej jako z pana spisovatele, je to pry nejaky profesinalni gambler nebo co...

Dalsi den nas Britove vzali do vetsiho mesta opodal na nakup jinych kastrolu. Co se nakupnich stredisek tyce, tak je nedavam cim dal vic. Mam po par minutach problem v nich dychat, proste nejaka psychosomaticka choroba. Pak nam ukazali vlastni pomerancovou farmu sestavajici se z mnoha hektaru pudy na nekolika kopeccich a maleho jezirka v odlehle pustine s perfektni atmosferou. Puda je tu stale levna, cca 10Kc za m2 a vynosy nesrovnatelne vetsi. Uprostred pozemku si prebudovavaji sidlo.

Takze se tu tak nejak zaclenuju do expat komunity, ale uprimne receno, nejsem vubec spolecensky clovek, a prestoze ta setkani jsou fajn, obavam se, co ztropim. I kdyz ta Britka mi opravdu sedi - rika veci narovinu, tak jak je vidi. Z toho jsem se taky dozvedel, jak tu pusobim na lidi - jak takovej milej hipisak. Coz je oboje pekne mimo. Asi bych se mel po par mesicich oholit a ostrihat.

Jo, a koupil sem si sombrero s prumerem 1 metr. Z toho mam opravdu ohromnou radost.

Magické datum

Víkend kolem 18. října je vždycky magickej. Obvykle v Česku bývá to druhé babí léto, při sběru hub se člověk leckdy zapotí. V lesích padá barevný listí... a dějou se věci.

Skoro jako kdybych vždzcky celej rok stagnoval a čekal, co že se ten magickej víkend stane. Když jsem před třemi měsíci a kouskem měl připravenou cash na barák a barák na dosah - opravdu mě napadlo, že tenhle fraktálovej atraktor přitáhne můj nový a první domov v životě. Pak jsem to zaplašil, protože bylo jasný, že takovou dobu nemůžu přežít v psychickým zdraví. BYL JSEM NUCEN TO PŘEŽÍT.

Takže magické datum je tu, banky stále ve stávce, de iure vlastník stále nejsem, stěhuju se zítra odpoledne jen tady po městě. Jsem na to moooc zvědavej.

Lidské slabosti

Původně jsem chtěl psát o Angličanovi, ale téma, co chci nakousnout, je širší. Ale začněme od Angličana.

Domnívá se, že na TO přišel. Život je oběť. Vysvětluje nám, jak musí bydlet u té ženské, co doma provozuje hodinový hotel a občas někoho nastěhuje i k němu do pokoje. Ta fuchtle má radost, když ho může budit nahlas puštěným mobilem. To mi jakožto běloška ukazovala - spiklenecky na mě zamrkala, až se jí tlusté břicho zavlnilo. "Vidíš, teď je ten černoušek i moje hračka, ale žádnej problém, poslouží nám oběma", jako by říkalo.

Jindy o ní Angličan vykládá, jak hrozí zastřelením milenci, co jí pustil k vodě a jak, jako expolicistka, na něj posílá policajty. Jindy kolabuje na ulici do bezvědomí. Pak má záchvaty pláče.

Angličan a ta ženská jsou dva extrémy. O obou hovoří křesťanství. Buď děláte křesťanskou oběť nebo děláte křesťanský hřích.

Jenže, podle mě je oboje špatně. To je to, co se snažím, dost bezúspěšně, Angličanovi vysvětlit. Pokud máte 1000 korun na víkend a prokalíte je v pátek odpoledne, není to hřích, protože se nesmí pařit, ale je zkrátka blbost, protože v neděli budete mít už ukrutnej hlad. Lidi se chovají, zdá se, jen podle těch extrémů. A pak se podivuhodně párují dohromady jako ta žena a Daq, neboli hříšníci a trpitelé spolu kráčí bez radosti životem.

Evropská civilizace končí. Jestli by snad něčím mohla obohatit lidstvo, je to právě poznatek, že tyhle extrémy jsou špatně. Ne kvůli univerzální morálce, ale prostě proto, že jsou to algoritmy, které nefungují. Je pravda, že svět je plný křesťanských hříšníků, ale to není důvod stávat se trpitelem. To je to, co se snažím Angličanovi sdělit. Takže by měl co nejdřív vypadnout z baráku, kde mu ženská vypojuje počítač v okamžiku, kdy se s ním po skajpu bavím.

PS. Chtěl jsem sem psát něco taky o lidech doma... o příbuzných a známých, o kterých mi docházejí horor story. Vlastně je to jen jedna story - mix lenosti a nepokory, který ústí v to, že se člověk (raději) nedívá na sebe a situaci v níž se nachází. Jednoduše rezignuje a nechává ostatní, aby za něj řešili jeho průsery. A on se vždy nějaký trpitel najde, že ano. O lidech v Česku psát nemůžu, moc by se vás to dotklo. Takže můžu jen napsat, buďte na sebe tvrdí, ať už máte úchylku směrem k hříchu nebo trpitelství. Všechno, co se zdá být nejasné, je jen produkt vašeho mozku, abyste si mohli zůstat na svém a nepohnout se z místa.

Zvláštní stavy

Něco se mi děje s mozkem. Je to hodně špatně popsatelný a je to strašně vtipný. Asi totiž nacházím ten klid. Je kolem toho hrozně moc paradoxů, protože takovejhle zápřah na mozek jsem neměl možná nikdy. Dělám několik prací najednou, nemůžu spát, kupuju barák, světový měny se hroutí, do toho se tu snažím učit něco Angličana a občas mám pocit, že s opicí by to fakt šlo líp, ale teď udělal úžasný pokroky a myslím, že nejhorší máme za sebou, jen ho bohužel musím mít pořád pod dohledem. Uklidňují mě jen Orbital... a především moje ženská.

Jenže, tohle všechno i když je v mozku, je to na povrchu. Najednou vidím všechno jakoby vytříděný. Vidím zbytečný věci a vidím kde je do něčeho nutný se opřít. Samozřejmě jde jen o pocit, který nemůžu nijak dokázat, ale ten pocit stojí za to. Nějak to opravdu vychází z přítomnosti smrti, což ostatně tvrdil i Castaneda.

Možná jsem to tu už psal, ale budu se opakovat. Brzo se budou dít opravdu věci, takže je na čase se pustit všech nesmyslů. Skoro bych řekl, že je už pozdě.

Už 3 týdny stávkují banky

Samozřejmě jsou při tom na cestě peníze za barák a samozřejmě je to ta největší částka a samozřejmě je tu tak debilní systém, že paníze na účet nedojdou automaticky, ale musí se o to požádat v bance a samozžejmě že Real k Dolaru za tu dobu poklesl z 1.9 pod 1.75, takže mě stávka brazilských bank stála nové auto. Děkuji. Jediné, co mě uklidňuje je to, že za pár měsíců nebo max. let ztratí hodnotu úplně všechno /kromě informací a znalostí/, takže je to vlastně úplně jedno.

Stávkují banky

Už týden stávkují banky. Začly přesně ten den, co mi měly dojít peníze. Prostě zavřely a zaměstnanci místo 4% chtějí přidat 12%. A život jde dál. Jak dlouho, to nevím. Naštěstí se tu dá platit kartou na každým rohu.

Angličanovy patálie

Jak bylo řečeno, bydlíme s Angličanem v baráčku v jednom přímořském městečku ve státe Rio de Janeiro. Čekám na to až se uvolní barák a taky až ho budu moct zaplatit. Lezou do toho různé pro Brazílii klasické věci, jako například to, že banky vyhlásily stávku - a to pěkně natvrdo, jsou prostě ze dne na den zavřené.

Angličan dostal úkol najít si bydlení. Patrně přes kostel se dostal k jedné asi 35 leté slečně, co pronajímá části svého domu. Předně je potřeba se zmínit, že Angličan se změnil. Když jde kolem pěkná holka, tak už se mu hlava neotáčí o 360stupňů, sledujíce prdel dotyčné osoby. Angličan je boží služebník, neboť já jsem boží posel, co mu přišel zvěstovat, že je potřeba zachránit svět /zní to komicky, je to komické, ale Angličan si to myslí/.

Slečna byla na první návštěvě příjemná, pokoj levný. V kostele však jakási babka Angličanovi řekla, že do toho domu by se stěhovat neměl, protože jde o dům hříchu. Angličan nejen, že nešel hledat jiné bydlení, ale zaradoval se. Je totiž boží služebník a hřích je potřeba odstraňovat. Znám ho bohužel natolik, že to celé myslí upřímně.

Inu přišla jeho třetí návštěva a Angličanovi bylo oznámeno, že součástí kontraktu je to, že dotyčná bude po domě chodit maximálně ve spodním prádle. Dle vyjádření Angličana prý moc hezká není, takže jeho pokušení bude bohužel menší. Dále se setkal se spolubydlícím, kterým je asi 50letý znuznaný vynálezce z Argentiny. Pán prý vynalezl vodní pohon pro auta se spalovacím motorem. Podepisuje se poněkud autisticky jako NIKOLA TESLA, vypadá jako Lenin se svitem v očích a svůj vynález si patentovat nedá, protože by ho světové koncerny poté zabily. Naštěstí se má stěhovat pryč - alespoň to pravil, když mu patrně spoře oděná paní bytná laškovně vkládala do úst kousky své oblíbené čokolády, a to na střídačku s Angličanem.

Na dnešní čtvrtou návštěvu se Angličan vybavil jakousi čokoládovou tinkturou na vlasy /ó to podvědomí/, ale vcelku nic moc zajímavého se nedozvěděl - tedy až na ukázku domácího porna jeho nové ubytovatelky. Stěhuje se zítra.

Už vyzkoušel, že k mému domu doběhne po svých a bez přestávky. Objektivně vidím jeho šance, jakožto hocha ženami dotčeného spíše teoreticky než prakticky, jako velmi mizivé. Budu se za něj modlit.

Mám si pořídit služebnictvo?

Evropa je plná keců o lidských právech. Dokonce i Brazílie je plná keců o lidských právech a důstojnosti. Občas si to s Evropou moc nezadá. Například moje pekárna, kam chodíme pro ranní housky, má na stěně jakýsi obskurní papír, že sex s dětmi a nezletilými do 18ti let je trestán těžkým žalářem. Přesto je Brazílie rájem sexturizmu i uvedeného zaměření, dokonce v domku kde teď jsem, mě bude střídat jakýsi Američan, který sem za byznysem nejezdí... V lekcích brazilské portugalštiny jsou věty jako "Slečno, berete dolary?".

Každá rodina od střední třídy vejš tu má alepsoň služebnou/kuchařku. Alternativní domácí profese jsou zahradník, údržbář, vrátný, bodyguard, obsluha vrtulníku... Právo a zvykové právo tu je poněkud obskurní. Dluhy a závazky jsou zde částí věcí. Můžete koupit auto nebo dům, a pokud budou zadlužené, taky o to můžete přijít. Podobně je služebnictvo, buť ne třeba úplně formálně, navázáno na dům. Takže mi teď Belgičani chtějí vnutit zahradníka (služebnou naštěstí neměli).

Tyhle profese jsou ve třetím světě brány jako úplatek pro sociální smír. Pořídíte si pár lidí za nuzný plat (cca. 4500 CZK měsíčně), oni budou předstírat práci a budete nedotknutelní. Za vašimi zády si odplivnou a vy k nim budete cítit respekt menší než ke kandelábru. Idylka jak z Marquéze. Poznal jsem to v jednom domě, kde jsem byl přechodně pár dní a tamní služebná s falešným úsměvem pomalu rozkrádala barák norských majitelů, co se před dvěma roky rozsekali v autě a od té doby jsou na severní polokouli.

Závěr je takovej, že na služebnictvo se snad budu moct vykašlat. Ale ne kvůli lidským právům. Trávníček si /rád/ posekám a zaleju sám, prát a vařit taky budem svépomocně. To, že se vám někdo cizí pohybuje po domě, je ve skutečnosti ještě horší než v představě. Jsem zvědav, jestli z toho budou problémy. Fakt je ten, že čím jsem starší, tím víc mě serou lidi a občas bych mohl někomu v afektu ublížit. Na druhou stranu je taky fakt, že zahradník v domě kde jsem teď je od pohledu sympatickej člověk, takže si nechávám 1% na změnu názoru. Možná mi s tím pomůže Angličan, ale ten se v poslední době úplně zbláznil a chce všechny obracen na víru Boží... a hlavně neví o Brazílii paradoxně skoro nic. Prostě dosud seděl ve favele a duševně chátral.

Ještě je jedna věc. Neumím se k lidem chovat s přezíravostí a asi bych jim chtěl pomoct. Je mi vlastní to co psal P.K.Dick o jednom Japonci, co raději nepomohl postiženému přes ulici, protože pak by mu byl zavázanej na celej život.

Aby to nebylo tak suchý, tak nakonec videjko. Pocit z toho videa je stejnej, jako pocit být mimo domov - mít novej domov. Něco zatuchlýho, něco co bylo, něco co už nebude a i když nás falešný představy zahlcujou nostalgií, je to dobře.

Co teď dělám

Hrozně se mi hnusí psát i číst co jaká nuzná existence dělá, protože mi přijde, že v poslední době všichni dělají jen to, že ostatním říkají, co že to úžasného dělají /e.g. jsem v hypermarketu a mají tu úžasný boty, jsem u pyramid na velbloudu, jsem úplne v prdeli, protože se nestarám o to jak žiju, ale vlastně za to nemůžu, že jo.../. Proto stručně.

Takže jsem u Ria a bydlím na posledním přechodným místě v zapůjčeném domečku od Belgičanů. Jsou to lidi, od kterých kupuju nádhernej barák s velkými okny /přestavěný prostě v evropským stylu s tím, že má brazilskýho ducha/ s výhledem na lagunu, na pláž nedaleko. Stojí na nejvyšším kopci (kopečku) zde, obklopený banánovníky. Rád tam uvítám všechny lidi, co si rádi vypijou večerní šálek zelenýho čaje a nebudou mě rozčilovat redundantní komunikací.

Teď tedy čekám s navrátivším se Angličanem, až se barák uvolní. /Prodloužilo se to, neboť tady nic moc easy není a nějaká belgická tv tam natáčela jakýsi obskurní pořad o expats./ Dále je tu moje holka /navždy, tedy dokud se usa a sssr nerozpadnou/, o které dál nebudu psát vůbec nic, protože není součástí příběhu, o kterém tady vykládám.

Zkrátka se máme dobře a brzo bude ještě mnohem líp. Pracuju intenzivně, spouštím nový projekt, se kterým budu svázanej další leta. Předevčírem jsme byli v Riu, Ipanema, Leblon a přilehlé čtvrtě. Nádherná výstava fotek Roberta Polidoriho, výborná atmosféra i když ve snobských čtvrtích. Skvělý jídla. Během měsíce přestavěli autobusák Novo Rio k nepoznání. Brazílie se vražedným tempem mění před očima.

Dnes v noci musím do kostela, protože už nemůžu vystát Angličana, jak mi tvrdí, jak je to nutný, ale jestli se tam opravdu nestane nějakej zázrak, tak ho tam zmlátím a vykálím se na oltář. Měl by si hledat bydlení místo tech blbostí s Ježíšem...

Moc zajímavej člověk v Brazílii

Má dva blogy a už nepíše. Možná je mrtvej.
Blog o Brazílii
Moc zajímavej blog o všem možným
Vím, že to zní dost debilně, ale nemám zatím moc čas to pročíst, co jsem ale přečetl, bylo zajímavý všecko.
Kredit fandor

Čtvrtý nálev

Ohřej misku
napni nožku
přelej vodu
rozbij flašku.

Frenchistáty

Ještě pár dnů nic nového nenapíšu, ale tady aspoň dám další vizi, jak bude podle mě svět vypadat po rozpadu systémů, které kolem sebe vidíme. Název jsem si vzal z knihy Sníh od Stephensona, kde tyhle státy jsou popsaný.
Tady jeden Čech popisuje, jak to vlastně funguje. Rio de Janeiro není jen obří město. Jsou to zároveň 3 státní zřízení, i když na mapě to vidět není.
Normální část Brazílie, Traffik (část financovaná a řízená přes drogy) a Milice (o ní se dočtete v článku).
Milicionářský stát je podle mě primitivní předlohou frenchistátů. Vybírá si své daně, za to dává ochranu. Oproti normálnímu státu je daní a ochran méně. Prostě konkurence přebujelých států s přemírou ochran a daní.
No a válčí všichni se všemi.

Legalizace drog v Brazílii

Bývalý brazilský prezident Fernando Henrique Cardoso je spolutvůrcem nedávné latinskoamerické Komise pro drogy a demokracii. "Situace se radikálně mění," konstatoval. "Válka proti drogám selhala." Brazilská soudkyně Maria Lucia Karam, sdělila deníku Guardian: "Jediným způsob jak snížit násilí v Mexiku, v Brazílii či kdekoliv jinde je legalizovat výrobu, dodávky a spotřebu všech narkotik."
Celý článek zde
Zdejší prudce se rozvíjející země mají prostě díky menším předsudkům v oblasti lidských práv a dalších kulturním stereotypům cestu otevřenou.

Zdá se mi čím dál pravděpodobnější teorie, že celý nelegální drogový byznys je tu jen pro mafii. Legalizace sníží ceny a zisky. V Evropě možná ne takový problém, ale zde z drog žijí desetimiliony nejchudších lidí - otroků/zaměstnanců mafie.

Prasácký guerilla marketing

Přečetl jsem si hned po ránu takovou dost děsnou věc. Nějaká stupidní značka vodky nebo čeho zorganizovala "tajnou party". Odkazy se šířily virálně po netu, objevovaly na zdech a záchodcích a nikdo nic nevěděl. Samozřejmě se tam každý chtěl dostat.

Co je na tom k nasrání? Pochopitelně vykrádání originality z alternativní kultury rave parties, street parties atd. K zblití na tom, je, že ten někdo, kdo tohle vymýšlí vidí vše tak jak je. Reklamní pičus je pátá kolona kontrakultury. Bylo to tak vždy, věci jdou jen (jako v celé společnosti) víc do extrému. Ale ten kretén, co za pět zlatejch prodá, to na čem vyrostl je prostě jen cynický hovado, co ve skutečnosti kálí i na svojí zahrádce. A o něj nakonec taky nejde.

Takhle - děje se to pořád, a nemělo by smysl o tom psát, kdyby mě nenapadlo následující:

Kultura a kontrakultura nejsou rovnocenné dva póly téhož, k čemuž se mi zdá směřuje perverzní liberální pojetí společenských věd. Kontrakultura v téhle válce nemá jednu bojovou složku, asi tak jako Talibanu chybí letectvo. Kontrakultura nemá zákony. Zákony jsou prostě dělány pro oficiální kulturu a to včetně základu celého práva - vlastnictví.

To, co uvedená reklama udělala je normální krádež, tedy v případě že duševní vlastnictví existuje (což ti největší zloději stále ještě tvrdí). Oficiální kultura krade ideje, nahází je do mlýnku na maso a servíruje blitky.

Ale zkuste si veřejně stáhnout film, zkuste si oficiálně utratit svoje peníze za jiné zážitky vědomí, zkuste si kurvadrát zaregistrovat třeba internetovou doménu HusakovaSazkaKrade.cz a dejte tam jen odkazy na články z novin.

Zakončím to teda ve stylu RAF. Pro mě je prostě morálně dovoleno porušovat zákony, které lžou. Samozřejmě, ani já nevím, co je pravda, ale co je nekonzistentní lež je často zřejmé. Jediné, co je potřeba, je nebrat to všechno až tak vážně a kromě něčeho (sporně) užitečného je potřeba si dělat prdel. I ze sebe a z týhle debilní války.

Takže si utvořte své vlastní zákony... jsem si jistej, že jsem právě vykradl hodně reklamních kampaní. Pro dnes hotovo, jdu si lehnout na zahrádku.

Edit: ta kampaň je samozřejmě zatím průhledná, patrně protože průměrný spotřebitel je naštěstí takový debil, co si sám neumí vyplnit ani formulář na hypotéku. Nebo ho tak naštěstí firmy zatím berou. Ale bude asi přituhovat. Optimistická varianta je, že ti nejoriginálnější lidi (čti - ti co mohou manipulovat těmi ostatními) si uvědomí, že nekolaborací s establishmentem budou mít jednak bohatší život a taky i peněženku. Let's see.

Bebechy

Opravdu není čas psát, slibuju, že dne 11.9.2009, kdy bude významný den, sepíšu něco obsáhlejšího. Prozatím ukázka z místní kultury. Takhle zde vypadají zahrádky. Pro větší zážitek na obrázek klikněte.

Ne, ze by nebylo o cem psat

... ale je spousta prace a taky uz mam 2 tydny nejakou divnou anginu. Radsi si to vse rozmyslim, a pak sem hodim neco pokud mozno ucelenejsiho. Jak si muzete povsimnout, jsem presunut k Rio de Janeiru, a to definitivne.

Prozření

Tak jsem tak spěchal na večeři, která je už pár týdnů moje jediné denní jídlo. Je plno práce. Kdybych psal, že se nedaří, bylo by to ještě moc mírné. Všechno je naprosto na hovno. Po měsících snažení se prostě hroutí úplně všechno - a to především v mé hlavě. Patrně jsem byl naivní v tom, že jsem si myslel, že je třeba jen dělat věci správně a bude to stačit. Marně hledám, kde udělali inženýři chybu. Ale komedii je potřeba dohrát do konce.

Takže jsem si tak vykračoval s hypoglyémií. Málem jsem omdlel hlady a tak jsem si radši na cestu koupil čokoládu. Ihned mi dodala energii a začal mi přemýšlet mozek. Tak nějak mě napadlo, jak jsou lidi posedlí čímsi, co lze popsat jako stejnost, přenos nebo fraktálovost. Zkrátka že skrze nějaký fenomén, poznávají jiný, zpravidla zcela nepoznatelný a zdánlivě nesouvisející.

Takže hvězdy daly vzniknout astrologii, čajové lístky a karty okultizmu, iridiodiagnostika a homeopatie alternativní medicíně, sny psychoanalýze, víra církvi, lidská pýcha demokracii a neznalost naději.

Já na tyhle uvedené věci nevěřím, ale věřím, podobně jako pojídači lysohlávek věří, že houbičky jsou nepoznaná inteligence, že zuby jsou obrazem všeho.

Vždycky, když mi bylo zle, trpěl jsem strašnou bolestí zubů. Zuby mi nějak hnijí zevnitř, mnohokrát mi rozsekali a rozvrtali čelist až skoro do oka, a vždy to bylo dobré akorát na pár měsíců, řekněme docela dlouhá fáze falešného klidu. Poté přichází postupný rozpad. A poté začne hnít další zub. Nakonec nezbyde žádný. Taková je analogie života a všeho.

Zde nemám doktora, takže před nedávnem jsem trpěl docela dost. Zub bolí vždy tak 14 dní, dokud neuhnije další část nervu. Doktor může tak akorát zmírnit bolest. Rozpadu nezabrání, ani ho nezpomalí. Může ho neodborností urychlit.

Dentista ale není jen taková kosmetička, co občas uleví od bolesti, aniž by odstranil příčinu. Je tu i kvůli fázi falešného klidu - tedy kvůli tomu, abychom věděli, že fáze falešného klidu tu není jen tak. Podobně jako potřebujeme vědět, že jsme svině, protože jsme se narodili ve znamení štíra.

Takže tohle jsem v krátkosti vymyslel jako příspěvek na blog a začal jsem se opájet egem, jak že jsem to opravdu hezky sepsal. Tato opájecí fáze trvala asi 5 sekund. Pak poslední čtvereček čokolády způsobil šílené KŘUP a jeden zub (zrovna 6ka - pro vegetariány nejdůležitější), se rozlomil na atomy.

Najednou vše ztichlo a ze mě spadlo břímě světa. Slyšel jsem nádhernou hudbu a smějící se lidi, příjemný větřík od moře zvěstoval konec zimy, všiml jsem si rozkvětlého živého plotu, plival jsem čokoládovo-zubní břečku a ta mi hladila rty. Právě jsem pochopil, co je to masochizmus.

Dodatek k politologicke uvaze

Strasne dobrej clanek aneb neco pro Frantu. Jen k tomu dodam story. Ptal jsem se brachy - Jak je v Cechach? Je to ticho pred velkou bouri, ale spis to vypada, ze z toho nic nebude.

Politologicka uvaha

Zde se mi sere uplne vsechno. Sere se to i v Cechach. Muj nejdulezitejsi server nejdriv vypadne tak, ze do nej uhodi blesk, pak vypadne po tydnu znova z nezname priciny. Penize, co potrebuju visi nekde v meziprostoru. Anglican je lina opice, co tu radsi suka holky z kostela, misto aby zapojil mozek a zacal neco vymyslet. Protoze na to ma. Zaroven je to dosti liny clovek. Zbytek lidi, az na cestne vyjimky, co mi pomahaji s tim pocitacem, si jen stezuji na to, jak je ten zivot tak strasne kruty a drsny. A samozrejme to neni jejich chyba. Samozrejme za to muze nekdo jiny. To pak staci, kdyz se mi posere mys uprostred jedne operace, coz me mimochodem stoji slusny prachy a dalsi mys shanim cely dlouhy den a zacinam mit vseho akorat. Zvlast kdyz dolar brutalne pada a pada.

Abych se nepripojil k fnukajici vetsine tak tady napisu neco o budoucnosti. Budoucnost je sice nejista, ale tahle je jista.

V Cesku vladne atmosfera strachu a podelanosti. Postmoderni kultura odstranuje politicke rebelie, protoze zpochybnit lze vse, takze klasickeho prevratu zdola (existuje-li vubec) se asi nedockame. Ale ze se neco stane, je jiste. Ta hutna atmosfera je neco, v cem se prezit neda. A nezvladnou to dokonce ani Cesi - nejvetsi zbabelci a ve srackach prezivaci na svete - alepson podle analyzy americkeho diplomata z roku 1948.

Jsou dve moznosti. Mozna dojde nikoliv ke zmene systemu, ale k jeho opusteni. Tahle varianta je propagovana zde, ale ja ji zatim moc neverim. Piratska strana a jeji clenove a zrovna tak podobna ostatni hnuti mysli, jak jsem vypozoroval (mozna spatne) z netovych diskuzi, chteji sedet na dvou zidlich. Zaroven mit svobodu a nezavislost a zaroven se neumi vzdat pohodlneho zivota v realnem kapitalizmu, kde smenou za ne-byti clovek dostava PRED ZDANENIM cca 15% produktu, ktery vytvori. Ano Marx mel v analyze pravdu, ale to uz je taky fuk. Dokud si lidi neuvedomi, ze proti systemu je potreba se postavit, a to nikoliv s molotovovym koktejlem, jak to trenuji Anglicanovi kamaradi, ale uplne sam, nahy a s titernym kapitalem, o ktery je treba se efektivne starat (pruznost je jedina vyhoda nad systemem), tak se mohou na CPS rovnou vykaslat. Jiz od zacatku je v ni citit kompromis a lez. Snaha nezajit prilis daleko a misto konfrontace vyuzivat diry v zakonech, misto toho, aby se namirila proti problemu. Tedy presne to, co vsechny sere a proti cemu teoreticky bojuje. Pokud tedy CPS nahodou nejak uspeje, bude prevalcovana karieristy stejne jako Strana zelenych.

Druha moznost je nejaka forma fasismu. Objevi se nekdo, kdo se s tim nebude parat a prijde se svoji vizi. Afinita lidi presne k necemu takovemu je ve vzduchu. Muze za to ta zpetna vazba mezi TV Nova resp. Idnes a verejnosti. Chtelo by se rict tupou verejnosti, ale myslim, ze to nelze pausalizovat jen na archetypalni tupce s pivem a klobasou. Jsme v dobe cekani na Fuhrera.

Jsem zvedav,kde se ta ruleta zastavi - na zminenem Bohuslavu Binkovi, nebo to bude Sladek II? No stejne bych si pral, aby to nejakym zazrakem byla nejaka modifikace varianty jedna.

Jenze to jsme zas u toho. Dokud budou holky, co je mlati doma jejich chlap, zustavat a cekat na zazrak - dokud se budou kluci, misto toho, aby se o svet skutecne starali i kdyz "nemusi", jen tak poflakovat a chodit cestou nejmensiho odporu - a dokud budou vsichni brecet, nebrat na sebe odpovednost a risk, a omlouvat si, jak nemuzou to a ono... zkratka dokud budeme vsichni neco delat jen proto, ze se to tak dela, i kdyz tak to vede k hovnu, tak dejiny pujdou svym klasickym silenym kolotocem od tyranie demokracie k tyranii totality a zpet. A pak je skutecne vsechno jedno a me uz to bude brzo jedno uplne absolutne.

Typicke jihobrazilske tance

Sova a jezevcik

Jsme se tak vraceli s Anglicanem ze cviceni z plaze. Na dune pravidelne sedi sova. Tentokrat tam byly dokonce 3. V tu chvili se zpoza duny vyloupne zvedavej jezevcik a ze jde s nama. Najednou ta jedna sova vystartovala a zacala nalitavat na jezevcika a rvat jak blazen. Ja od toho byl tak dva metry. Fakt zajimavy, pejsek ji vadil a lidi ne. Kdyz jsme se vzdalili, tak ten nalet zopakovala a vydesila me znova. Preletela mi pres rameno. Litaj totiz opravdu neslysne. Jezevcik si ji nevsimal, asi byl zvyklej. Nikdy sem to nezazil. Divna story.

Klub rvacu (Fight Club)

Mam radost. Komunikace s Anglicanem se zasekla. Neverili byste tomu, jak jsou lidi na svete asi zaroven stejni a odlisni. Cekali byste ze misto nejakych vlastnosti jako je treba svinactvi a soucit budou mit v Brazilii pouchubanstvi a bulakin. Ale je tu jen zas klasicka skala lidskych atributu. Na druhou stranu, i kdyz treba celej svet kouka na tu stejnou propagandu od amiku a celej svet nakupuje Coca-Colu, tak zavery jsou z toho jiny. Jednoduse receno, Anglican je proste uplne mimo a ja si tydny lamu hlavu jak prorazit tou hlavou zed ignorance.

Vcera jsem mu zasponzoroval reaggae party a sam sel spat. Dopadlo to tak, ze si tam poprve v zivote zahulil. Uz davno to chtel zkusit, ale jelikoz je proti drogam, tak doma, aby zachoval konzistenci, nemohl. Tady se mu postestilo. Jak jsem pochopil, zhulil mistnim hulicum celou urodu, snedl jim vsechny kolacky a nic to snim napoprve neudelalo. First rule of hulic club je, ze napoprve se clovek nezhuli. Napodruhe to ale uz bude jine. Presto se podle me dejou napoprve v mozku nejake hodne zajimave procesy.

Pres noc jsem nechal stahovat Klub Rvacu. Bylo zapotrebi pozvat na pomoc nekoho, kdo umi veci rikat lip nez ja. A vysledek je fantastickej. Nejen ze Anglican zmlknul behem projekce a pozorne sledoval, ale po skonceni ta uzvanena drzka rekla, ze aspon tyden nechce nic slyset a zabouchla za sebou dvere do pokoje. Abych zacal stahovat neco z dalsiho popisu tech sracek, v nichz jsme, ze. Memento, Pi, Pratele, Myazaki, Tetsuo, Bergmann. To je test. Nehodici se skrtnete, zapalte a nechte vybuchnout.

Ten klub rvacu me ted naprosto prehodil vnimani reality. Je uzasny mit takovou jistotu na 700 MB divxu. V posledni dobe pekne plasim a strachuju se o blbosti jako jsou penize a podobne hovadiny. Souvisi to samozrejme s praktickymi vecmi, ale clovek to nemuze zrat, to je ta past. Fight club jsem mel rad jeste v dobe, kdy jsem docela hltal ekonomicky zvasty na skole. Fight club je totiz o tom, zblaznit se, rozdvojit, nasledovat sve silnejsi alter ego a pak ho pokud mozno zabit.

Muj zivot je jako Fight Club. Jsem sracka, co by chtela byt vic. Nesnasim konzumizmus sveta kolem, duvodem je ta nuda, co je tim produkovana. Neboli ty sracky, jako jsem ja sam, jsou tim produkovany. Uz se mi podarilo si rozdvojit a rozctverit identity. Jak v hlave tak i v realnym zivote. Nikdo moc nevi, kdo jsem. Obvykle to nevim ani ja. Citim sve paralelni identity - jedna v Brazilii, druha mrtva, treti v Ceske narodni bance, dalsi dela hajzldedka a pochopila Pynchona. Od posledniho shlednuti Klubu rvacu jsem na identitach zapracoval. K tomu jsem se dostal do konfliktu s korporacema, ktery usti do konfliktu s policii, ktera pry po me pujde vsude po svete. Gr8, nemaji co delat, nez hledat schizofrenniho usmrkance. Mozna system sam o sobe nakonec nebude tak tupej organizmus, i kdyz jeho casti se zdaji byt tupe dost.

Aby toho nebylo malo, je tu Anglican, co uz mu rikam vzhledem k barve a zalibe v bananech Opicak. Jak vidite je to rasizmus, ale v tom filmu to rekl Brad Pitt! Rvem se samozrejme taky, i se mlatime botama do hlav. No nejaky znalosti z chemickejch olympiad mi taky zbyly. Barak s peknymi okynky by taky byl. Marla se nekde potlouka kolem.

Co tim chci rict. Jsme jen zpivajici odpad sveta. Nejsme nic, jen nositele informace. Samozrejme ji muzete zahodit, ale pak jste ztraceni. Muzem delat jen to, co mame delat, ale predem to nevime. Pokud to ale budem delat, tak na ty ceste budem obcas, jako doping, prijemne prekvapovani, jako ja ted tim otocenim nalady o 180 stupnu. Na pocest toho vseho, na pocest multiidentit a na pocest pana porucika, ktery se s jednou z nich marne pokousi komunikovat prostrednictvim freemailu (coz je asi nejaka nova komunikacni metoda STB) jsem si prave zmenil nick. Treba nam pan porucik napise neco do komentaru - fakt bych si ho hned vazil vic.

Countdown to 2012, pratele.

Favely a drogy

Jsem zpet ve Floripe, neb belgicani me pozadali o strpeni, budou se odstehovavat az v zari, nebot k nim domu pojede belgicka TV natacet nejaky dokument. Jsou to investori do pomerancu, maji velke plantaze a priznam se ze jejich nadseni je nakazlivy. Penize jsem jim poslal prakticky bez papiru, proste u nejakych lidi si myslim ze poznam, ze by cloveka nepodvedli ani pro miliardu. Pokud se v tomhle mylim, tak na tomhle svete nemam co delat.

Cestou zpet jsem procital clanky o Riu, protoze to mesto me uchvatilo. Tady je jeden zajimavej.

Volne na nej navazu s uvahou. Pise se v nem o valce, ktera probiha ve favelach v Riu. Samozrejme o problemu v Riu zatim vim prd, ale nasledujici smutny veci mi vychazi jako jedina moznost i na zaklade toho, co jsem videl jinde, at v Brazilii nebo i mezi chudymi lidmi v CR (ti se zatim jeste moc nevrazdi).

V clanku se lze docist, ze driv lidi ve favelach bojovali o preziti - tj. o jidlo. I kdyz ceny potravin rostou, Brazilie bohatne (podle me) rychleji. Lidi uz nebojuji o jidlo. Alespon ne ti, co si mohou dovolit AK47 za 80,000 CZK. Bojuje se o prestiz. A co je prestiz? Prebytecne penize, penize, co nemuzete utratit, penize,co nemuzete utratit, ale ukazete je. Jak to udelat? Od toho jsou tu stare dobre znacky.

Jednou jsi ve vězení a pak zase provedeš nějakou loupež. Jindy máš peníze a ženské a můžeš si koupit hadry na sebe. Opravdové značky, třeba Nike. Co jiného máme dělat.

V 80.letech byl televizor v CR luxusni zbozi. Dnes ho ma kazda dira ve favele. A co spojuje vsechny brazilce skrz TV? Co je spolecna modlitba? Coca-cola, Volkswagen, Sony. Slyseli jste tyhle divny slova nekdy? Jo, jo - tohle spojuje celej svet.

Takze pripada nekomu divny sedet par kilometru od bojiste a uzivat si vyhledu na more, kdyz za rohem zrovna nekomu vystrelili mozek z hlavy? Kolik kilometru od tamtud musime byt, aby to bylo moralne prijatelny?

A i kdyz se dostaneme na nekolik hodin doletu, coz je na zemekouli maximum, jsme cisti? S kazdou plechovkou Coly, s kazdou navstevou servisu Skodovky se korporace stavaji silnejsi. A jejich investice pujdou do rozvijejicich se trhu. Nakonec skonci ve favele a zabiji hodne lidi. Jak rekl pan prezident, nejsou spinave penize. Jsou totiz krvave penize. A kazdej z nas je spoluvinik. Tohle neni levicacka kritika. To je fakt. Nepochybne prvni na vine je debilita tech maniku, kteri i ve favele maji vzdycky moznost se sebrat a zkusit originalni cestu, zvlast kdyz nemaji moc co ztratit (viz. Anglicanova uvaha z predesleho postu).

Ale porad - nejoriginalnejsi clovek z favely, co jsem ho potkal - prave Anglican, si stezuje na male dodavky Old Spice a jinych deodorantskych sracek, pricemz mu je kupuju po tuctech. Tihle lidi proste ziji a umiraji na efekt. Nema to s evropskym pojetim humanity, hedonizmu a snaze o porozumeni svetu nic spolecnyho (pravda ani v Evrope po tom u prakticky neni ani stopa).

Muzeme to ale kritizovat, kdyz nase kultura dokaze stvorit treba takovehle exoty nebo takovehle debily?

Nekonzistentni Kundera mel pravdu. Taky se citim jak Agnes na ulici, clovek by pro tu ubohost vrazdil, ale Brazilie, Rio de Janeiro, oaza vrazd, je moje jedina nadeje na uklidneni. Budu blizko u zdroje. Po levnych televizich je ted era levnych telefonu. Belgican mi popisoval, jak menil Eura s typkem, co mobilem provozoval smenarnu v base. Dalsi, co prijde, bude era levneho internetu. Az budou favely plny serveru, ktere budou jinde asi uz pod kontrolou statu, az tam vzniknou virtualni banky a tou dobou ilegalni VPN tunely, tak tehdy prijde zajimavy obdobi. By me zajimalo, jestli se v te dobe budou lidi uz konecne vrazdit pro informace, nebo furt jen pro napis na trenclich.

Lapa

Pernou 24 hodinovku jsem zakoncil tim, ze sem vyrazil ven. V net kavarne sem zapomnel mikinu - vratili ji s usmevem, prestoze je myslim znackova.

Prej mam vzit bus smer Lapa a tam se uvidi. A.C. Clarke napsal Vesmirnou Odysseu (btw. k filmu udelali hudbu Orbital) a ta byla o tom, ze svet byl zmensenej na jednu planetu a na ni se delal rizeny experiment. Rio je naopak zvetsenina vseho co znate. Domy jsou vetsi, mrakodrapy jsou vetsi, stromy jsou vetsi, plaze jsou vetsi, pokuseni je vetsi... a party hmm.

Predstavte si Stodolni, ktera se roztahne do cele ctvrte. Vynasobte pocet lidi 100x a decibely posunte taky na stupnici nahoru. Policie pak uz bude v pozici stateru, kteri majaky na auty pouze vypomahaji stroboskopum. Volny trh to dotahne tak daleo, ze ceny chastu a patrne i drog jsou zde jako ve velkoskladu. Neni jasny kdo se bavi a kdo prodava. Maracatu, tekkno, jazz, disco. Blikajici mrakodrapy financniho centra jizni Ameriky jako kulisa. Teplo a nadherny holky. Banda buziku na techno stagi, cirkus, sberaci plechovek a transvestiti. Nekoncici fronty taxiku a autobusu, nekoncici strudly lidi.

Skvele jsem si zatancoval, pricemz jsem odmitnul velmi slusnyho a srandovniho pasaka s nadhernou japonko-cernoskou. Pote i cernosku s blondynou, ktere tam patrne nebyly s komercnimi plany. Klasicky VW taxik zpet az do domu za 2 realy.

nakonec 2 protichudna rceni o Brazilii a nepochybne plati obe...
Brazilie je jako Kristus... zeny vas vitaji s roztazenyma nohama, muzi s rozprazenyma rukama (a sviraji v nich kudly) - Anton, slovensky emigrant zijici v Olinde

Nejnebezecnejsi veci na Brazilii je hamaka (sitova houpacka). Je naprosto nezbytne se naucit do ni nastupovat. Uz mnoho lidi si zlamalo zebra. - belgicky parecek... a ja nesouhlasim, podle me je nejnebezpecnejsi veci v Brazilii klimatizace v silenych autobusech. Prestoze i v chladnejsich oblastech na jihu je teplota jako u nas v lete, musel jsem si poridit na ty cesty opravdu teplou deku.